Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Státní zástupkyně vysvětlila, proč se rozhodla zastavit trestní stíhání finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové kvůli její výpovědi u soudu v kauze Čapí hnízdo. Tedy v případu, v němž čelí předseda hnutí ANO Andrej Babiš a europoslankyně ANO Jana Nagyová obžalobě z napomáhání dotačnímu podvodu, respektive z dotačního podvodu.
Obviněna byla Procházková proto, že podle policistů úmyslně nemluvila pravdu o okolnostech úvěrů ve výši 375 milionů, které firmě Farma Čapí hnízdo poskytla na výstavbu středočeského multifunkčního areálu banka HSBC.
Žalobkyně však v usnesení uvedla, že sice Procházková pravdu nemluvila, ale její tvrzení neměla pro rozhodnutí soudce Jana Šotta v kauze Čapí hnízdo podstatný význam.
Petra Procházková měla v kauze roli zprostředkovatele mezi bankou a Farmou Čapí hnízdo. Její svědectví u soudu mohlo potvrdit, nebo vyvrátit, zda byla Farma Čapí hnízdo přímo propojena s Babišovým holdingem Agrofert.
Podle žalobkyně Petry Lukášové nemluvila pravdu, když se vyjadřovala ke slovům dalšího svědka této kauzy – bývalého zaměstnance HSBC Filipa Koutného.
Ten při výslechu u soudu řekl, že Procházková při jedné debatě pronesla „gentlemanský příslib“, že když banka poskytne Farmě Čapí hnízdo úvěry, firmy z Babišova holdingu Agrofert zase zvýší objem obchodů u této banky.
Procházková tvrdila, že žádný takový příslib Filipu Koutnému nedala. Ve stížnost proti svému obvinění pak označila tvrzení Koutného za nesmysl. Uvedla, že ze svého tehdejšího postavení nemohla ovlivnit chování skupiny holdingu Agrofert.
Jenže podle žalobkyně Lukášové mluví důkazy jinak.
Po schválení úvěrů Farmě Čapí hnízdo banka HSBC meziročně zdvojnásobila obchod s cizími měnami na devět miliard korun a objem vkladů se pak zvýšil o 40 procent. „Hlavními zákazníky měly být společnosti ze skupiny Agrofert a obchodní partneři skupiny,“ popsala žalobkyně Lukášová ve čtrnáctistránkovém usnesení, které Seznam Zprávy získaly.
Také proto žalobkyně dospěla k závěru, že Procházková u soudu nemluvila pravdu. „Tvrzení (Petry Procházkové) o skutečnostech týkajících se příslibu budoucího zvýšení devizového obchodu pro banku HSBC tak nutno mít ve světle výpovědi Filipa Koutného za nepravdivé,“ konstatovala Lukášová.
KDO VŠECHNO VYPOVÍDAL U SOUDU S EXPREMIÉREM
Přesto bylo podle žalobkyně trestní stíhání Petry Procházkové za křivou výpověď předčasné.
„Obviněná vypovídala v této části nikoli k postavení a roli obžalovaného Andreje Babiše, nýbrž ke své vlastní osobě a činnosti,“ uvedla státní zástupkyně. „Přičemž svou účast na jednání s bankou z pozice finanční ředitelky v souvislosti s jednáním o poskytnutí koncernové garance za úvěr ani nezamlčovala,“ napsala dále Lukášová.
Petra Procházková na opakované žádosti Seznam Zpráv o vyjádření nereagovala.
Rozhovor o Čapím hnízdě:
Zatímco stíhání Procházkové už skončilo, další obvinění z křivého svědectví trvá. Na rozdíl od Procházkové podala policie návrh na obžalobu člena představenstva holdingové firmy Imoba Františka Šlingra, který je doteď předsedou výboru spolku Jezdecký oddíl Čapí hnízdo.
Státní zástupkyně se tímto návrhem nyní zabývá a nejspíše během letních prázdnin o něm také rozhodne.
V případě Šlingra jde o to, že v soudní síni jako svědek a bývalý předseda představenstva Farmy Čapí hnízdo popisoval, že mezi lety 2010 až 2013 jezdil Babiš na Čapí hnízdo jen jako host. A jen jako prostředník pak podle Šlingra řešil Babiš problematiku marketingu tohoto multifunkčního areálu.
Jenže jiní svědci – konkrétně marketingoví specialisté Tereza Svěráková s Jakubem Antošem – u soudu vypověděli, že Babiš nebyl žádný prostředník, že marketing řešili přímo s ním.
Jak dopadne Babiš?
Proces v kauze Čapí hnízdo se nyní vrací už potřetí na stůl soudce Jana Šotta.
Na konci června odvolací vrchní soud zrušil i druhý osvobozující verdikt nad Babišem a europoslankyní za ANO Janou Nagyovou. Soudce Šotta zavázal, aby se řídil jeho výkladem důkazů.
