Ministerstvo utajilo dokument, dle kterého mělo vymáhat miliardy po Agrofertu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po čtyřech letech vládních slibů o „deagrofertizaci“ začala vláda s vymáháním dotačních miliard od společnosti Agrofert až měsíc před volbami.

Podle kritiků přichází tento krok pozdě, ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL se hájí, že mu věc ujasnily až soudní verdikty z posledních měsíců, že střet zájmů Andreje Babiše se vztahuje i na zemědělské dotace vyplacené jeho Agrofertu.

Seznam Zprávy však zjistily, že už v roce 2022 dostal celý kabinet Petra Fialy (ODS) analýzu expertů Ministerstva zemědělství, která právě na tuto věc upozorňovala. Ministři dokonce už tehdy vzali na vědomí i postup vymáhání peněz.

Analýza, kterou k bodu jednání předložil vládě Výborného předchůdce Zdeněk Nekula, už tehdy vypočítala, že by Agrofert měl vracet na 4,5 miliardy korun. Nekula však o rok později rezignoval a Marek Výborný až doteď miliardy po Agrofertu nechtěl.

Dokument Seznam Zprávy získaly neoficiální cestou od zdrojů blízkých vládě. Předtím o něj redakce celkem třikrát žádala Ministerstvo zemědělství, a to celkem třikrát uvedlo, že nic nemá. „Ministerstvo zemědělství stanoviskem, o kterém hovoříte, nedisponuje,“ tvrdil na konci července mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

A ředitel Odboru kanceláře ministra Výborného Karel Baumann pak dokonce popsal, jak po dokumentu neúspěšně pátral.

„Ověřování existence právního stanoviska spočívalo v dotazování vybraných zaměstnanců ministerstva a hledáním ve spisové službě. Dále bylo provedeno šetření na Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF), který také panu ministrovi žádné právní stanovisko neposkytl,“ uvedl v odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou po textu Seznam Zpráv podal analytik opozičních Pirátů. A to navzdory tomu, že exministr Nekula předtím redakci potvrdil, že stanovisko dostal právě od SZIF.

Když však toto úterý reportéři ministra Výborného konfrontovali s tím, že analýzu získali, kancléř Baumann ji takřka obratem - po několika hodinách - poskytl.

A že listina existuje, potvrdil po dotazech reportérů sám ministr Výborný. Proč jeho ministerstvo do té doby tvrdilo opak, ale nezdůvodnil. „To teď neberte nějak povýšeně nebo arogantně. Já jsem tady v pozici nikoliv úředníka ministerstva, který řeší zákon o svobodném přístupu k informacím, ale jsem tady v pozici ministra,“ řekl Výborný.

Na doplňující dotaz, že to uvedl jeho vlastní mluvčí, už ministr nezareagoval.

Zmíněný dokument přitom leží v oficiálním informačním systému Úřadu vlády, který eviduje, o čem kabinet jedná. Vložilo ho tam Ministerstvo zemědělství před už zmíněným jednáním v roce 2022 a dostali ho v podkladech všichni ministři, kteří 17. srpna 2022 o věci hlasovali.

Probírali tehdy postup po auditu Evropské komise, který kvůli střetu zájmů Andreje Babiše označil za nezákonné dotace na některé zemědělské projekty, jež stát Agrofertu proplatil z peněz EU. Česko ještě v éře Babišovy vlády za to Evropskou komisi zažalovalo, Fialova vláda řešila, zda bude držet linii a podá další žalobu.

Analýza předložila celkem tři varianty. Dvě z nich vyžadovaly, aby jménem Česka dále vedli právní bitvu s EU, z níž by těžil Agrofert. Ministři vybrali třetí cestu. „Po diskuzi na jednání vlády je navrženo nepodávat žalobu proti novému prováděcímu rozhodnutí Komise,“ shrnuje vládní materiál.

Jak plyne z analýzy, ministři tím zároveň vzali na vědomí, že tato varianta postupu bude mít další zásadní důsledky nejen pro dotace za desítky milionů, které chtěla vrátit EU, ale že dopadne i na miliardy, které mezi lety 2017 a 2021, kdy seděl Andrej Babiš ve vládě, vyplatilo firmám z holdingu Agrofert Česko na zemědělských dotacích na plochu.

Paragraf 4c, kterým český zákon o střetu zájmů zakazuje firmám členů vlády pobírat dotace, totiž typy dotací nijak nerozlišuje. Dokument tak ministry upozorňuje, že pakliže Česko začne vymáhat milionové nenárokové zemědělské dotace, které v omezeněji zaměřeném auditu označila EU za nezákonné, bude muset vymáhat i ty nárokové. O jaké dotace jde, vysvětluje následující infobox.

Tím, že se ministři neohradili proti auditu EU, se totiž rozpadla obhajoba, s níž Ministerstvu zemědělství podřízený státní zemědělský fond (SZIF) v éře Babišovy vlády miliardy Agrofertu vyplatil. Fond tvrdil, že se na něj zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje. Stejnou právní konstrukci dodnes používal i Agrofert.

