Hlavní obsah

Lékaři chtějí po ženách nelegální poplatky. Řešíme to, zní z ministerstva

Foto: Profimedia.cz

Bez zaplacení registračního poplatku vám neuděláme ani preventivní vyšetření, slýchají často ženy, které hledají gynekologa.

Reklama

Pacientky v gynekologických ordinacích stále naráží na vysoké registrační či každoroční poplatky, jimiž lékaři podmiňují péči. Takový postup je ale podle ministerstva i komory protiprávní.

Článek

Jak vyplývá ze zkušeností žen, na poplatky narážejí nejčastěji v Praze. Jde o jev, který se běžně řeší například na internetových diskuzních fórech. Tam také pacientky sdílí doporučení, kam jít, aniž by si člověk musel automaticky připravit peněženku.

„Dobrovolnost jaksi neexistuje. Není mi líto nějaké tisícovky, a pokud bych byla s péčí spokojená a potřebovala ji často, nevadilo by mi darovat doktorovi příspěvek. Ale zásadní je tam právě ta dobrovolnost. Faktem je, že vás jako nového pacienta bez zaplacení nepřijmou, přestože mají smlouvu s vaší pojišťovnou,“popisuje své zkušenosti jedna z žen.

„Řeším to tak, že prostě nechodím na gyndu v Praze. Republika je plná výborných doktorů, kteří nejsou zároveň vydřiduchové. Jednou za rok si zajedu klidně 70 kilometrů,“ reaguje další z pacientek.

Telefonická anketa mezi přibližně desítkou ordinací v metropoli i jinde zkušenosti žen potvrzuje. Nejčastěji si říkají o tisícikorunu, kterou podmiňují přijetí do péče. Bez poplatku odmítají provést i základní preventivní vyšetření.

„Je to 1000 korun. Pracujeme na pojišťovnu, ale jsme soukromí. Takhle se v Praze platí všude. U nás tedy těch 1000 korun zaplatíte už při první návštěvě, tento poplatek hradí všechny ženy. Při vyšetření potom ještě 50 korun za zrcadla,“ odpovídá například sestra z jedné pražské praxe. Dodává, že bez poplatku žádnou pacientku nevezmou, i kdyby potřebovala jen na preventivní prohlídku.

„Všechny ženy vždy platí. Potom, až přijdete, těch 50 korun. Ale lze vyšetřit i kovovým zrcadlem, to potom máte zdarma,“ upřesňuje po přímém dotazu.

V podobně nastavených podmínkách nejsou osamoceni. Jiná pražská ordinace nabízí různé varianty balíčků péče od 500 do 2000 korun ročně. Výběr je na pacientce. „Když nezaplatíte, nemůžeme vás vzít,“ odpovídá recepční a odmítá, že by šla zadarmo provést alespoň rutinní prevence. Pokud tedy pacientka potřebuje pouze každoroční preventivní prohlídku, byť je hrazená z pojištění, musí pokaždé zaplatit alespoň minimum.

Jako výhodu zde zmiňují třeba to, že žena už nemusí hradit jednorázové gynekologické zrcátko. Jeho kovová varianta, kterou lze pro vyšetření také použít a následně sterilizovat, je však pojišťovnou hrazená. Ani pomůcky by tak žena standardně platit nemusela.

Za co platit?

V rozporu se zákonem podle Všeobecné zdravotní pojišťovny není, když lékař požaduje úhradu za péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Může jít např. i o péči, kterou daný lékař nemá nasmlouvánu se zdravotní pojišťovnou.

Poskytovatel má tyto povinnosti:

  • informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím,
  • vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl přístupný pacientům (toto neplatí pro poskytovatele lékárenské péče).

„Bereme nové pacientky, ale jsou u nás roční příspěvky ve výši 1000 korun, a to každý rok. I když chce člověk jen prevenci. Jinak další věci při vyšetření už jsou na pojišťovnu v případě, že nemáte nějaký nadstandard,“ zní obdobná informace od sestry z ordinace v centru hlavního města.

Pokud se však pacientka obrní trpělivostí, na ordinaci bez registračních či každoročních poplatků může narazit i v metropoli. Jedna z oslovených ordinací je automaticky nevyžaduje, zároveň však do konce roku hlásí plnou kapacitu.

„Uvidíme po Novém roce podle situace. Těhotné pacientky již nebereme, gynekologické ano. Je bohužel nyní daleko více prevencí než před covidem. Pokud pacientky chtějí nadstandardní služby, tak se poplatek platí. Pokud ne, tak nemusí. Kvůli prevenci můžete přijít bez poplatku, platí se jen zrcátka - ta se platí všude. Kovová nevedeme, nemáme sterilizátor, takže jedeme jen na jednorázové pomůcky. Za jedno je to 50 korun,“ vyjmenovává sestra.

Uvedené praktiky se v metropoli staly standardem a jak vyplývá z informací Všeobecné zdravotní pojišťovny, ženy nejspíš ani nenapadne si na postup stěžovat. „Konkrétně VZP řeší takové stížnosti spíše ojediněle, jedná se o jednotky případů ročně. V roce 2020 to byly dvě stížnosti, o rok později pouze jedna,“ vypočítává mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová.

Pokud se zároveň žena porozhlédne mimo Prahu, šance na nalezení péče bez povinného registračního poplatku se zvyšují.

„Nové pacientky bereme a žádné registrační poplatky nemáme. Platí se akorát, když jdete na vyšetření a chcete jednorázové nástroje - za ty se platí 20 korun. Ale jinak nic. Je tam jinak varianta vyšetření kovovým zrcátkem. Takže když nechcete, nemusíte platit ani 20 korun. Ale jinak registrace jako taková se určitě neplatí,“ informuje například sestra z ordinace v jednom menším západočeském městě.

„Chceme to zlepšit“

O co se ordinace opírají a je v některých případech možné poplatky vyžadovat? Jak pro Seznam Zprávy popsalo Ministerstvo zdravotnictví, ordinace, které mají s pojišťovnou uzavřenou smlouvu, mají povinnost hrazené výkony poskytovat a nesmí přitom po pojištěnci chtít žádné přímé úhrady.

„Nesmí ani jejich poskytnutí podmínit žádným poplatkem, čerpáním zdravotní služby nehrazené zdravotní pojišťovnou a podobně. Vedle toho má poskytovatel vždy povinnost pojištěnce informovat o službách hrazených z veřejného zdravotního pojištění, které v jeho případě připadají v úvahu, přičemž současně může pojištěnci nabídnout i varianty nehrazené zdravotní pojišťovnou, ale nesmí mu nabídnout pouze varianty nehrazené,“ popsalo ministerstvo.

Pokud tedy například ordinace podmiňuje poskytnutí preventivní péče tím, že pacientka musí nejdřív zaplatit roční nebo registrační poplatek, není to v pořádku. Stejně tak by lékař neměl trvat na vyšetření jednorázovým placeným zrcadlem. Praktiky zmiňované pražskými ordinacemi porušují smlouvu se zdravotní pojišťovnou, vedle toho také porušují zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákon o zdravotních službách.

„Pojištěnec by měl jako nezákonné odmítnout hradit jakékoliv registrační či jiné poplatky, které jsou fakticky podmínkou pro čerpání služeb hrazených zdravotní pojišťovnou,“ dodal za ministerstvo mluvčí Ondřej Jakob.

Jak ale celou situaci řešit? Postup je poměrně krkolomný a nemá jistý výsledek. Není proto divu, že mnohé pacientky celou záležitost buď hodí za hlavu, hledají jiného lékaře, případně poplatek prostě zaplatí.

Ministerstvo si je vědomo, že současná právní úprava není ideální, pokud jde o postihování protiprávních jednání poskytovatelů, a v současnosti hledá způsoby, jak situaci legislativně zlepšit.
Ondřej Jakob, MZČR

Pokud pacientka na takový postup narazí, měla by podle výkladu ministerstva informovat zdravotní pojišťovnu. Pokud ji navíc - čistě na základě odmítnutí uhrazení takového poplatku - lékař odmítne přijmout do péče, jedná se podle ministerstva o přestupek podle zákona o zdravotních službách.

Žena by proto měla trvat na tom, aby ordinace vystavila písemné potvrzení o tom, že ji odmítla převzít do péče z důvodu neuhrazení registračního či jiného obdobného poplatku.

S takovým potvrzením se lze obrátit na krajský úřad v daném kraji, který zahájí řízení o přestupku. Pokud ordinace takové potvrzení vystavit odmítne, jde podle resortu také o přestupek a i v takovém případě je možné se na úřad obrátit.

„Ministerstvo si je vědomo, že současná právní úprava není ideální, pokud jde o postihování popsaných protiprávních jednání poskytovatelů, a v současnosti hledá způsoby, jak situaci legislativně zlepšit,“ doplnil mluvčí ministerstva.

V pořádku jsou naopak platby za různé nadstandardní a administrativní služby. Ale ani v tomto případě se nesmí omezit přístup k péči, která je hrazená.

Profesní organizace: Nic nezmůžeme

Jak připomíná Viktorie Plívová z VZP, lékaři nemohou vyžadovat ani různé sponzorské dary nebo dary na chod ordinace. I s nimi se někdy pacientky setkávají.

V gynekologické péči je z veřejného zdravotního pojištění hrazená veškerá pravidelná péče. Jde zejména o preventivní prohlídky, operační výkony související s gynekologickými obtížemi, ale i většinu péče o těhotné. Při ní nejsou hrazena některá screeningová ultrazvuková vyšetření, na něž pojišťovna pouze přispívá z fondu prevence.

Právě „těhotenské balíčky“ mohou ženy zaskočit a tvořit několikatisícové částky. Ordinace v nich však zpravidla popisují, ze kterých nehrazených výkonů se skládají, a pouze je ženám doporučují.

Pokud jde o nelegální poplatky, nemají pacientky, kromě složitého vyřizování okolo přestupku, příliš velké dovolání. Podle mluvčího České lékařské komory Michala Sojky praxe není v pořádku a je možné vše řešit stížností, primárně by se ale měla k věci postavit pojišťovna, která má s danou ordinací smlouvu.

„I nadstandardní poplatek musí proběhnout až po oboustranném souhlasu, ideálně když je podepsaný souhlas. Samozřejmě také musí být tento příjem zdaněný a v žádném případě nelze podmiňovat standardní péči zaplacením jakéhokoliv dodatečného poplatku,“ uvedl mluvčí.

Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS), která lékaře zastřešuje, se nicméně touto problematikou aktivněji nezabývá.

Předseda společnosti Vladimír Dvořák v minulosti pro server Vitalia uvedl, že o podobných případech neví. Nyní pro Seznam Zprávy sdělil, že pokud k něčemu takovému dochází, jde zřejmě o regionální specifikum.

„Odborná společnost ani sdružení poskytovatelů nemá kompetence podobné chování jakkoli kontrolovat či dokonce sankcionovat. Pokud je pacient přesvědčen, že poskytovatel zpoplatňuje něco, co má být hrazeno z veřejných prostředků, měl by vznést dotaz na svoji zdravotní pojišťovnu a žádat o sjednání nápravy,“ míní šéf gynekologů.

Reklama

Doporučované