Hlavní obsah

Otcové mrtvě narozených dětí by měli mít nárok na otcovskou dovolenou

Foto: Profimedia.cz

Podle Mahuleny Exnerové z České společnosti pro paliativní péči se v Česku ročně narodí zhruba 400 mrtvých dětí. Ilustrační foto.

Vládou v září prošla novela zákona o státní sociální podpoře, která by měla podpořit rodiče, jež přišli o nenarozené dítě a chtěli by ho pohřbít.

Článek

Poslanecká sněmovna bude tento týden rozhodovat o větší podpoře pro rodiny, které přišly o nenarozené dítě. Stát by jim měl finančně pomoct s pohřebným, ale i s otcovskou dovolenou.

Rodiče, kteří přijdou o dítě, které je dle zákona ještě označováno jako plod, by mohli dostávat od státu pětitisícové pohřebné.

Doposud měli na státní příspěvek nárok jen rodiče, jejichž nenarozené dítě mělo více než 500 gramů, a bylo zákonem označováno za mrtvě narozené dítě. Novela zákona o sociální podpoře, kterou už odsouhlasila vláda, půjde na projednání do Poslanecké sněmovny ve čtvrtek.

Lidovečtí poslanci do novely prosazují rovněž možnost dvoutýdenní otcovské dovolené pro ty, kterým se narodilo mrtvé dítě.

„Za takovými věcmi jsou většinou konkrétní příběhy. Za mnou do poslanecké kanceláře přišla maminka, která mě na tuto myšlenku navedla. Byla v této situaci. Měla nárok na mateřskou, ale její muž, který ztrátu prožíval velice těžce, na ni nárok neměl,“ vysvětlila poslankyně Marie Jílková (KDU-ČSL).

400 mrtvých dětí za rok

Podle jejího návrhu by mohli muži čerpat otcovskou dovolenou i v případě ztráty dítěte v době typické pro definici takzvané perinatální ztráty, což je zhruba od 22. týdne těhotenství do zhruba 28 týdnů po narození. Otcovská by byla hrazena ze zdravotního pojištění.

„Je důležité, aby muž mohl zůstat jako podpora v domácnosti. Muž, který má státem garantované, že může zůstat doma, také může pomoct partnerce, která kromě psychicky náročného období zažívá i fyzicky náročnou situaci,“ uvedl Josef Petr z Ligy otevřených mužů. Matka u mrtvě narozeného dítěte má nárok na maximálně 14 týdnů mateřské, během nichž může zůstat doma.

Podle Mahuleny Exnerové z České společnosti pro paliativní péči se v Česku ročně narodí zhruba 400 mrtvých dětí.

Zhruba 1600 rodin ročně pak v Česku zažije i případ samovolně potraceného dítěte nebo potratu kvůli vývojové vadě. Rodiny mají od roku 2017 možnost takové dítě pohřbít, nemají však nárok na pohřebné pro dítě do 500 gramů. „Řada žen pohřbívá dítě i v prvním trimestru a o pohřebné by také stály,“ vysvětlila Alena Peremská z hospicu Dítě v srdci.

Dodala, že náklady na zpopelnění takového těla jsou mezi 12 až 15 tisíci korunami, což je pro rodinu, která se těšila na příchod dítěte, velký nečekaný výdaj.

„Maminky hodně stojí o to pohřbívat, tatínkové naopak mají pocit, že je to velký zásah do rozpočtu. To dítě je pro ně mnohdy imaginární. Když se nepohřbí, to dítě je zpopelněné společně s ostatními ostatky. Postupem času se nám pak ozývají matky a prosí, jestli můžeme dohledat, kde se nacházejí ostatky jejich dítěte a jak s nimi bylo nakládáno,“ vysvětlila Peremská.

Uvedla, že jde o celkovou změnu paradigmatu u této problematiky. „Ty ženy o tom dítěti stále mluví, trápí je, že ho nemohly pojmenovat, že nemělo nárok na identitu. Náš systém nezná způsob, jakým to dítě pojmenovat,“ dodala k tomu Alena Peremská.

Komplikace nečekají

Návrh by lidovečtí poslanci ve čtvrtek rádi projednali v takzvaném režimu 90, což znamená, že během jednoho dne projednají všechna čtení najednou. „Pokud to nedopadne na devadesátku, pokusíme se o maximální zrychlení tak, aby novela mohla platit od prvního ledna,“ uvedla Jílková.

Poslanci ve Sněmovně neočekávají žádné komplikace. Vládou návrh podle Jílkové prošel rychle a podporu koaličních poslanců má. „Znám konkrétní případy poslanců a poslankyň, kteří si tímto příběhem prošli. Jsem přesvědčen, že návrh bude mít podporu napříč všemi kluby. Toto není otázka ideologie,“ řekl lidovecký poslanec Šimon Heller.

Otcovská pro muže, jejichž partnerka porodila mrtvé dítě, by podle odhadu navrhovatelů mohla být 6 milionů korun ročně. Výši vyplaceného pohřebného pro rodiče, kteří přišli o dítě menší než 500 gramů, nedokážou vyčíslit.

Rozdíly mezi mateřskou, otcovskou a rodičovskou

V Česku existuje několik příspěvků spojených s narozením dítěte. Rozdíly mezi takzvanou mateřskou a rodičovským příspěvkem ukazuje tabulka níže.

O rodičovský příspěvek může požádat rodič pečující „osobně, celodenně a řádně o dítě, které je nejmladší v rodině“. Tento rodič může zároveň i pracovat, pokud dítě mladší dvou let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu do 92 hodin v rámci jednoho měsíce.

Další možnou dávkou je takzvaná otcovská (otcovská poporodní péče), která je stejně jako mateřská podmíněna nemocenským pojištěním. Čerpat ji může otec během prvních 6 týdnů po narození dítěte, maximálně však po dobu 14 dní (nepřerušovaně). K prodloužení doby, po kterou je možné čerpat otcovskou, došlo od začátku roku 2022. Její výše se vypočítává stejně jako výše mateřské.

Doporučované