Hlavní obsah

Pravčická brána na seznamu UNESCO? Verdikt odborníka zhatil naděje

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Požár v Hřensku otevřel nezvyklý výhled na Pravčickou bránu od jižní strany.

Reklama

7. 8. 17:02

V roce 2019 se Česku podařilo dostat na seznam UNESCO dvě přírodní památky. S Pravčickou bránou je to ale složitější.

Článek

Požár lesa v bezprostředním okolí Pravčické brány vyvolal obavy jak o tamní zámeček Sokolí hnízdo, tak o samotný pískovcový oblouk tyčící se vysoko nad okolní krajinou. A po letech se znovu vyrojily úvahy na téma zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Jenže podle mluvčího Národního parku České Švýcarsko Tomáše Salova nyní Česká republika o zápis Pravčické brány na prestižní seznam vůbec neusiluje.

Označení „Přírodní dědictví UNESCO“ funguje především jako skvělé lákadlo pro zahraniční turisty. Dostat památku na seznam ale není vůbec snadné, a zřejmě i proto značka UNESCO brnká na struny národní hrdosti. Pravidelně se objevují návrhy na zařazení nejrůznějších lokalit napříč Českou republikou a často se skloňuje právě Pravčická brána.

Sedmdesát sedm divů světa

Debaty výrazně ožily po roce 2007, kdy švýcarsko-kanadský dobrodruh Bernard Weber vyhlásil celosvětovou anketu o sedm nových divů světa. Pravčická brána se tehdy dostala do semifinále mezi 77 nejzajímavějších míst na Zemi.

„Znamenalo to ohromnou reklamu. V roce 2009 jsme mysleli, že díky té akci máme ten rok návštěvnický rekord. Od roku 2009 do roku 2019 postupně narostla návštěvnost o dalších 50 %, to jenom na okraj,“ říká Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko.

Foto: Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy

Požár v Hřensku otevřel nezvyklý výhled na Pravčickou bránu od jižní strany.

Následovala snaha zapsat území Českého Švýcarska i s ikonickou pískovcovou bránou na seznam přírodních památek UNESCO. Jenže akce nedopadla uspokojivě.

„Ministerstvo životního prostředí někdy v roce tuším 2014 zaplatilo zahraničního experta z Nového Zélandu, který k nám přijel udělat jakýsi předběžný posudek šancí na zápis na tento seznam. Jistý prof. Williams strávil část svého pobytu tady na české straně a část pobytu na saské straně,“ popisuje Salov.

Foto: Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko

Prof. Paul Williams (vlevo) při exkurzi na Pravčickoou bránu.

Paul Williams, kterého Česku doporučil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN), došel ke dvěma závěrům. Oblast Českosaského Švýcarska by bez problémů mohla být zapsána v rámci UNESCO jako biosférická rezervace nebo geopark. Jenže z hlediska ochrany přírody jde o nižší a méně prestižní kategorie, než je statut českého národního parku.

Za druhé by oblast mohla usilovat o zápis na seznam přírodního dědictví UNESCO, ale ne jako jeden celek, nýbrž seznam mnoha pískovcových lokalit rozesetých po české křídové pánvi.

„To by znamenalo, že by do toho musely být nejspíš zahrnuty polský Národní park Gory stolové, Český ráj, další pískovcové oblasti u nás včetně Českého Švýcarska a také Saské Švýcarsko. Profesor Williams označil šance na zápis v takovém rozsahu za marginální. V tuhle chvíli to téma není vůbec na stole,“ říká Salov.

10 lákadel Českého Švýcarska

České Švýcarsko není jen Pravčická brána, opakují v těchto dnech místní podnikatelé a doufají, že kvůli požáru nepřijdou o tržby z letní sezony. Prohlédněte si 10 míst, která stojí v oblasti za návštěvu a jsou přístupná i nyní.

Snahy o zápis na seznam UNESCO tím vzaly za své, byť téma občas zvedli třeba radní Ústeckého kraje a ani Ministerstvo životního prostředí se k němu nestavělo negativně. Jenže složitou mezinárodní spolupráci se nikdy nepodařilo dotáhnout do zdárného konce.

„Je to možná trošku zklamání pro všechny, kdo jsou sentimentálně naladění ve vztahu vůči naší krajině, ale na světě jsou prostě srovnatelná území s tímto naším a často jsou do rozlohy výrazně větší,“ dodává mluvčí národního parku.

Česká republika se může chlubit čtrnácti zápisy v kolonce kulturního dědictví a dalšími sedmi v kategorii nehmotného dědictví UNESCO. Až v roce 2019 se povedly dva zářezy na poli přírodního dědictví - Jizerskoohorské bučiny se připojily k dalším 77 lokalitám napříč dvanácti evropskými zeměmi pod názvem „Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy“. 

Zároveň se povedlo dotáhnout česko-německou spolupráci na projektu „Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří“. Tuto památku na seznamu UNESCO tvoří celkem 27 konkrétních míst, z nichž 22 leží na saské a 5 na české straně Krušných hor.

Katastrofální požár v Českém Švýcarsku

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Požár v Českém Švýcarsku.

Národní park České Švýcarsko zachvátil rozsáhlý lesní požár, který se rozšířil i do okolních oblastí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované