Dnešní mladí budou žít déle, čas v penzi se jim přesto zkrátí

64,6 pro ročník 1965, 65,5 u člověka narozeného v roce 1973, a dokonce 66,1 v případě ročníku 1980. To je věk, kdy má člověk před sebou ještě čtvrtinu života a podle současných pravidel by měl teoreticky jít do penze.

Odhady každých pět let připravuje Český statistický úřad, přičemž ten poslední je z roku 2018.

Podle chystaného návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí by měl věk odchodu do důchodu postupně vzrůst. Zatímco ročník 1965 má pracovat do 65 let, dnešní třicátníci až do 68 let.

Mladší generace se tak sice s větší pravděpodobností dožijí vyššího věku, stáří ale – na rozdíl od generace svých rodičů a prarodičů – stráví spíše v práci než v důchodu.

„Věřím, že na konci března všechny parametry představíme. Pokud chceme nastavit opravdu udržitelný systém, musíme tam promítnout, že chceme zachovat dobu vyplácení důchodu, která je dnes 21,5 roku, ale i to, že generace nastupují na pracovní trh později,“ uvedl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dobře je to vidět i v následující tabulce. Pro každý ročník je uvedena průměrná naděje dožití v roce, kdy má jít (či v případě starších ročníků už odešel) do důchodu.

Zatímco bezdětné ženy narozené v roce 1947 měly při vstupu do penze před sebou průměrně téměř 17 let života, u těch narozených v roce 1980 by to mělo být jen 13 let. V případě mužů jsou data obdobná, jejich naděje dožití je však nižší.

Je ale nutné dodat, že jde pouze o odhady podle úmrtnosti v daném roce. V minulých dvou letech tak například projekce dožití novorozenců ovlivnily vysoké počty úmrtí v souvislosti s covidem-19.

„Zhoršené úmrtnostní podmínky v době covidové pandemie tak vedly k přerušení dlouhodobého trendu naděje dožití při narození a k poklesu střední délky života v letech 2020 a 2021,“ popisuje Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.

Mimochodem, stejně jako zůstává pravidlem, že se muži dožívají nižšího věku než ženy, platí také, že úmrtnost zůstává velmi odlišná napříč kraji České republiky.

„Úroveň úmrtnosti daného regionu může ovlivňovat různorodá skladba obyvatel podle vzdělání či socioekonomických skupin, úroveň životního prostředí, struktura zdravotnictví apod. Diferenciace krajů z pohledu naděje dožití se přitom dlouhodobě výrazně nemění, nejkratší očekávanou průměrnou délku života mají obyvatelé Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, naopak nejdelší obyvatelé Prahy, Kraje Vysočina a Jihomoravského a Královéhradeckého kraje,“ dodává Němečková.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v důchodu by Češi podle zákona měli strávit zhruba čtvrtinu života. Proto každý současný ročník jde do penze o něco později. Muži o dva měsíce podle roku narození. Ženám roste věk odchodu do důchodu podle počtu dětí od dvou do šesti měsíců ročně.

U ročníku narození 1965 se sjednotí pro muže a ženy s maximálně jedním dítětem na 65 letech. Na této hranici také odchod do penze pro všechny zastropovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ovšem jedná o navýšení tak, aby odchod do penze rostl až k 68 letům. Tato hranice by se týkala lidí narozených v roce 1989. Jak ale ukazuje graf, naděje dožití se sice v průběhu let prodlužuje, ale ne tak rychle, aby dokázala s rostoucím věkem odchodu do důchodu držet krok.

Zatímco naděje dožití mužů narozených v 50. letech byla při jejich narození o tři roky vyšší, než jejich věk odchodu do důchodu, mladší generace 80. let hranice skoro ani nedosáhne. U žen s alespoň jedním dítětem poklesne tento rozdíl zhruba o tři roky.

„Důchodový věk se musí zvyšovat, jenom je otázka kdy a o kolik. A to už je politická věc,“ popisuje nutné posuny v důchodovém systém ekonom a expert na penze Jaroslav Vostatek.

Jinou otázkou je, zda se člověk dožije důchodu ve zdraví. Nejen v Česku, ale i v ostatních evropských zemích lidé pracují ještě v době, kdy jsou nemocní nebo minimálně k nějaké chorobě velmi náchylní. Celkově se tak sice prodlužuje doba života, čas prožitý ve zdraví ale zůstává stejný. Déle tedy žijeme jen nemocní.

Lidé, kteří se už dožili důchodu, ho tak pobírají déle. To ukazují data České správy sociálního zabezpečení. V roce 2000 čerpali důchodci penzi průměrně 20 let, o dvě dekády později to už bylo 24,5 roku. I s těmito čísly ale zamával covid, a tak v roce 2021 poklesla průměrná doba na 23,9 roku.