Hlavní obsah

Každý Čech vyhodí zbytečně 33 kilo jídla. Děti se teď učí, jak neplýtvat

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Jan Kolský, Univerzita Karlova

Co patří do lednice a co do spíže, to se mimo jiné učí děti v novém projektu.

Reklama

V celé Evropské unii skončí v popelnicích více potravin, než se do ní doveze. S osvětou se ale musí začít už ve škole, jsou si jistí autoři projektu Smart Food, který právě startuje na prvních pěti pražských školách.

Článek

Patří do ledničky hroznové víno? Jistě. Brambory ale ne. U nich se zase tak často nechybuje, ale třeba rajčata děti zaskočila.

„Nevěděl jsem, že do lednice nepatří. Až přijdu domů, tak to hned řeknu,“ povídá Michal z pražské Základní školy Solidarita, co se právě dozvěděl na ukázkové hodině.

Pokud se totiž rajčata umístí do lednice, ztratí chuť i vůni a rozhodně se neprodlouží doba, během které se mohou skladovat. A pak také s větší pravděpodobností skončí v koši, i když by nemusely.

Přesně toto je cílem projektu Smart Food – zapůsobit na děti, aby si uvědomily, jak moc se s jídlem plýtvá, a co s tím mohou samy dělat. A také, že mohou zapůsobit i na rodiče.

„Snahou bude srovnání výchozích postojů a znalostí zapojených dětí k problematice plýtvání potravinami před a po intervenci, tedy jestli můžeme sledovat změnu v oblasti postojů a znalostí,“ upřesňuje jedna z autorek projektu Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně, že právě mladá generace je nejsvolnější své návyky změnit.

Projekt jako jeden z prvních v Evropě nabízí ucelený vzdělávací program pro předcházení plýtvání s jídlem. Učitelé ho mohou v podstatě okamžitě zařadit jako průřezové téma do hodin, protože všechny materiály k tomu mají připravené. Testovat ho budou žáci od třetí do páté třídy.

Že lze poměrně účinně měnit postoje domácností, ukázal už předchozí projekt Mendelovy univerzity. V rámci něj výzkumníci v 900 brněnských domácnostech sledovali, kolik potravin zbytečně vyhodí a proč. Opačně pak prováděli osvětu, jak by se to dalo změnit.

I jen z čistě ekonomických důvodů to totiž dává smysl – průměrná česká domácnost by mohla ušetřit ročně 8200 korun, pokud by s potravinami neplýtvala.

„Během tří let jsme organizovali různé kampaně. V rámci jednoročního experimentu proběhla řada kampaní, které informovaly o závažnosti problému a současně nabízely tipy, jak je možné plýtvání omezit. V této době jsme zaznamenali, že se skutečně objem vyplýtvaných potravin ve sledovaných lokalitách snížil průměrně o 11 procent, z toho kampani přičítáme 5 procent a 6 procent bylo způsobeno změnou nakládání s potravinami během pandemie covid-19,“ popsala Veselá.

Projekt se proto překlápí nyní do škol. I Evropská unie se totiž zavázala, že do roku 2030 sníží plýtvání potravinami o 50 procent. V členských státech totiž v popelnicích skončí více potravin než se do nich doveze.

I v jídelnách se může šetřit

Plýtvání jídlem řeší školy ale i přímo ve svých budovách, a to ve školních jídelnách. Část dětí si zkrátka vezme jídlo a rovnou ho nese do koše. To by se i díky tomuto programu mohlo změnit, i když to není jeho cílem.

„V momentě, kdy dítě změní své postoje a uvědomí si, že plýtvání není dobré a proč, tak začne intuitivně měnit také své chování,“ dodává Veselá.

Pomoct by mohla ale i proměna výdeje obědů ve školním stravování. Tedy aby si buď žáci sami určili, jakou chtějí porci, nebo si mohli formou bufetu vybrat, co si dají. I když totiž dostanou u okénka ideálně vyvážený oběd, nikdo už nemůže zajistit, že ho skutečně celý snědí.

„Školní parlament za mnou ještě před covidem přišel, že by žáci chtěli samobslužné pulty v jídelně, čímž by se velmi snížilo plýtvání jídlem. Možná i prostřednictvím tohoto projektu se k této iniciativě zase vrátíme,“ uvažuje ředitelka ZŠ Solidarita Karin Marques.

Reklama

Doporučované