Článek
Vláda bude po prodlouženém víkendu pokračovat ve vyjednávání o tom, jak snížit schodek rozpočtu o 70 miliard korun. Nejostřejší debata se očekává kvůli zvyšování daní. Kabinet ale zvažuje i další opatření, a to i na výdajové straně rozpočtu.
Jednání provází přísné embargo, které na únik informací uvalil premiér Petr Fiala (ODS). Přesto je již část návrhů veřejná. Projděte si přehled opatření, která vláda v konsolidačním balíčku zvažuje.
Seškrtání výdajů
Zatím nejblíž jsou vládní strany dohodě na výdajové straně. Podle informací Seznam Zpráv se bude škrtat především v národních dotacích pro velké firmy. Podle ministra financí Zbyňka Stanjura (ODS) by mohlo jít o desítky miliard korun.
Ušetřit se má také na mzdových prostředcích ve státní správě – tedy buď snižovat peníze, nebo propouštět úředníky.
Změny v DPH
Z Ministerstva financí unikl materiál, který zvažuje omezit sazby daně z přidané hodnoty na dvě. Jak citovala ČT, nižší sazba by byla 14 procent (oproti dnešním 10), vyšší pak 21. Například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sport a kulturu by se měly přesunout z nejnižší do nejvyšší kategorie.
Návrh by měl přinést 24 miliard korun. Po zveřejnění ovšem Ministerstvo financí začalo couvat s tím, že nešlo o hotový návrh, ale pouze propočty. Proti tomu, aby nejnižší sazba DPH byla 14 procent, jsou například vládní Piráti.
Daně z příjmů
Ještě těžší debata čeká koalici v otázce daně z příjmů. ODS v minulém období spolu s ANO zrušila superhrubou mzdu, čímž stát připravila zhruba o 100 miliard ročně. Návratu do původního stavu se ale brání. Stejně tak strana nechce ani slyšet o daňové progresi.
Tu momentálně navrhují například Starostové, kteří chtějí zavést tři sazby na tři příjmová pásma. U nejnižších mezd chtějí daň snížit na 17 procent, zhruba od 81 tisíc korun měsíčně chtějí zavést 21procentní daň a při výdělku nad 161 tisíc 31 procent.
Změny v pojištění
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zvýšit odvody na sociálním pojištění pro OSVČ. Těm, kteří si nyní platí minimální pojistné, by ho Jurečka zvedl o více než 70 procent. Argumentuje tím, že se živnostníci ve srovnání se zaměstnanci dostatečně nepodílejí na financování důchodového systému.
Sahání na peníze živnostníků je ale problematické pro ODS. Třeba ministr financí Stanjura by naopak i v případě pojištění sáhl do peněženek zaměstnanců. Navrhuje, aby si nově platili i nemocenské pojištění, a to zhruba ve výši jednoho procenta z platu.
Daně z neřestí
Koalice hodlá také zvedat „daně z neřestí“, například z tvrdého alkoholu a tabákových výrobků. U těch mají daně vzrůst od ledna o 10 procent, v dalších letech pak o další procenta. Původně koalice nechtěla zdaňovat například stále populárnější zahřívaný tabák, i u něj ale nejspíš daň vzroste.
V diskuzi je také zavedení spotřební daně na tiché víno, zvedat se mají i daně z hazardu. Ministr financí Stanjura ale sklidil kritiku, že na rozdíl od ostatních druhů hazardu chce naopak snižovat daň z loterií.
Daňové výjimky a slevy
Vládní strany se dohadují, zda osekat některé z daňových výjimek či úlev. Shoda se ale zatím podle informací Seznam Zpráv rýsuje spíš u minoritních položek, jako je třeba odpočet za placení odborových příspěvků.
Některé ze stran zvažují zrušení slevy na nepracující manželku či manžela nebo „školkovného“, proti tomu jsou ale například lidovci. Sahat by se naopak nejspíš nemělo na daňové odpočty za penzijní připojištění či hypotéku.
Ministerstvo financí podle HN navrhuje škrtnout některé daňové výhody pro studenty – třeba daňové osvobození u stipendií nebo studentskou slevu ve výši 4 tisíc korun. Proti těmto návrhům jsou ale prakticky všechny ostatní strany.
