Článek
Patří do ledničky hroznové víno? Jistě. Brambory ale ne. U nich se zase tak často nechybuje, ale třeba rajčata děti zaskočila.
„Nevěděl jsem, že do lednice nepatří. Až přijdu domů, tak to hned řeknu,“ povídá Michal z pražské Základní školy Solidarita, co se právě dozvěděl na ukázkové hodině.
Pokud se totiž rajčata umístí do lednice, ztratí chuť i vůni a rozhodně se neprodlouží doba, během které se mohou skladovat. A pak také s větší pravděpodobností skončí v koši, i když by nemusely.
Přesně toto je cílem projektu Smart Food – zapůsobit na děti, aby si uvědomily, jak moc se s jídlem plýtvá, a co s tím mohou samy dělat. A také, že mohou zapůsobit i na rodiče.
„Snahou bude srovnání výchozích postojů a znalostí zapojených dětí k problematice plýtvání potravinami před a po intervenci, tedy jestli můžeme sledovat změnu v oblasti postojů a znalostí,“ upřesňuje jedna z autorek projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně, že právě mladá generace je nejsvolnější své návyky změnit.
Projekt jako jeden z prvních v Evropě nabízí ucelený vzdělávací program pro předcházení plýtvání s jídlem. Učitelé ho mohou v podstatě okamžitě zařadit jako průřezové téma do hodin, protože všechny materiály k tomu mají připravené. Testovat ho budou žáci od třetí do páté třídy.
Že lze poměrně účinně měnit postoje domácností, ukázal už předchozí projekt Mendelovy univerzity. V rámci něj výzkumníci v 900 brněnských domácnostech sledovali, kolik potravin zbytečně vyhodí a proč. Opačně pak prováděli osvětu, jak by se to dalo změnit.
I jen z čistě ekonomických důvodů to totiž dává smysl – průměrná česká domácnost by mohla ušetřit ročně 8200 korun, pokud by s potravinami neplýtvala.
„Během tří let jsme organizovali různé kampaně. V rámci jednoročního experimentu proběhla řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o 11 procent, z toho kampani přičítáme 5 procent a 6 procent bylo způsobeno změnou nakládání s potravinami během pandemie covid-19,“ popsala Veselá.
Projekt se proto překlápí nyní do škol. I Evropská unie se totiž zavázala, že do roku 2030 sníží plýtvání potravinami o 50 procent. V členských státech totiž v popelnicích skončí více potravin než se do nich doveze.
I v jídelnách se může šetřit
Plýtvání jídlem řeší školy ale i přímo ve svých budovách, a to ve školních jídelnách. Část dětí si zkrátka vezme jídlo a rovnou ho nese do koše. To by se i díky tomuto programu mohlo změnit, i když to není jeho cílem.
„V momentě, kdy dítě změní své postoje a uvědomí si, že plýtvání není dobré a proč, tak začne intuitivně měnit také své chování,“ dodává Veselá.
Pomoct by mohla ale i proměna výdeje obědů ve školním stravování. Tedy aby si buď žáci sami určili, jakou chtějí porci, nebo si mohli formou bufetu vybrat, co si dají. I když totiž dostanou u okénka ideálně vyvážený oběd, nikdo už nemůže zajistit, že ho skutečně celý snědí.
„Školní parlament za mnou ještě před covidem přišel, že by žáci chtěli samobslužné pulty v jídelně, čímž by se velmi snížilo plýtvání jídlem. Možná i prostřednictvím tohoto projektu se k této iniciativě zase vrátíme,“ uvažuje ředitelka ZŠ Solidarita Karin Marques.
