Hlavní obsah

Města lákají zubaře na štědré bonusy, jenže absolventi mají priority jinde

Foto: Shutterstock.com

Hlavním problémem není počet stomatologů, ale to, kde působí. Ilustrační foto.

Reklama

18. 11. 2022 13:30

V regionech je stále nedostatek zubařů. Menší města se je snaží nalákat na dotace na vybavení ordinací či bydlení zdarma. Pro mladé lékaře jsou ale často důležitější kvalitní přístroje a kolektiv.

Článek

Kateřina Linhartová je v 5. ročníku zubního lékařství na Masarykově univerzitě a o své nejbližší budoucnosti má jasno – po ukončení studia nastoupí jako zubařka do nedaleké Velké Bíteše.

Za příslib, že v kraji Vysočina bude pracovat minimálně dva roky, dostává po dobu studia stipendium. Od města navíc získala za symbolický nájem obecní byt.

Velká Bíteš není jediná – výhody a bonusy nabízí řada menších měst, kterým se nedaří získat zubaře, přesto je Kateřina ve svém ročníku spíše výjimkou.

„Překvapilo mě, jak obrovské množství lidí chce zůstat ve velkých městech – většinou v Brně nebo Praze. Myslím, že nabídky bonusů jsou dobrá cesta, ta motivace funguje. Ale spoustě lidí chybí občanská vybavenost – obchody, školky a tak dále,“ říká studentka.

Kateřina začala v ordinaci v pětitisícovém městě pracovat už ve druhém ročníku vysoké školy. „Od začátku jsem věděla, že chci do malého města, protože i já z jednoho takového jsem. V Brně cítím velký profesní přetlak, někteří zubaři třeba stážistům nedovolí dělat ani preventivní prohlídky,“ přibližuje své pohnutky.

V Hustopečích lidé před ordinací nocovali

„O 10 tisíc navíc nestojím“

V pátém ročníku zubního lékařství je také Alena Necidová, která obor studuje v Hradci Králové. Nevadilo by jí pracovat v menším městě, zároveň si ale uvědomuje s tím spojené nevýhody.

„Na moderní stomatologii, kterou nás učí na vysoké škole, potřebujete vybavení, které většinou v ordinacích na vesnicích není,“ uvádí příklad.

Zároveň vysvětluje, proč se čerstvě dostudovaní zubaři nehrnou do otevírání vlastních ordinací: „Jako absolvent sice máte možnost založit si ordinaci a pracovat sám na sebe, ale je to tak trochu sebevražda. Vyjdete ze školy a neumíte prakticky nic. Ze začátku se doporučuje nechat se zaměstnat a pracovat pod někým. Já to tak rozhodně udělám.“

Prioritou při výběru budoucího zaměstnání pro ni je přístup nadřízeného zubaře. „V prvním roce se chci tu práci hlavně naučit. Proto pro je pro mě nejdůležitější, aby na mě můj mentor měl čas a rád mi věci předával,“ zdůrazňuje studentka.

„Finanční ohodnocení je na posledním místě – jestli mi někdo nabídne o 10 tisíc víc, ale potom se mi nebude věnovat a já se budu plácat v něčem, čemu nebudu vůbec rozumět, nestojím o to,“ dodává.

Zubaři v Česku

V České republice pracuje podle statistik České stomatologické komory asi 9 tisíc zubařů. Početně je jich podle vyjádření dostatek, problémem je jejich rozložení v regionech.

Podle šetření agentury Perfect Crowd má 92 procent zubařů plnou kapacitu. Nejhorší je podle průzkumu situace v obcích do 20 tisíc obyvatel, kde nemůže nové pacienty přijímat 72 procent stomatologů.

Kvůli nedostatku zkušeností podle ní pro většinu mladých lékařů není lákavé převzít ordinace po starších zubařích. „Na vesnicích mají často představu, že až odejdou do důchodu, ordinaci prodají. To je fajn, ale až ve chvíli, kdy stomatologii ovládáte, ne když jste absolvent,“ uzavírá Necidová.

„Strašně motivační by bylo, kdyby i v menších městech byl někdo, na koho by se mohli mladí doktoři obrátit. Třeba zubaři v důchodu, kteří by jim pomáhali za malý poplatek,“ doplňuje Kateřina Linhartová.

Zubařské kamiony

Podle ministra Vlastimila Válka by mohli ve speciálních zubařských kamionech jezdit za pacienty třeba stomatologové z nemocnic nebo lékařky na mateřské na částečném úvazku. Debatuje se i o dobrovolném střádání na dražší zákroky.

Milion na vybavení

Největší problémy s nedostatkem zdravotnické péče mají lidé na severozápadě Česka či v Moravskoslezském kraji.

Podle šéfa zdravotnictví Vlastimila Válka z TOP 09 na ministerstvu nyní pravidelně zasedá skupina pro stomatologii, která má nejpozději do ledna předložit konkrétní kroky, jak problém okolo dostupnosti zlepšit. Jedním z návrhů je podle něj i možnost zřídit pojízdné stomatologické ambulance.

Města se snaží lékaře nalákat všelijakými způsoby. Například více než 30tisícové Znojmo nabízí dotace, aby pacienti nemuseli za péčí dojíždět třeba až do 70 kilometrů vzdáleného Brna. Přijetím podpory se žadatel radnici zaváže k minimálně pětiletému působení.

Snaha už přinesla první výsledky – nový stomatolog otevřel ordinaci na Mariánském náměstí a od města dostane milion na vybavení ordinace. Částka tak pokryje 40 procent uznatelných nákladů.

Kromě zubaře jihomoravské město hledalo také praktické lékaře a pediatry, pro ty vypsalo dotační titul s maximální částkou 750 tisíc korun.

S nedostatkem odborníků se potýkají také ve Vsetíně. Tam město lékařům a pedagogům poskytuje podporu například formou pronájmu nebytových prostor za zvýhodněných podmínek, přednostním přidělením bytů a také například vyhrazením parkovacího místa.

Nově mohou lékaři a zubaři zažádat také o finanční příspěvek na nezbytné vybavení ordinace až do výše půl milionu korun. Stejně jako ve Znojmě se přijetím dotace zavážou k vykonávání praxe ve Vsetíně na nejméně pět let.

„Časovaná bomba“

Do některých regionů ale lékaře nenalákají ani levné nájmy nebo jiné výhody. „Je to časovaná bomba, která vybouchne během pěti, šesti let – starší doktoři půjdou do důchodu, někteří už přesluhují,“ varuje starosta Broumova Arnold Vochodský (Broumovská vlna).

Zubaře tam neúspěšně hledají už několik let. „Před dvěma lety nám skončil zubařský manželský pár, takže bylo najednou šest až sedm tisíc lidí bez zubaře. To je hrozné číslo. Byl jsem mezi nimi a sehnat zubaře je hrozně těžké,“ popisuje.

Vochodský nechce nabízet zubařům „jen“ odměny jako jiná města. „Chceme to řešit jinak než inzerátem ‚nabízíme zubaři dva miliony korun‘. Chceme sehnat zubaře, který by se tady usadil, založil rodinu a 30, 40 let by tady měl ordinaci.“

Řešením by podle něj mohla být spolupráce s vysokými školami. „Nápadů je hodně, ale nejsou účinné. Motivaci vnímáme trošku jinak – chceme začít od začátku, u studentů. Mrzí mě, že to musí řešit obce. Ministerstvo zdravotnictví je podle mě slepé,“ kritizuje současné nastavení systému.

Čerství absolventi ale dají mnohdy přednost místu, kde mají zaručený dohled staršího lékaře. To na vesnicích nelze vždy zajistit.

„Nechtěla bych se stěhovat na vesnici kvůli práci, i kdyby mi dali jakýkoliv bonus. Myslím, že většina doktorů radši zůstane v Brně – třeba na nějaké klinice, kde se za pár let naučí slušný základ,“ myslí si studentka třetího ročníku Masarykovy univerzity Sára Tučková.

Pokud se nechtějí dále specializovat, čerstvě vystudovaní zubaři mohou jít pracovat hned po ukončení vysoké školy. Podle Tučkové nejčastěji nastupují do soukromých klinik ve větších městech. V těch je zpravidla několik ordinací, kde pracují zkušení lékaři. Mají tak společné zázemí i vybavení.

„Výhoda je v tom, že vedoucí klinik často nabízí konzultace a rady. Když člověk začíná a má jakýkoliv problém, má se na koho obrátit,“ vysvětluje Tučková.

Velké množství jejích spolužáků se plánuje vrátit do míst, odkud pochází. „V ročníku nás je šedesát a polovina z toho je ze Slovenska. Část zůstává, ale většina z nich se plánuje vracet,“ upozorňuje na každoroční odchod absolventů.

Zároveň poukazuje na to, že zubařská péče je v dnešní době také časově náročnější než dříve.

„Všechno se dělá delší dobu. Materiály, co máme teď, jsou mnohem lepší než dřív. Pacient není proto v křesle 20 minut, ale úplně běžně dvě a půl hodiny. Někteří doktoři mají proto v kartotéce mnohem méně pacientů, a i tak jsou objednací doby dlouhé,“ vysvětluje Tučková.

Sehnat práci není problém

Rozhodujícím faktorem je při výběru místa také rodina a partneři. Popisuje to například studentka pátého ročníku zubního lékařství v Hradci Králové Tereza, která se po státních zkouškách chce vracet do rodné Mladé Boleslavi.

„Okolo mě se většina lidí se vrací tam, odkud pochází. A vzhledem k tomu, že nemají problém práci sehnat, tolik nepřemýšlí nad jinými možnostmi,“ říká.

I ona dostala nabídku vedení soukromé ordinace, rozhodla se ji ale odmítnout. „Zaprvé mám strach, protože nemám dostatečné zkušenosti. Zadruhé bych v budoucnu chtěla jít na mateřskou a když člověk má vlastní ordinaci, nastává problém, co bude s pacienty.“

Ani pro ni proto nejsou rozhodující výhody, které různá města nabízejí. „Je to určitě nějaký bonus. Ale za mě je velký problém, že když s někým člověk žije, ten druhý se pak musí přizpůsobovat. Práci tak jednoduše nesežene. A potom je problém kvalita vzdělání pro děti a dostupnost všeho možného.“

Na lékařské přístroje chce odborníkům přispívat také Karlovarský a Zlínský kraj. V prvně jmenovaném lékařům vyčlenili milion, ve druhém až tři miliony korun.

Cílem je podpora zřizování lékařských praxí tam, kde předtím byly uzavřeny bez náhrady, případně v místech, kde lékaři jejich ukončené plánují. Velkým problémem je také stárnutí praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost, ambulantních dětských psychiatrů a zubních lékařů.

Na nedostatek lékařů reagovala také Všeobecná zdravotní pojišťovna, která jim přislíbila peníze navíc, pokud rozšíří své kapacity. Stovkami tisíc podpoří pojišťovna také nové ordinace.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované