Hlavní obsah

U nádraží v Brně zůstává 30 ukrajinských Romů. Kočují Evropou a vrací se

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Ministr vnitra v pátek představil strategii zvládání uprchlické krize. Příští týden chce probrat kroky, které povedou k dobrovolným relokacím.

Reklama

14. 5. 7:00

Nejen v Praze. Také u brněnského vlakového nádraží v posledních týdnech nocují desítky uprchlíků z Ukrajiny, převážně Romů. Krátkodobé ubytování neklaplo, a tak teď město volá po nastavení jasných pravidel od vlády.

Článek

Pátek před polednem. Poblíž hlavního vlakového nádraží v Brně posedává třicítka ukrajinských Romů. Je mezi nimi asi deset dětí do patnácti let, včetně batolat. Na prostranství stojí několik dětských kočárků, povalují se tam pěnové matrace i odpadky.

„Tahle skupina tady pobývá asi třetí den. Vždycky vlakem někam odjedou, pak se zase vrátí. Nocují venku. V nádražní budově spát nemůžou, ta se na noc lidem bez jízdenky zavírá,“ přitakal příslušník bezpečnostní služby hlídající nádraží.

Zatímco úřady v Praze vyřešily kritickou situaci na vlakovém nádraží stavbou stanového městečka pro 150 lidí, Brno na komplexní pokyny od vlády zatím čeká marně. Také tam část příchozích propadá systémem přijímání uprchlíků.

Drtivá většina má status dočasné ochrany, ale v krajském asistenčním centru odmítli nabízené ubytování. Početné rodiny se odmítají rozdělit. „Je to jedna z nejobtížnějších situací. My lidi na ulici nemůžeme žádným způsobem nutit, aby se přemístili jinam. Je to ryze na jejich rozhodnutí,“ sdělila brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Vedení města volá o pomoc státu. „Je potřeba najít globální řešení. Tohle není jen problém v Brně, ale také v Praze a Ostravě. Přednádražní prostor není určený pro bivakování,“ sdělil primátorčin náměstek Robert Kerndl (ODS), který má v gesci sociální oblast.

Na situaci dohlížejí i policisté. „Pokud jsou tam problémy, řešíme to nápravou stavu, domluvou. Spolupracujeme s neziskovkami. Ale celková strategie není úkol pro policii,“ uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

+4

Dočasně v kasárnách

Početná skupina Romů tábořila před hlavním nádražím už na začátku května. Vedení města dočasně ubytovalo stovku běženců v bývalých židenických kasárnách. Staral se tam o ně člen Spolku křesťanské pomoci Bučovice Matěj Nový.

„Děsili jsme se jejich špatné pověsti. Byli to ukrajinští Romové, ale mluvili maďarsky. Překvapili nás. Uklízeli, dodržovali režim. Když měli motivaci, byli perfektní,“ popsal tři dny společného pobytu.

Podle něj běženci chtěli zůstat, ale v kasárnách chybělo potřebné sociální zázemí. „Stovka ubytovaných navíc pozvala příbuzné a minulou středu ráno na nádraží se objevilo dalších 200 Romů, kteří mířili k nám. S vedením města jsme se hned dohodli, že je třeba je rozdělit,“ vysvětlil pastor.

Primátorka Vaňková minulý týden naznačila, že část ukrajinských Romů migruje po celé republice, vyjíždí i mimo Česko a vrací se pro dávky.

„V rámci Evropy není dosledované, jaký stupeň ochrany tito běženci dostanou v jednotlivých státech. Je možné, že mohou využívat benefity ve více zemích, ale nemám tyto informace ověřené,“ doplnila.

Je potřeba rozlišovat

Situaci na hlavním nádraží několikrát pomáhal řešit také provozní manažer IQ Roma Servis Josef Vlach. „Podle našich informací to mohou být skupiny, které kočují a jsou zvyklé žít v jiných evropských městech mimo Unii. Může jít o organizovanou skupinu. Pokud se systém benefitů nezmění, k těmto příjezdům bude dál docházet,“ naznačil.

Zároveň zdůraznil, že je potřeba i v této skupině běženců rozlišovat, někteří se hned chtějí začlenit a najít zaměstnání. Neziskovka jen v Brně pomáhá s integrací padesátky ukrajinských Romů. „Jsou zabydlení, většina z nich pracuje a spolupráce je perfektní. Řešíme s nimi běžné životní situace, některé z dětí teď navštěvují přípravku do školy,“ popsal Vlach.

Také podle něj má stát sjednotit nařízení, jak mají města postupovat v těchto krizových situacích a lépe kontrolovat dvojí občanství. „Vedení měst nemá jasno, jestli sociální pracovníci mají, či nemají odebírat těm lidem děti a podobně,“ řekl Vlach.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek poslancům představil strategii zvládání uprchlické krize. Příští týden chce probrat motivační kroky, které běžence povedou k dobrovolným relokacím. Třeba v Praze totiž došly kapacity ubytování či škol a školek.

Brno minulý týden zřídilo desetičlennou poradní skupinu. Chce se zaměřit na střednědobý horizont začlenění Ukrajinců v rozmezí dvou až tří let. V čele zasedl sociolog Daniel Topinka. Expert z Univerzity Palackého v devadesátých letech řešil třeba příjezdy rumunských Romů do Česka.

„Tyto situace se teď jeví pro společnost jako zásadní, ale z dlouhodobého hlediska nepředstavovaly významnější problém. Když tito lidé zjistí, že jejich status má nějaké limity, nejspíš se vrátí zpět,“ uvedl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované