Hlavní obsah

Česko zmrazilo majetek jen třem Rusům a 18 firmám

Foto: Wikipedia.org

Vladimir Putin a jím vyznamenaný miliardář Dmitrij Pumpjanskij. Právě známý oligarcha napojený na vládce Kremlu patří k těm, jejichž rodinám české úřady už majetek zablokovaly. Nicméně jen částečně, firmu MSA stačil Pumpjanskij převést na osoby ze svého okolí.

Reklama

Seznam Zprávy získaly z Finančního analytického úřadu přehled, jak se uplatňují protiruské sankce v České republice.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské sankce, které byly přijaty v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, se zatím dotkly jen relativně malého okruhu Rusů a ruských firem s majetkem v Česku. Vyplývá to z údajů, které Seznam Zprávám poskytl Finanční analytický úřad (FAÚ) na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

FAÚ údaje o konkrétních sankčních případech neuvádí, po žádosti Seznam Zpráv však poprvé od začátku konfliktu zveřejnil, že evropské sankce se dosud dotkly tří fyzických osob a osmnácti osob právnických.

Jde o sankce přijaté od začátku války (24. února) do 19. srpna, u nichž úřad „provedl předběžná opatření či zmrazil majetek“, jak v odpovědi na dotaz redakce uvedl ředitel Jiří Hylmar.

Ten samý státní úředník nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy odhadl objem dosud zmrazeného majetku na 10 miliard korun.

Ve srovnání s údaji, které FAÚ uvedl o zásahu proti ruskému majetku v Česku, je evropský sankční seznam podstatně širší – jak v počtu fyzických, tak právnických osob.

V současnosti – po posledním rozšíření v červenci – jsou na něm jména 1 229 lidí a na soupisce firem (právnických osob) je 110 položek. Nejde jen o Rusy a ruské společnosti, stejně tak některé běloruské subjekty. V posledním sankčním balíčku dokonce přibyl jeden Slovák – Jozef Hambálek – z proputinovského motorkářského klubu Noční vlci.

Sankcionovaný lidem a firmám mají být dle příslušných nařízení EU zmrazeny veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které těmto osobám náleží či které tyto osoby ovládají. Může jít o nemovitosti, bankovní konta nebo také podíly ve firmách.

V Česku je veřejně znám případ, kdy byl takto zmrazen mariánskolázeňský hotel Westend, který ovládá sankciovaný ruský oligarcha Alexander Pumpjanskij.

Seznam Zprávy dříve popsaly i kauzu ruského poslance Lva Kovpaka. V tomto případě měly být dle neoficiálních informací obstaveny finanční prostředky na kontě jeho manželky Veroniky, k nimž měl Kovpak disponibilní právo.

Sankce se dotkly i dalšího ruského poslance Andreje Trifonova, jehož rodina už řadu let ovládá strojírenský podnik ČKD Blansko Holding.

Ruské majetky v Česku:

Seznam zprávy v minulých měsících publikovaly dva velké přehledy o majetcích, které Rusové v České republice vlastní. Prostudovat je můžete v následujících článcích:

Objem obstaveného majetku a počet sankcionovaných osob by mohl být v Česku vyšší, problémem ale je, že ohrožení podnikatelé mnohdy převádějí majetek na „bílé koně“. A také, že někteří z uvažovaných kandidátů se na celoevropskou soupisku nedostali, protože se to Česku nepovedlo (nebo se o to česká diplomacie ani nepokusila).

Pomoci má teď národní sankční seznam, jehož vznik předpokládá navrhovaný tzv. Magnitského zákon. Svůj vlastní seznam mají dávno už třeba Poláci. Na český seznam by měly být zapisovány právě ty osoby a firmy, které na černé listině EU zatím nejsou.

S firmami v ruských rukou, jichž se sankce dotýkají, by veřejný sektor neměl dělat obchody, ale toto omezení není zjevně absolutní.

Ukázal to i případ firmy MSA, tradičního výrobce průmyslových armatur se sídlem v Dolním Benešově na Opavsku. Jde o jednoho z dodavatelů pro české jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech. Jako konečný vlastník byl donedávna uváděn Dmitrij Pumpjanskij, což je otec již uvedeného Alexandra Pumpjanského (i senior je na evropském sankčním seznamu). Polostátní firma ČEZ si ale vyjednala u FAÚ výjimku.

Nebyla jediná, kdo takto postupoval. Ředitel FAÚ Jiří Hylmar na dotaz Seznam Zpráv uvedl, že celkem už povolili 16 výjimek.

 „A to v nezbytně nutném rozsahu a z důvodů uvedených v příslušných evropských nařízeních,“ podotkl ve své odpovědi Hylmar.

Nedořešenou otázkou je, zda třeba v případě uvedené strojírenské firmy MSA bude ještě ČEZ výjimku potřebovat. V evidenci skutečných majitelů se 22. srpna nově objevili místo Dmitrije Pumpjanského dva jiní Rusové: Andrej Zimin a Maxim Kurbatov. A to v pozici tzv. náhradních skutečných majitelů.

Jak už ale Seznam Zprávy na začátku srpna avizovaly, nejde o nějakou zásadní vlastnickou změnu, jelikož jde o dva manažery opět z okruhu sankciovaného Dmitrije Pumpjanského.

Reklama

Doporučované