Hlavní obsah

Hotely a luxusní byty na prodej. Jak se žije v Karlových Varech bez Rusů

Foto: Pixabay.com

Na prodej jsou byty, domy i celé hotely. Ruští investoři do nich nasypali peníze v době, kdy na Západě kapitál chyběl. Ilustrační foto.

Reklama

30. 9. 5:00

Rusové se houfně zbavují bytů v Karlových Varech, poslední tečkou pro ně byla válka na Ukrajině. Podle realitního makléře nemovitosti skupují takřka výhradně Češi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na kolonádu lemující říčku Teplá – turistické centrum Karlových Varů – se snáší drobný déšť. Je všední den dopoledne a v ulicích se pohybuje jenom pár místních.

Před několika málo lety tu běžně zněla ruština. „Už se tady z toho stávalo pomalu Rusko, všechny ty obchody a tak,“ říká paní ve středních letech, která spěchá do práce.

Ruštinu lze v ulicích města zaslechnout stále, spíše ale z úst ukrajinských uprchlíků či turistů z Izraele.

Od únorového vpádu ruských vojsk na Ukrajinu je pro občany Ruské federace velmi složité se do Karlových Varů dostat, a tak se se houfně zbavují bytů a domů.

Odhadce nemovitostí Ivan Žikeš, který v lázeňském městě na západě Česka bydlí a pracuje celý život, soudí, že lidé z postsovětských zemí tu v minulosti skoupili 80 % historické zástavby.

Dobrat se přesného čísla je podle něj složité - mnoho domů vlastní společnosti se sídlem v Česku, majetková struktura ale často směřuje do některého z daňových rájů.

Jak se mluví v Karlových Varech

  • Až do druhé světové války naprostá většina obyvatel mluvila německy, od roku 1869 byla součástí města židovská menšina, včetně podnikatelů jako byli Becher nebo Moser.
  • Po poválečném odsunu Němců město doosidlovali Češi.
  • V roce 2011 tvořili podle sčítání lidu v 50tisícovém městě nejpočetnější menšiny Rusové (1 581) a Ukrajinci (774). Dohromady bylo rusky a ukrajinsky mluvících kolem 5 procent.
  • V roce 2021 se k ruské národnosti přihlásilo v celém Karlovarském kraji 1 098 obyvatel a k ukrajinské 1 988 obyvatel.

Druhým výrazným fenoménem je záliba Rusů v lázeňských procedurách. Po jejich odchodu chybí ve Varech klientela, která by službu zaplatila.

„Poplatek z pobytu se neptá, jestli je klient z Ruska, Německa, nebo z Čech, ruští klienti ale byli výjimeční v tom, že přiletěli letadlem na delší dobu – zpravidla alespoň na dva, tři týdny. V rámci toho byli schopní efektivně čerpat místní lázeňskou léčbu,“ popisuje pro Seznam Zprávy Jan Kopál, vedoucí oddělení lázeňství, cestovního ruchu a vnějších vztahů karlovarské radnice.

Kromě podnikatelů v lázeňství to pociťuje i město, které lázním poskytuje minerální vodu. Smí si za ni ale účtovat maximálně provozní náklady. „Když lázně vodu neodebírají, město na údržbě pramenů prodělává,“ upozorňuje Kopál.

Peníze na procedury čerpají i pojištěnci, ale evropští návštěvníci, jako jsou Němci nebo Rakušané, bydlí příliš blízko na to, aby v Karlových Varech trávili tři týdny.

„Přijedou na prodloužený víkend, mají to domů několik hodin autem. Vzdálenější klientela, ať už Tchajwanci, Číňani, Japonci, nebo Američané, nezná fenomén léčebných lázní ve smyslu třítýdenní léčebné rehabilitace,“ říká Kopál.

Jeho slova potvrzuje i Žikeš: „Jejich sen, že u nich hosté budou trávit tři týdny v kuse, je dávno pryč. Dříve léčebnou kůru podmiňovali několika týdny, později ustoupili na deset dní. Přátelé z hotelů a lázeňství mi přiznávají, že dnes počítají spíš s návštěvami na prodloužené víkendy.“

Ředitel Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz už dříve Seznam Zprávám řekl, že Karlovy Vary přežijí i bez ruské klientely. „Cestovní ruch je tu zakořeněný. Vary jsou na něm postavené, jenom se musí změnit. Někteří se budou muset přizpůsobit. A kdo se nepřizpůsobí, tak místo něj vznikne něco nového. Nemyslím si, že by Vary tím končily. Je tu řada unikátních věcí,“ podotkl začátkem prázdnin.

Rozhovor se šéfem Grandhotelu Pupp

„Pracovní trh v hotelech a restauracích je našponovaný. Jestli před covidem všichni říkali, jak je to zlé, tak teď je to ještě horší. Zaměstnanci jsou poklad,“ říká šéf Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz.

Odliv začal Krymem

Odchod Rusů nenastal ze dne na den. Už v roce 2014, po ruského anexi ukrajinského poloostrova Krym, začala Evropská unie přijímat protiruské sankce, únorová agrese vůči Ukrajině byla jen poslední kapkou.

Předtím byla situace úplně jiná. Kolem roku 2009 se západní svět topil v celosvětové finanční krizi, zatímco Rusko rostlo díky produkci levných surovin a nízkému zadlužení. Krize se ho tolik netýkala, protože bylo méně provázané se západním kapitálem.

„Někdy kolem roku 2010 jsme si zvykli na to, že sem jezdila superbonitní ruská klientela, které se dalo prodat téměř všechno a téměř za jakoukoliv cenu,“ říká Kopál.

Od roku 2014 ale začali být nejbohatší Rusové od cest do Evropy odrazováni, v některých případech přímo prezidentem Vladimirem Putinem. Rusové do Karlových Varů jezdili dál, ale byla to jiná skupina.

Nová klientela už nebyla tak bonitní. Pořád byli ochotní čerpat lázeňské služby, ale utráceli méně. „Kdysi jsem je vozil po nejdražších restauracích a buticích, dnes občas do Intersparu na nákup,“ vykresluje situaci místní taxikář.

Nejzásadnější změnu přinesly dva roky protiepidemických opatření, kdy veškerá mezinárodní klientela z města zmizela. V létě, kdy byly proticovidové restrikce mírnější, začali do Karlových Varů jezdit Češi – předloni město navštívilo nejvíc tuzemských turistů za desítky let.

Vztahy na trase Praha–Moskva loni výrazně zhoršilo zjištění českých tajných služeb, že strůjci výbuchu muničních skladů ve Vrběticích byli agenti ruské vojenské tajné služby GRU. A Česko zpřísnilo podmínky pro vydávání víz.

Nakonec letos na konci února vpadla na Ukrajinu ruská vojska, na což Západ reagoval nejen ekonomickými sankcemi, ale i uzavřením vzdušného prostoru. Klienti z Ruska tak nemohou přiletět, protože všechny spoje do Evropské unie jsou zrušené.

„Nicméně ruská diaspora je silná. Mnoho Rusů sídlí v Rakousku, v Německu, ve Francii, v Británii. Další otázkou je, nakolik jsou Rusy mnozí Izraelci. Jsou tu třeba rusky mluvící lidé, kteří nemají státní občanství Ruské federace, určitě jich sem pár jezdí“ připomíná Kopál.

Oprava Thermalu

Po potížích s rekonstrukcí bazénu hotelu Thermal, který se musel kvůli nedodělkům nedlouho po slavnostním otevření zase uzavřít, začala fungovat i zrekonstruovaná kavárna. Interiér ale neodpovídá návrhu a bude se znovu předělávat.

Na prodej jsou luxusní hotely i menší byty

Výše popsané zahýbalo s karlovarským realitním trhem. „Rusové se začali zbavovat nemovitostí už od roku 2015,“ vrací se zpět v čase makléř Alexandr Mizjuk ze společnosti RE/MAX Glorion, který s realitami v Karlových Varech obchoduje už od roku 2006.

„Největší vliv ale měla pandemie. Lidé se sem nemohli dostat, proto začali prodávat před dvěma lety. Válka, která začala v únoru, jejich rozhodnutí ještě uspíšila,“ popisuje muž původem z Ukrajiny, mezi jehož klienty patří nejen občané zemí bývalého Sovětského svazu v čele s Rusy, ale také Němci, Rakušani nebo Američané.

Na prodej jsou v současnosti jak nejluxusnější karlovarské lázeňské hotely, tak byty v domech na kolonádě i jinde ve městě. „Rádi by prodali například Savoy. Úplně mění koncepci i Bristol Palace, ve kterém byly ruské peníze. Úplně stojí hotel Quisisana Palace naproti Puppu, který patří manželce Jurije Lužkova, bývalého starosty Moskvy, prodává se i hotel Moskevský dvůr,“ vypočítává.

