Hlavní obsah

Vláda rozhodne, zda zažaluje Brusel kvůli dotacím pro Babiše

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Osud dotací pro skupinu Agrofert bývalého premiéra Andreje Babiše (na snímku) má do značné míry v rukou kabinet jeho následovníka Petra Fialy.

Reklama

18. 7. 19:15

Půjde v zásadě o precedentní postoj, který může ovlivnit výplatu až několika miliard korun dotací pro Babišem ovládanou skupinu Agrofert.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před Fialovou vládou je jeden delikátní úkol. Ještě do konce tohoto měsíce by měla přijmout rozhodnutí, které se dotkne předchozího premiéra Andreje Babiše a jeho soukromého byznysu.

Jde o to, jak se český stát postaví k finančnímu „flastru“ ve výši 3,3 milionu eur (v přepočtu přes 80 milionů korun) za špatně zúřadované zemědělské dotace, který v návaznosti na audit související s možným střetem zájmů Andreje Babiše vyměřila v červnu Česku Evropské komise.

Půjde v zásadě o precedentní postoj vlády, který může ovlivnit výplatu až několika miliard korun dotací pro Babišem ovládanou skupinu Agrofert.

Podle informací Seznam Zpráv ještě k celé záležitosti stále nezaujal jednoznačný postoj ani lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Přitom mnoho času už nezbývá - kdyby se Česko rozhodlo verdikt Evropské komise zvrátit žalobou, musí ji podat nejpozději 19. srpna, kdy vyprší příslušná lhůta.

Co kabinetu hodlá doporučit, zda se bránit nebo se pokutě (v jazyce EU finančním korekcím) podvolit, Nekula nesdělil. „O dalším postupu rozhodne vláda v červenci, na některém ze svých příštích jednání,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Zatím není ani jasné, kdy přesně kabinet bude o věci rozhodovat.

Tři varianty

Minulý týden se podle informací Seznam Zpráv jednalo o možnostech řešení na dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Management této platební agentury členům představil tři varianty.

Jde v nich podle dostupných informací nejen o to, zda vůbec vyměřenou pokutu u Soudního dvora EU zažalovat, ale také jak dále postupovat vůči Agrofertu. Zda stát bude už vyplacené peníze od firem Babišova holdingu vymáhat a jak se naloží s dalšími dotačními projekty.

Předseda dozorčí rady SZIF a poslanec Pirátské strany Jakub Michálek na dotaz redakce uvedl, že k celé věci obdržel poměrně rozsáhlé podkladové materiály - několik stovek stránek dokumentů s různými právními stanovisky - přičemž prý zatím ještě nestačil všechny prostudovat.

„Sám jsem si ještě definitivní názor neudělal. Musíme se o tom poradit v rámci celé koalice,“ zdůrazňuje Michálek.

Sporný projekt z Novojičínska

O Babiše a Agrofert jde v této věci proto, že na soupisce českých dotačních pochybení je i jeden projekt tohoto koncernu. Stát už na něj dal peníze, čekalo se dlouho, zda bude proplacen z peněz EU, a nakonec byl z unijního financování vyloučen.

Peníze byly určeny na modernizaci drůbeží farmy Schrom Farms v Bílovci na Novojičínsku. Evropská komise však v návaznosti na audit označila tento projekt za „nezpůsobilý“ - důvodem podle ní je Babišův střet zájmů.

Nejde o mnoho peněz - 30 tisíc euro (dle aktuálního kurzu asi tři čtvrtě milionu korun), fakticky však jde o precedens, který zjevně předznamená postoj k dalším dotacím pro Agrofert. I k těm, jejichž administraci Státní zemědělský intervenční fond dříve z opatrnosti v různých fázích pozastavil.

Ministr zemědělství Nekula v červnu v České televizi naznačil dokonce možnost, že by od Agrofertu mohly být zpětně vymáhány nejen investiční dotace, ale i přímé platby ve výši až 4,5 miliard korun, což je přitom podpora nárokového charakteru vyplácená dle obdělávané plochy všem zemědělcům.

Sama firma Agrofert se opakovaně vyjádřila v tom smyslu, že si žádného pochybení není vědoma, a nevidí tudíž důvod, proč peníze vracet.

Jakub Michálek jako předseda dozorčí rady SZIF sice nechce předjímat konečné rozhodnutí vlády ohledně žaloby, zároveň však říká, že by Česko mělo usilovat o korektní vztahy s orgány Evropské unie a soudní při řádně zvážit.

„V případě, že vyvstane nějaká otázka evropského práva, tak by se měl soudit ten, kdo na tom má právní zájem,“ podotkl Michálek s tím, že i zemědělský holding, kterému byla odejmuta dotace, se může následně obrátit na český správní soud a ten - pokud sezná, že má být aplikováno evropské právo - na Soudní dvůr EU.

Kdyby podle Michálka podala žalobu česká vláda, mohlo by to být vnímáno i jako jistá forma nadržování. „Mohlo by to vypadat i tak, že (vláda) disproporčně chrání zájem jednoho zemědělského subjektu,“ říká Michálek pro Seznam Zprávy, přičemž znovu zdůraznil, že závěrečné stanovisko dá až vláda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované