Článek
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jen pár dní před letošním MDŽ oznámil, že novelu zákoníku práce s opatřeními na podporu rovného odměňování mužů a žen - kterou vyžaduje unijní směrnice - přijme pouze „v minimalistické variantě“.
„Dal jsem jasný pokyn k minimalistické variantě. Další bruselské regulace nesmí české firmy dusit. Méně papírování, více výroby,“ prohlásil ministr doslova po setkání se zástupci zdejšího automobilového průmyslu. Podle něj jde o „zbytečnou byrokracii“, protože firmy podmínky „dávno plní samy“.
Juchelkova rétorika je jasná: Pay gap ho netrápí, tím pádem sladění ženských a mužských platů a v konečném důsledku také důchodů, jež se z těch platů vypočítávají, nestojí za administrativu a námahu s tím spojenou.
Už předem je jasné, že se s kritikou jeho návrhu ozvou ti - nebo spíš ty -, co vždycky. Tedy feministické organizace, které řeší nižší platy žen než mužů na stejných pozicích. V Česku činí tento odskok téměř pětinu a jde o jeden z nejvyšších rozdílů v rámci EU.
Ozvou se také aktivistky a bojovnice za ženská práva, gatekeeperky, které kromě nerovnosti v platech tematizují domácí násilí, sexismus, menstruační chudobu, sólorodičovství nebo přetížení sendvičové generace, které pociťují v patriarchálně nastaveném Česku zejména ženy. A budou zas a znovu čelit posměchu, zastrašování nebo výhrůžkám coby hysterické sufražetky.
Ozvat se musí někdo jiný. Muži.
Udělaly toho za sto let dost
Mužů, kteří by mluvili feministickým hlasem, je u nás stále mikroskopické množství. Bez mužů feministů ovšem rovnosti pohlaví ani zasypání nespravedlnosti v odměňování nedosáhneme.
Ženy feministky už svůj obří kus práce odvedly a dennodenně odvádějí, když si zas a znovu dodávají odvahy mluvit a psát o věcech, které by měly být samozřejmé v demokratické společnosti. Vyžaduje to energii, čas, know-how, odvahu čelit nepřijetí a nenávisti.
Vzpírají se diskriminaci, která je oslabuje, přesto jsou schopné tuhle diskriminaci pojmenovat, vyjít s ní na světlo, angažovat se a nabízet řešení. Pracují na tom, aby se naše společnost stala spravedlivější a všem nám v ní bylo lépe.
Je to skutečně práce se vším všudy, kde je však odměnou jen pocit, že nesedí s rukama v klíně. A tuhle neplacenou angažovanou práci dělají zas hlavně ženy. Zase je to na nich. Jenomže ony toho za posledních sto let udělaly už opravdu dost!
Nastal čas předat kritiku všemožných juchelkovských minimalistických variant - které nejsou ničím jiným než útěkem od zodpovědnosti vůči pracující populaci bez ohledu na pohlaví - také mužům.
Protože kritika patriarchátu a jeho dekonstrukce není ani náznakem prospěšná jen pro ženy. Umožní žít svobodnější a spravedlivější život stejnou měrou i mužům. Rozbít stereotypní představu o mužství musí nutně přinést úlevu všem.
Může muže osvobodit z pasti tradiční role, která po nich chce, aby byli neustále silní, výkonní a draví, cítili tlak jako jediní živitelé rodin, zanedbávali chlapácky své zdraví, včetně toho duševního, a problematicky navazovali kontakt se svými dětmi, protože jejich místo přece není u plínek ani nemocných školáků. Péče je pro ženy, když vydělávají méně.
Kdyby Juchelka avizoval, že jeho resort napne síly k zasypání pay gapu, protože v ní vidí jednoznačnou nespravedlnost - nebo řekl jen to, že diskriminovat lidi na základě pohlaví je nezákonné -, pomohl by všem.
Žena je součástí rodiny, která hospodaří s určitým rozpočtem, a pokud nepřináší domů tolik jako muž, způsobuje tahle disproporce mimo jiné problémy ve vztazích, nezamýšleně uvolňuje muže z péče o děti, čímž oslabuje jejich vztah, a v začarovaném kruhu znovu zatěžuje matky.
Je proto na místě letošní připomenutí MDŽ nevěnovat ženám, ale mužům. Aby je posílilo v tom, začít se bít za feministické požadavky. Aby se proti pay gapu ozvali oni. Přestože to v krátkodobém horizontu může vypadat, že tím o něco přijdou, v tom dlouhodobém by tím oni i celá společnost jenom získali.
A nejde zdaleka jen o pay gap. Pokud do hry nevtáhneme muže, nic moc dalšího se ve společnosti, kde ženy stále pobírají nižší platy, čelí sexuálnímu násilí, diskriminují je instituce a zatěžuje je zodpovědnost za podhodnocenou péči, nezmění.
