Atlas vlivu mapuje, jak politici šíří ruský a čínský vliv. Vedou SPD a ANO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Analytici neziskové organizace Evropské hodnoty podrobili všech 200 poslanců zkoumání, zda a jak moc napomáhají šíření ruského a čínského vlivu v České republice. A nebo jak mu naopak brání.

Výsledky shrnuli do Atlasu ruského a čínského vlivu, který je od úterý veřejně přístupný.

Počínání politiků zkoumali od roku 2014 a posuzovali celkem 116 kauz týkajících se ruského nebo čínského vlivu. Zákonodárce kritizovali třeba i za aktivity ve sněmovní meziparlamentní skupině ČR-Rusko nebo ČR-Čína.

Minusové body poslanci získávali i za poskytování svých komentářů Parlamentním listům, které analytici označují za dezinformační web. „Svými komentáři a příspěvky jej legitimují,“ uvedl Jindřich Přívratský z Evropských hodnot.

Jako největší šiřitelé ruského vlivu byli označeni poslanci hnutí SPD, nejhoršího výsledku dosáhla trojice nejvýraznějších tváří – předseda Tomio Okamura, místopředseda Radim Fiala a poslanec Jaroslav Foldyna.

„Příští týden jsou komunální a senátní volby, takže se prounijní politické neziskové organizace jako Evropské hodnoty snaží za každou cenu pomlouvat a lhát o SPD, aby tak podpořily Fialovu vládní koalici, které prudce klesá důvěra občanů,“ napsal Seznam Zprávám Okamura.

On sám špatné známky získal třeba za organizaci sněmovního semináře „Mýty o Rusku“, za účast oslav konce druhé světové války na ruské ambasádě, ale třeba i za systematické šíření různých ruských dezinformací. V hodnocení získal minusové body třeba za vyjadřování ke kauzám Skripal, Vrbětice nebo za kritiku NATO, které nazval „mrtvou organizací“.

Nepříliš lichotivě vyšla analýza i pro některé poslance hnutí ANO. Nejhorší známky dosáhl poslanec Radek Vondráček a po něm předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš. Vondráček získal mnoho minusových bodů za cestu do Číny a opakovaná setkání s čínskými představiteli. Nehlasoval také pro vznik komise proti hybridním hrozbám.

U ruského vlivu analytici Vondráčka zkritizovali i za cestu do Moskvy v roce 2018. Tehdy se tam jako předseda Poslanecké sněmovny setkal s několika lidmi, kteří už tehdy byli na sankčních seznamech EU, především se svým protějškem Vjačeslavem Volodinem.

V jeho medailonku zmiňují i Vondráčkovou prohlášení z tiskové konference, která se během návštěvy uskutečnila. „Četl jsem mnohé, co se píše v českých médiích. Vězte ale, že mínění většiny českého národa není takové, jak by se mohlo z mediálních informací zdát,“ uvedl Vondráček v Moskvě.

Seznam Zprávy Vondráčka s prosbou o reakci na jeho výsledek v Atlasu vlivu oslovily už v pondělí, zatím ale nereagoval.

Andreji Babišovi v hodnocení šíření ruského vlivu přineslo hodně záporných bodů třeba pokračování podnikatelských aktivit skupiny Agrofert v Rusku.

Agrofert, který expremiér vložil do svěřenských fondů, Babišovi přitížil i v čínském vlivu, a to zejména kvůli půjčkám, které čerpá u čínských bank.

„Postoje Andreje Babiše vůči Číně je proto třeba vnímat v rámci jejich vztahu věřitele a dlužníka. Příkladem mohou být jeho výpady a vymezování se proti cestě předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan i pozdější kritika schopností a zahraničně politického významu jeho nástupce Miloše Vystrčila, který se plánovanou cestu k nevoli Číny i některých tuzemských představitelů rozhodl absolvovat,“ vysvětlují analytici.

Expremiéra organizace zkritizovala třeba i za vítání čínských zdravotnických pomůcek na letišti v době začátku pandemie koronaviru.

Analytici hodnotili třeba i kauzu únosu Andreje Babiše mladšího na Krym nebo Babišovu nedávnou kritiku podpory Ukrajiny zbraněmi či podpory ukrajinských uprchlíků v Česku, kdy reflektovali, že podpora Ukrajinců se děje „na úkor českých občanů“.

Poslancům, kteří zároveň působí jako hejtmani nebo náměstci hejtmanů, uškodily i jejich aktivity na kraji, kdy prohlubovali vztahy jejich regionů s těmi čínskými. Minusové body za to dostali třeba Ladislav Okleštěk (ANO), Ivo Vondrák (ANO) nebo Josef Bernard (STAN).

Kvůli vazbám kraje s Čínou tak skončil ve statistice jako mírný šiřitel čínského vlivu i poslanec ODS Rudolf Salvetr. Ten se v roce 2015 coby klatovský starosta účastnil cesty politiků Plzeňského kraje do partnerské provincie.

Místopředseda Poslanecké sněmovny z ODS Jan Skopeček se do skupin šiřitelů čínského vlivu dostal kvůli své dřívější aktivitě v meziparlamentní skupině ČR-Čína nebo účasti na akci Dialog politických stran v roce 2017, což byla akce spolupořádaná Čínou a předcházela evropsko-čínskému summitu.

Neutrální hodnocení si vysloužil třeba místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Byť v dobách, kdy byl ministrem, nasbíral negativní body zejména u dostavby Jaderné elektrárny Dukovany, kde působil ve prospěch Ruska, v hlasováních a vyjadřování z uplynulých měsíců se naopak proti Rusku vymezoval, jeho skóre proto skončilo jako neutrální,“ vysvětlil Jindřich Přívratský.

Analytici u politiků zaznamenávali i pozitivní skóre. V hodnocení obrany proti ruskému vlivu byli nejaktivnější ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).

Ta pak byla nejvýraznější tváří při boji proti šíření čínského vlivu. Za ní skončili ministr Lipavský a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Kladné body získávali za aktivní vystupování proti vlivům obou mocností, za podporu Tibetu či odmítání ruských vakcín Sputnik.

„Chceme do budoucna přidávat i další kauzy, ale třeba i profily týkající se ekonomických subjektů a podobně,“ uvedla analytička Veronika Víchová.