„Pokud SZIF zahájí jakékoliv správní řízení z důvodu porušení ust. § 4c zákona o střetu zájmů, tak de facto akceptuje, že se předmětné ustanovení vztahuje na poskytování dotací SZIF. Poté se SZIF ocitne v obtížné situaci, jelikož ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů dopadá na všechny dotace bez rozdílu,“ upozorňovala listina na důsledky cesty, kterou si na jednání v roce 2022 ministři zvolili.

Nynější ministr Výborný přitom ještě dva a půl roku poté veřejně tvrdil, že na takzvané přímé (nárokové) dotace udělované podle rozlohy obdělávané půdy se zákon nevztahuje.

„To považuji za pochopitelné (…) Protože prostě pokud máte nějakou plochu, každý hospodařící subjekt v České republice má nárok na tu přímou dotaci. Čili je potřeba z té částky tyto přímé dotace vyjmout, těch se to netýká z logiky věci, tomu rozumím,“ řekl loni v prosinci Výborný Reportérům ČT.

Zmiňovaná analýza vyčíslila, že vymáhání přinese zpět do rozpočtu Česka a EU miliardy korun. A že největší část z této částky tvoří právě nárokové dotace na plochu.

„Celková výše dotací, kterých by se ke dni zpracování tohoto materiálu týkala správní řízení o vrácení poskytnutých finančních prostředků (dotací), činila cca 4,5 miliardy korun. Přičemž z této částky činí nárokové dotace v rámci cca 3,5 miliardy korun a zemědělské národní dotace činí cca jednu miliardu korun,“ dodává dokument.

Je tak jasné, kde toto číslo vzal exministr Nekula, když v roce 2022 v pořadu Otázky Václava Moravce mluvil o právní bitvě o vracení peněz. Která však pak nenastala…

Současné vedení Ministerstva zemědělství doteď tvrdilo i to, že ani o této částce nic netuší. „Bez reálného právního základu nemohlo dojít ani k vyčíslení částky, neboť ji není k čemu vztahovat,“ reagoval na dotazy Seznam Zpráv ještě na konci července mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Až tento týden ministr Marek Výborný Seznam Zprávám řekl, že ministerstvo částku vyčíslilo - dokonce na 5,1 miliardy.

Když se Seznam Zprávy ministra Výborného ptaly na tři roky staré právní stanovisko předložené jeho předchůdcem, nakonec - na rozdíl od svého kancléře a mluvčího - jeho existenci připustil. I to, že o něm jednala vláda.

Popírá však, že by už z této listiny z roku 2022 plynulo, že má ministerstvo začít miliardy vymáhat. „Ne, ne, to ne,“ vyloučil ministr.

Analýza skutečně varuje, že v případě takzvaných nárokových dotací vyplácených bez rozdílu všem, kteří obdělávají půdu či chovají zvířata, bude rozumné počkat na „pravomocné soudní rozhodnutí“. Které by potvrdilo, že se na zemědělský fond zákon o střetu zájmů skutečně vztahuje.

Marek Výborný trvá na tom, že proto bylo správné čekat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z letošního ledna, v němž se píše, že se zákaz střetu zájmů vztahuje i na zemědělské dotace. „Rozhodnutí soudu padlo dvacátého druhého ledna, je to rozsudek Nejvyššího správního soudu, který to vlastně poprvé jasně potvrdil,“ tvrdí ministr.

Tento soud ale rozhoduje o kasačních stížnostech a proces nemá odkladný účinek na právní moc předchozích vynesených rozsudků, které konstatovaly to samé.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, první takový pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze padl v roce 2022 už dva měsíce poté, co dokument o vymáhání dotací ministři vzali na vědomí. I tento verdikt mají reportéři k dispozici.

A i v případě tohoto verdiktu ministerstvo tvrdilo, že neexistuje. „K dnešnímu dni žádné rozhodnutí soudu v této věci neexistuje,“ napsal ještě v dubnu 2025 reportérům mluvčí Vojtěch Bílý.

Další obdobný pravomocný závěr Městského soudu v Praze z letošního jara pak ministerstvo před měsícem označovalo za „prvoinstanční rozhodnutí, které je do značné míry izolované“. Požadovalo také už zmíněné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Když pak Seznam Zprávy resort konfrontovaly s tím, že stejnou konstrukci potvrdil letos v lednu a březnu Nejvyšší správní, ale i Ústavní soud, i pak tvrdil, že rozsudky nestačí a je třeba, aby Nejvyšší správní soud posoudil specifičtější případy konkrétních již vyplacených dotací.

Poté, co o sérii verdiktů a nečinnosti ministerstva informovaly Seznam Zprávy, přišel ministr Výborný předminulý týden s překvapivým prohlášením – těsně před volbami začne ministerstvo poskytnuté dotace vymáhat.

Že přitom argumentoval právě rozsudky Nejvyššího a Ústavního soudu, o nichž ještě v červenci ministerstvo tvrdilo, že jsou nedostatečné, vysvětluje ministr tím, že zásadní pro něj byla nová právní analýza, kterou si resort nechal vypracovat.

Odmítl, že by ho k činu přiměly texty Seznam Zpráv nebo blížící se volby. „Možná jste už slyšel rčení, že tři právníci, čtyři právní názory. Já nejsem právník. Já jsem ministr. Postupoval jsem v souladu s právním řádem a v souladu s tím, co jsem měl k dispozici. Ten postup jsem ani o minutu nijak nezdržoval,“ uvedl Marek Výborný.