K mání je třeba i hotel Anglický dvůr, který vlastní Kyrgyzové. Řada nemovitostí navíc oficiálně patří společnostem registrovaným na Kypru, kapitál ale podle Mizjuka zpravidla pochází z Moskvy.

Jak se Rusové vyrovnávají se západními sankcemi

V důsledku sankcí a odchodu západních značek se Rusové musejí spokojit s domácími napodobeninami. Za oblečením častěji vyráží do second handů.

Mnoho nemovitostí Rusové nekoupili jako investici, ale jako místo pro dovolenou spojenou s lázeňskou léčbou. Přijeli dvakrát, třikrát do roka a strávili delší dobu v lázních. „Teď jsou nešťastní z toho, že nemůžou přijet. Druhá věc je, že se připravovali na důchod, že sem budou jezdit nebo tady přímo bydlet, ale teď nemůžou,“ podotýká makléř.

Kromě Rusů prodávají i Kazaši nebo Ázerbájdžánci. Nemovitosti ve městě od nich podle Mizjuka nakupují v 98 % Češi.

Hodně investorů je z Prahy. Podle makléře proto, že ceny bytů v hlavním městě už vystřelily příliš vysoko. Místo jednoho bytu za šest milionů v Praze je výhodnější koupit dva třímilionové v Karlových Varech. Dva pronájmy za 10 či 12 tisíc přinesou větší zisk než jeden pražský za 15 tisíc.

Pro tuzemské zájemce je výhodné i to, že většina Rusů nakupovala byty v době, kdy byly ceny v Karlových Varech vysoké, a teď prodávají se ztrátou.

„V letech 2009 až 2012, kdy zpravidla Rusové byty kupovali, byla ve Varech hodně vysoká poptávka, ceny byly často i vyšší než v Praze. Teď řeší prodej. Ví, že dostanou méně peněz, než utratili, ale jsou schopní jít s cenou dolů. Bojí se, že za měsíc nebo za dva nedostanou nic,“ líčí Mizjuk.

V nabídce jsou často i celé domy, které majitelé z východu za vlastní peníze opravili. „Jsou i případy přímo na kolonádě, kde investor z Ruska, který koupil byt v horním patře, za své peníze koupil nový výtah.“

Na prodej jsou nejen nově vybavené byty, často s drahým a takřka nepoužitým nábytkem, ale třeba i luxusní auta nebo celé domy, které není jednoduché pronajmout, zato vyžadují intenzivní péči.

Je to stále ještě česká škola?

Odchod Rusů z Karlových Varů přináší i komplikace. Podle Ivana Žikeše se mohou Češi i Rusové potýkat s napohled bagatelními problémy, jako jsou schůze bytových družstev nebo SVJ.

„Může se stát, že kvůli tomu družstvo nebude usnášeníschopné. K majitelům se nedostanou informace, například nezaplatí zálohy za energie, a s problémy se potom potýká celý dům,“ popisuje.

Ruští podnikatelé, kteří zakotvili v Karlových Varech, si s sebou často přivezli i své rodiny. Jejich děti začaly chodit do místních škol. Ještě početnější skupina se ale už před válkou rekrutovala mezi lidmi původem z Ukrajiny

„Když vypukla ruská agrese na Ukrajině, tak se všichni, včetně některých Rusů, vymezovali vůči Putinovi. Žádné vyloženě protiruské nálady jsme tady ale nezaznamenali. Ani mezi Rusy a Ukrajinci jsme nezaznamenali žádné konflikty,“ říká Kopál z karlovarské radnice.

Na jaře přibylo do českých škol v Karlových Varech 600 ukrajinských dětí. To s sebou nese i nejrůznější obtíže a čas od času zazní i kritika.

„Občas se někdo ptá: ‚Je to stále ještě česká škola?‘ Musíme lidem vysvětlovat, že školní docházka se neřídí národností, ale tím, kde člověk žije,“ uzavírá Kopál.

Jak začal školní rok?

Reportáž z Kolína, který – podobně jako jiná města – musí zvládnout velký příval uprchlíků z Ukrajiny. Proto zde také vznikly dvě výhradně ukrajinské školy. Byli jsme se podívat, jak tam vypadal začátek nového školního roku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované