Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Výsledky 2. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Naděje pro Hřensko. Staré spáleniště v okolí dnes pokrývá pestrý les

Foto: Seznam Zprávy

Les se obnoví během několika let sám a zadarmo. Jaké stromy v něm ale budou převládat, záleží i na klimatické změně, říká mluvčí Národního parku České Švýcarsko.

Reklama

9. 8. 18:15

Kopec Havraní skála na dohled od stále doutnajícího požářiště před šestnácti lety shořel na prach. Dnes je porostlý mladým lesem, ve kterém převládají břízy a další listnáče.

Článek

Hasiči v Hřensku dohašují poslední ohniska a obhlížejí vzniklou měsíční krajinu, která zůstala po zřejmě největším zaznamenaném požáru na území Česka. Na dohled od dohořívajících plamenů ale roste naděje, že příroda v Hřensku vyjde z katastrofy posílená.

Od zříceniny hradu Falkenštejn lze dobře dohlédnout na Havraní skálu u Jetřichovic. Kopec před šestnácti lety shořel doslova na popel, dnes ho ale pokrývá mladý, zelenající se les.

V roce 2006 tu požár zachvátil 18 hektarů lesa tvořeného hlavně jehličnany. „Později k tomu nějaký kuřák ještě 2 hektary přidal, takže teď je to dvacetihektarová plocha,“ vysvětluje Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko, při výstupu na Falkenštejn.

„Byly tam smrky, borovice lesní a nepůvodní, invazní severoamerické borovice vejmutovky. Podrost byl prázdný, sterilní, bylo v něm spoustu jehličnatého spadu. Samozřejmě do toho byly vtroušené i jiné dřeviny, jako třeba buk nebo tu a tam nějaká bříza, ale v zásadě to byla smrčina s příměsí borovice a borovice vejmutovky,“ popisuje Salov.

Taková skladba lesa je pro Národní park České Švýcarsko, který až do nedávna sloužil hospodářským účelům, obvyklá. Podle Salova to ale není v době prokazatelné klimatické změny udržitelné.

Podívejte se na obnovu lesa u Jetřichovic během prvních tří let po požáru:

+2

Důležité je, co jehličnatý les vytváří na zemi. Generuje hrabanku - tlustou vrstvu jehličí, tu a tam nějaký list, jsou tam drobné jehličky. Vrstva je různě silná a střádá se na různých místech podle toho, jak ji odnáší eroze.

„Především je ale hodně hořlavá. Když na ni zahodíme nedopalek, tak máme velmi dobrou šanci ji zapálit. Ložiska v různých puklinách mohou mít mocnost třeba i metr. Hrabanka je plná různých silic a pryskyřic, proto moc nedegraduje, nerozkládá se. Stačí škrtnutí sirkou a okamžitě to vzplane,“ upozorňuje Salov.

Havraní skálu se vedení Národního parku po požáru rozhodlo ponechat přírodě. A efekt se dostavil velmi rychle - už následující rok se stráně, tehdy ještě s trčícími torzy spálených stromů, znovu zazelenaly. Do pěti let už se porost dal nazývat lesem.

+3

Jako první se o slovo přihlásily takzvané pionýrské dřeviny. V podmínkách Českého Švýcarska to před patnácti lety byly jeřáby, břízy, buky, topoly a borovice lesní. Požár ale přežilo i několik borovic nebo dubů. Naopak pahýly ohořelých smrků po čase většinou popadaly k zemi.

„Je to logické. Smrk má mělké kořeny, takže když hoří hrabanka, poškodí to celý kořenový systém. Zato třeba borovice nebo dub mají kořenové systémy komplikovanější, takže mají lepší šanci přežít i v podmínkách požáru,“ vysvětluje mluvčí.

Zda bude obnova lesa po požáru v roce 2022 vypadat na chlup stejně jako po roce 2006, ale není úplně jisté. Zaprvé jde o výrazně větší území - letošní požár zasáhl přes tisíc hektarů lesa - takže třeba semena stromů se mohou šířit jiným způsobem. Podle Salova ale nemá smysl stromy vysazovat uměle. „Proč dělat draze a špatně něco, co příroda zvládne zadarmo a lépe?,“ klade si řečnickou otázku.

Katastrofální požár v Českém Švýcarsku

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Požár v Českém Švýcarsku.

Národní park České Švýcarsko zachvátil rozsáhlý lesní požár, který se rozšířil i do okolních oblastí.

Má to jednu výjimku. Správa Národního parku se v posledních letech snaží vmísit mezi ostatní stromy i původní jedli bělokorou. V budoucnu by mohl mít Národní park podobu jedlo-bukového lesa. Je to ale jen odhad, se kterým může zamávat probíhající klimatická změna.

„Pravděpodobně dojde v příští dekádě k nárůstu průměrné teploty ve středoevropském prostoru až o 6 stupňů celsia. Ale i kdyby to byly jenom 4, tak to pro nás znamená, že budeme čím dál více čelit přes léto dlouhým suchým obdobím. Změní se distribuce srážek, takže třeba víc srážek spadne v zimě, což bude mít na lesy úplně zásadní vliv, protože ta oblast se najednou dostane do úplně jiných lesních vegetačních stupňů. A my nevíme do kterých,“ upozorňuje Salov.

Je podle něj čím dál jasnější, že už nebude možné pěstovat smrkové monokultury, například kvůli kůrovci nebo lesním požárům. Je ale možné, že je nenahradí jedlové a bukové lesy, ale rovnou duby a borovicemi, které jsou nyní typické na jihu Evropy.

„Chtít v tuto chvíli cíleně formovat podobu lesa lidským zásahem, je vlastně velice ošidné,“ uzavírá Salov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované