Hlavní obsah

Blažek: Bohatí musí pochopit, že se včas musí rozdělit, nebo nebudou mít nic

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) během úterního rozhovoru

Reklama

7. 9. 2022 14:29

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, co ho vedlo k tomu, aby se zapojil do řešení v současnosti klíčového politického rébusu.

Článek

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se zapojil do vládního řešení energetické krize. Pro premiéra připravil záložní variantu, pokud by nevyšla dohoda na evropské úrovni.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, že „nedohoda“ evropských státníků by mohla předznamenat rozpad politických systémů členských států EU.

„Mám obavu, že se lidé vzbouří proti tomu, aby veškeré vydělané peníze dávali na energie, u kterých nebudou mít ani jistotu, že je dostanou. Pak by vyšli do ulic a nedopadlo by to dobře,“ říká Blažek v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Pozor na marxisty

Nedávno jste vystoupil s varováním, že energetická krize může destabilizovat demokratický systém. Co vás k takto silnému prohlášení přimělo?

V momentě, kdy nefunguje energetika, lámou se demokracie. V momentě, kdy lidé cítí strach a nejistotu, hroutí se demokracie. Moje obava byla logická v tom smyslu, že pokud nějakým způsobem nevstoupí stát či Evropská unie do energetických procesů, hrozí, že se všechno zhroutí. Mohou hrozit pouliční boje a násilí, můžeme se ocitnout ve světě, jaký si ani nedokážeme představit.

Budu rád, když tato má slova půjdou vniveč a Evropská unie a Česká republika přijdou s takovým řešením, aby se situace dále nezhoršovala. K tomu ještě dodám, že lidé jsou nervózní oprávněně. Mají obavu, že svět se změní natolik, že si nedokážou představit, že by v něm chtěli žít.

Vnímají takto nastalou situaci i jinde v Evropě?

V pondělí jsem se vrátil z Bruselu. Nálada je trochu jiná v západní Evropě, neboť je dál od válečného konfliktu na Ukrajině. Východní státy to vnímají citlivěji. Rozdíl je rovněž v tom, že ruský voják byl v Paříži naposledy v roce 1815, zatímco naše, středoevropská paměť je v tomto ohledu bolestnější. Ruské nebezpečí vnímáme mnohem intenzivněji. Současně je pravdou i to, že platy ve střední a východní Evropě jsou stále menší než na Západě, takže každé zdražování a cenovou nestabilitu vnímáme výrazněji.

Rozumí západní státníci našim obavám?

Samozřejmě intenzita vnímání nebezpečí je u nich o něco menší. Východní Evropa je závislejší na zdrojích, které přicházejí z Ruska. Z dějin je zřejmé, že o energie se vedly historicky ty nejbrutálnější války. Pokud se nepodaří současnou situaci vyřešit, konflikt hrozí nejen mezi státy, ale i uvnitř států samotných. Nebylo by to poprvé ani naposledy, proto to moje varování.

Mám obavu, že se lidé vzbouří proti tomu, aby veškeré vydělané peníze dávali na energie, u kterých nebudou mít ani jistotu, že je dostanou. Pak by vyšli do ulic a nedopadlo by to dobře.

V sobotu se na Václavském náměstí uskutečnila demonstrace, kterou svolali mimo jiné proruští dezinformátoři. Jde o první náznak toho, před čím varujete?

Před pár měsíci by na akci organizovanou těmito lidmi skoro nikdo nepřišel. Teď tam přišla spousta lidí, o kterých si nemyslím, že by všichni měli proruské názory. Bylo jim v zásadě ale jedno, kdo to svolává, hlavně když mohou nahlas vyjádřit svůj protest. Množstvím lidí jsem překvapen nebyl. Věděl jsem, že i z mé rodné Moravy sem jela spousta lidí, mezi nimi navíc spousta rozumných lidí, žádní extremisté.

Lidé mají pocit, že pro ně vláda a vůbec státy EU nedělají dost, že se dostávají do životní pasti. Pozitivum této demonstrace vidím v tom, že řada lidí si snad pro příště uvědomí, že chtějí-li demonstrovat proti vládě, neměli by tak dělat ve prospěch proruských a proputinovských organizátorů.

Souhlasíte se slovy premiéra Petra Fialy, že demonstraci organizovali příslušníci ruské páté kolony?

Ano, Petr Fiala má pravdu, že značná část organizátorů se během akce takto prezentovala. Na internetu se z toho však během víkendu udělalo to, že Petr Fiala takto označil nejen organizátory, ale i účastníky demonstrace. Což nebyla pravda, takto se premiér vůbec nevyjádřil.

Očekáváte, že protesty budou sílit?

Vše bude záležet na tom, co udělá naše vláda a Evropská unie. Pokud se nám nepodaří nic efektivně udělat a lidé nezískají pocit, že se jim snažíme s jejich situací pomoct, demonstrace budou, a nejen u nás.

V pátek se sejde mimořádná evropská rada pro energetiku a tématem budou ceny energií. Co očekáváte?

Podstatné sdělení bude, že všech 27 států EU chce najít jednotné řešení pro celou Evropu. Klíčové je, že se projeví vůle dohodnout se, to doposud nebylo cítit. Čekám na politické sdělení, byť s rizikem, že pak praxe bude složitější.

Vy věříte, že se všechny státy shodnou?

Musejí. Začíná to totiž být pud sebezáchovy. Pokud jej ztratí a nedohodnou se, budoucnost vidím bohužel nikoliv v bílých barvách. Já si ale myslím, že se dohodnou.

Ve hře jsou dvě varianty řešení vysokých cen energií. První se týká oddělení ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny na burze, druhé by stanovilo cenový strop výrob elektřiny (vyjma plynové). Které řešení preferujete v rámci právní analýzy, kterou chystáte?

Naše ministerstvo vypracovalo návrh toho, jak by se daly legálně zastropovávat ceny energií. Jsme toho názoru, právně to učinit můžeme. Je to však řešení připravené až pro scénář, že by se nepodařilo najít shodu na evropské úrovni. V momentě, kdy státy začnou činit vlastní opatření, a ne jako celek, může to, obávám se, dospět k rozpadu Evropské unie. Mým cílem je být připraven pro variantu, že bychom cenové stropy museli řešit sami. Věřím ale, že k tomuto scénáři nedojde. Je to záložní plán.

Zaspali jsme

Vláda na začátku září zadala vypracování analýzy zastropování cen energií. Proč až teď?

To není tak, že až teď by se to začalo řešit. Ministerstva financí a průmyslu a obchodu už dříve měla různé analýzy. Rezortní analýzy se nejspíš lišily, tak se teď připravuje obecnější, nadrezortní dokument. Nevidím v tom žádný problém. Více o tom ale nevím. Víte, musíte pochopit, že já se nikdy nechtěl montovat do energetiky. Jenže problém přerostl oblast energetiky.

Mám vlastní zkušenost s tím, že po přepočtu záloh se na podzim zvýší měsíční zálohy za plyn o téměř 250 procent, o pět tisíc korun měsíčně. To by pro hodně rodin mohlo být likvidační. Co tedy vláda bude na podzim přesně dělat?

Rozdíl mezi mnou a některými politiky byl v tom, že já jsem už od května varoval, že nepůjde o vzrůsty cen energií o stovky, ale o tisíce a pro podnikatele o stovky tisíc a miliony. V tom jsme se s některými politiky ne úplně shodovali, byl jsem brán tak, že situaci vidím příliš černě. Bohužel jsem se nezmýlil, situace je fakt vážná. Příklad, který mi říkáte, dokazuje, že situace bude čím dál tíživější, tím víc, čím dál od Prahy a Brna budete. Je to obrovský problém, řečeno s Masarykem, jde o sociální otázku.

Kam situace může zajít, jestli se nyní státy EU neshodnou?

Řečeno slovy Karla Marxe: vlády budou popsány jako buržoazní, chránící pouze buržoazní velké firmy jako ČEZ. Obyvatelstvo vyrazí proti bohatým. Bohatí musí pochopit, že se včas musí rozdělit, jinak za chvilku taky nemusí mít vůbec nic. Nechci strašit, ale já už také slyším různé marxistické výroky. Nejen u nás, ale i v bývalém NDR, v určitých částech Francie a Itálie mohou získat marxistické výroky sluchu. Tohle se nesmí stát.

Kdy tedy přijde nějaká konkrétní pomoc? Dokdy budou lidé nervózní?

Osobně si myslím, že nejlepším řešením by bylo zastropovat ceny energií. I za cenu toho, že v dlouhodobém důsledku to vyvolá určitá negativa. Při takovém řešení lidé okamžitě uvidí snahu a trochu se uklidní. Neklid obyvatelstva a strach z budoucnosti jsou vážně nebezpečné věci. Občané pak inklinují k lidem, kteří falešně slíbí, že je z nejistoty vyvedou. Já se obávám tohoto konce roku.

Lidé ještě nejsou zvyklí na to, že přijdou o určitou část komfortu a že se doba mění – že nebude samozřejmé, co dosud jsme považovali za samozřejmé. Za pár let se to zase může vrátit do normálu, teď si ale lidé musí zvyknout, že je jiná situace. Proto je ta nervozita, lidem se nelíbí, že se jim snižuje životní úroveň. Zkrátka tato zima rozhodne.

Co by mělo nastat potom?

Pokud přežijeme v klidu tuto zimu, vláda a národ prokážou, že jsou schopny prožít krátkodobě náročné časy. Příští rok už může vypadat úplně jinak, teď nastanou ty nejtěžší měsíce. Nesmí propuknout plošná beznaděj z budoucnosti, která vede k radikalizaci. To dokážeme jen tím, že lidé uvěří, že politici situaci národa řeší.

Mimořádná situace si žádá, aby se vláda a další rady a orgány scházely častěji než jednou týdně či měsíčně. Není teď většího problému, všechno ostatní musí počkat. Nesmí se stát, že se společnost rozparceluje. Když v Brně bude teplo a v Ostravě nikoliv, co se stane? Začnou nájezdy na Brno. Mluvím teď obrazně, ale jde o situaci, která nesmí nastat, stát musí udělat všechno pro to, aby podobným scénářům zabránil.

Podcenila vláda komunikaci navenek?

Nebudu se na nic vymlouvat. Jako člen vlády říkám, že mají-li lidé pocit, že vláda dělá málo, je to chyba vlády. Sami si za to můžeme a sami to musíme spravit.

Jak moc se to může promítnout do výsledku komunálních voleb?

Nemám obavu, že by naši voliči přešli do jiného tábora. Spíše se obávám, aby nezůstali doma. Že pojedou radši na chalupu než k volbám, z důvodu, že mají pocit, že pro ně příliš neděláme. Tomuto vnímání musíme zabránit.

Proč jste energetickou situaci začal řešit s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou?

Vystoupil jsem s kritickým projevem v Parlamentu. Následně se na mě obrátili kolegové z Brna, včetně paní primátorky, s apelem, že o věci nemám jen mluvit, ale též konat. S výzvou, abych předložil nějaký plán. Oni již situaci řešili v brněnské teplárně, měli výstupy od odborníků, takže jsme spojili síly. Primátorka Vaňková tedy byla iniciátorem toho, aby mě vedle plamenného mluvení v Parlamentu přiměla i ke konkrétním výkonům. Vznikl právní dokument, který jsem poskytl panu premiérovi.

Jak se stalo, že v rámci řešení energetické krize na sebe strhne pozornost ministr spravedlnosti? Čekal bych spíše představitele silového ministerstva.

Řečí Ústavy ČR, na prvním místě jsme jako ministři především členové vlády. Až poté jsme pověření výkonem konkrétního ministerstva. Nesmíme přemýšlet rezortně, teď je to o tom, abychom obstáli jako stát a společnost.

Na Hluboké jsem nebyl

Změnil se nějak vztah mezi vámi a Petrem Fialou?

Nevím, v čem by měla nastat změna. On chápe, že mně jde jen o to, že se snažím přijít s návrhem, který pomůže řešit situaci. Mluvili jsme o tom spolu teď mockrát, nezměnilo se mezi námi vůbec nic. Kdyby se mi něco nelíbilo, řekl bych mu to do očí, nikdy přes média.

Nejde o pnutí v ODS či o nátlak na premiéra v rámci strany?

Nemyslím si. Určitě ne ode mě, nemám potřebu vzkazovat cokoliv Petrovi Fialovi veřejně. My se spolu bavíme opravdu často. Četl jsem různé spekulace o puči proti premiérovi za pomoci Hradu. Jsou to všecko mimózní spekulace, zcela mimo realitu. Rovnou vám mohu říct, že Miloš Zeman se mě neptal na jinou než současnou koalici, současně nikdo z ODS za mnou nebyl, že by bylo třeba měnit předsedu strany.

Přece to nemůže fungovat tak, že když řeknu něco trochu jinak než premiér, že je to hned nějaké spiknutí nebo že jdeme proti sobě. Jsme loajální spojenci, Petr Fiala je mimořádný politik a můžeme být rádi, že ho máme v čele země. Já pouze volám po rychlém řešení nastalé situace kolem energií a zdražování.

Nejde ale jen o vás. Kriticky se v poslední době na adresu vlády vyjádřili i hejtmané ODS Martin Kuba a Martin Červíček. Roste v ODS nespokojenost s politikou vlády?

Nezaznamenal jsem to, ale to neznamená, že vím o všem. Výrok Martina Červíčka jsem nečetl.  Jak znám Martina Kubu, tak on je manažerský typ. Jeho výroky beru jako „zvyšte výkon“, ne že chce Petra Fialu rovnou sníst.

Slyšel jste o setkání v hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou, který vlastní lobbista Tomáš Hrdlička? Večer před zemědělskou výstavou Země živitelka zde byl prezident Miloš Zeman a někteří vysoce postavení představitelé ODS.

Já jsem tam nebyl, takže nevím, slyšel jsem jen nějaké spekulace. Prezident tam přespával asi kvůli Zemi živitelce, víc ale opravdu nevím. Kdybych já se chtěl potkat s Martinem Kubou, nemusím kvůli tomu na Hlubokou, ale potkáme se třeba na Václavském náměstí, nijak konspirativně. Nemyslím si, že by teď měl jakékoliv celostátní ambice, je skvělý hejtman a výborný předseda Asociace krajů.

Jak současnou situaci vnímá prezident Miloš Zeman, k němuž máte blízko?

Mluvil jsem s panem prezidentem naposledy zhruba v červnu nebo v červenci. Bavil jsem se ale s předsedou vlády o jejich nedávné večeři v Lánech. Petr Fiala mi řekl, že atmosféra byla dobrá, konstruktivní a věcná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované