Článek
V posledních týdnech se (nejen) na Jižní Moravě objevilo hned několik výbuchů skupinového násilí, které mají společné jenom jedno: pachatelé jsou kluci, mladí muži. Na videu z Blanska parta školáků v lese brutálně zbije muže – policie zná totožnost všech útočníků a případ vyšetřuje.
V Brně kriminalisté řeší sérii útoků, mezi ošklivě napadenými nechybí ani ženy. Po jednom z posledních případů se jeden z mužů probral až po několika hodinách, pár dní v nemocnici strávila i mladá žena. Policie zveřejnila záznamy a po účastnících pátrá.
To hlavní, čím bychom měli případy v první řadě spojovat, není etnické pozadí útočníků, ale to, čím jsou spojené doopravdy: genderem a věkem. V Blansku útočili místní školáci, v Brně se podle některých zpráv mezi pachatele řadili i nezletilí mladíci z Ukrajiny.
Rozhodně přitom není na místě bagatelizovat případy letitého vykořenění příchozích, které má svá specifika napříč generacemi – a to ukrajinské budeme muset bezpochyby řešit. Tvrdím jen, že se nám vyplatí podchytit včas hlubší trend pod tím vším – a ten se týká psychického zdraví chlapců, respektive mladých obecně.
Výbuchy agresivity a násilí jsou především důsledkem psychického strádání, absence udržitelných osobních východisek, odkázání na autority z toxických komunit a reprodukce násilí domácího. A je smutné, že si to musíme připomínat v roce 2025. A připomínat si to skutečně musíme, protože nejpovolanějším to zjevně stále nedochází.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 vykazovalo až 40 procent deváťáků střední až těžké deprese, 30 procent trpí úzkostmi. Více než 270 tisíc dětí a dospívajících potřebuje odbornou péči. Na termín u psychiatra (nebo psychologa) se však musí mnohdy čekat dlouhé měsíce. A plné kapacity hlásí i dětská psychiatrická zařízení.
A v takové situaci se ministr školství Bek rozhodl dotace na duševní zdraví přiškrtit. Jde ve svých důsledcích o závažné a dlouhodobé politické rozhodnutí, které se bohužel neobejde bez vážných následků. Problém s vykořeněnou generací dospívajících, jejichž psychiku, tolik závislou na školních kolektivech, navíc formovaly i roky pandemie covidu, nám tu může rychle přerůst přes hlavu.
Dívky bychom z celého problému rozhodně neměli vynechávat – i mezi nimi sledují data nárůst patologického chování. Pokud ale jde o aktuální nejviditelnější činy vnější agrese, většina těchto případů zahrnuje adolescentní chlapce – partičky se na sociálních sítích učí, co je mužství, od lidí, kteří by neměli učit ani to, co je lidství. V reálu pak zkouší hranice své nabyté znalosti v praxi. Ukazuje to sugestivním způsobem i britská minisérie Adolescent, která rozproudila debatu o násilí, šikaně a psychické křehkosti chlapců v pubertě.
Více o seriálu Adolescent najdete zde:
Odborné rozhovory v ČR opakovaně varují, že ztráta opory, absence pozitivních vzorů, a především právě nedostatek či nedostupnost včasné institucionální péče vedou k takovým výbuchům.
Seriózní politická reprezentace na mladé kluky kašle. Na opuštěnou scénu tak vstupuje reprezentace jiná. Strany jako Motoristé sobě mladým chlapcům pochopitelně taky nehodlají nijak reálně pomoct – místo toho se jich chopí jako opuštěné kořisti, aby jim snáze nabídly další toxické vzory. Z motoristických plakátů se tak na mladé culí vedle sebe mj. Filip Turek, Petr Macinka a Vladimír Pikora: první z nich čelí obviněním z domácího a sexuálního násilí, druhý mu pomáhá obvinění bagatelizovat, kudy chodí (nebo spíš jezdí) a poštvává hněv na novinářku, která informace přinesla, a třetího obvinila jeho bývalá žena a kandidátka Svobodných Markéta Šichtařová (stejně jako jejich společná dcera) z domácího týrání a psychického násilí.
Vláda si zvykla mluvit o tom, jak moc potřebujeme „víc psychologů do škol“ – protože mluvení nic nestojí. Jenže rozpočet za touto rétorickou naléhavostí pokulhává. Financování školních psychologů a psycholožek bylo dosud částečně závislé na evropských grantech, které končí – a pro rok 2025 stát dostatek prostředků nevyčlenil. Ministr Bek sice údajně „jedná“ o navýšení počtů – jenže jednání bez peněz je jako šachy bez figurek: člověk může křičet „kůň na G8“ zplna hrdla, ale na šachovnici se nic nestane.
Hrozí, že z výbuchů násilí mezi mladými se u nás postupně stane nová norma. A bude to i ostudným dědictvím této vlády.
