Hlavní obsah

Kalousek o Schwarzenbergovi: Dával své zemi vše

Foto: ČTK

Karel Schwarzenberg s Miroslavem Kalouskem na sněmu TOP 09 v listopadu 2015.

Reklama

Miroslav Kalousek se stal nedílnou součástí Schwarzenbergova života až po roce 2007. Seděli vedle sebe jako ministři v Topolánkově vládě a tam vznikl i jejich společný plán: založit vlastní stranu TOP 09.

Článek

Miroslav Kalousek byl mezi prvními, kdo informoval o skonu svého přítele a politického spoluhráče Karla Schwarzenberga.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy vzpomíná na klíčové setkání ve vládních lavicích i na životní postoje politika, který v posledních desetiletích ovlivňoval tuzemskou politiku.

Kdo pro vás byl Karel Schwarzenberg?

Jeden z nejdůležitějších, nejinspirativnějších a také nejlaskavějších lidí v životě.

Od kdy jste se znali?

Znali jsme se v podstatě jenom formálně až do roku 2007, než jsme spolu usedli v Topolánkově vládě. Zasedací pořádek nás posadil vedle sebe, tam jsme zjistili, že máme na rozdíl od svých stran stejné názory. On tam byl za Stranu zelených, já za KDU-ČSL. Se svými stranami jsme měli ne vždy názory stejné, ale spolu ano. Měli jsme i velmi podobný smysl pro humor a spřátelili se.

A tam vznikla i TOP 09?

Vzhledem ke stejným názorům našim a odlišným názorům našich stran jsme si občas povídali, jak by bylo hezké, kdybychom měli svoji vlastní politickou stranu. Ale bylo to vždycky jenom v roli takových ne příliš vážně míněných úvah. Až do okamžiku, než Jiří Paroubek v polovině předsednictví z naprosto nesmyslných důvodů shodil Topolánkovu vládu a my najednou měli spoustu volného času.

Někdy z legrace říkám, že TOP 09 měla zakladatele tři: Karla Schwarzenberga, Miroslava Kalouska a Jiřího Paroubka. Kdyby to neudělal, tak jsme nikdy neměli čas TOP 09 založit a jít s ní v roce 2010 do voleb.

Každý jsme tam měli samozřejmě jiný úkol, ale myslím, že jsme se báječně doplňovali.

Karel Schwarzenberg na Seznam Zprávách

Foto: Paměť národa / archiv Karla Schwarzenberga, Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Příslušník slavného šlechtického rodu se narodil 10. prosince 1937 v Praze, notnou část života ale nedobrovolně strávil v exilu.

Po návratu po roce 1989 působil jako kancléř Václava Havla, byl senátorem i ministrem zahraničí. Zemřel 12. listopadu 2023 ve Vídni. Pohřeb se uskutečnil v sobotu v poledne zádušní mší v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Obřadu se zúčastnili z bezpečnostních a kapacitních důvodů vedle rodiny jen pozvaní hosté, mezi nimi například slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, přední příslušníci evropské šlechty, diplomaté a politici. Po mši byly Schwarzenbergovy ostatky odvezeny na Orlík a uloženy do rodinné hrobky.

K pohřbu a rozloučení

V čem inspiroval vás?

Byl to velký morální vzor. Dá se říct, že byl ve věku, kdy mohl být mým otcem. Občas jsem se s ním i tak radil. Jednoduše to byl pro mne po všech stránkách velmi blízký člověk.

Především jsem obrovsky obdivoval to jeho samozřejmé odhodlání sloužit naprosto nezištně své zemi. Málokdo je schopen si uvědomit, co všechno Karel Schwarzenberg pro Českou republiku udělal.

Vážím si toho, že si to třeba uvědomoval Mirek Topolánek, který ve své knize napsal, že díky Karlu Schwarzenbergovi měl v Evropě větší autoritu, než si zasloužil. Nikdo v České republice poté, co zemřel Václav Havel, neměl takový sociální kapitál v Evropě, takové kontakty a takovou autoritu jako Karel Schwarzenberg.

Často i o vlastní újmě, dával své zemi vše a pokládal to za samozřejmost. Říkal a myslel to smrtelně vážně, že sloužit se musí. A on opravdu sloužil v plném významu toho slova.

Mluvili jste spolu v poslední době?

Od jara byl v nemocnici dost často, chodíval jsme tam za ním a telefonovali jsme si. Naposledy jsme se viděli asi před třemi týdny. To jsme si ještě spolu domlouvali, že pro charitativní účely na Ukrajinu vydražíme oběd s Karlem a s Mirkem. Já jsem pak toho vítěze-vydražitele požádal, aby počkal, až se Karel uzdraví. Teď už se neuzdraví.

Reklama

Doporučované