Hlavní obsah

Všechny děti se už nebudou učit všechno. Třídy pro „hloupé“ ale nevzniknou

Foto: Shutterstock.com

Určitou jasně danou porci učiva budou muset zvládnout všechny děti. Žáci, které předmět zaujme, pak budou moci jít víc do hloubky.

Reklama

2. 5. 9:10

Ministerstvo školství spustilo obsáhlou změnu způsobu učení na základních školách. Učivo by se tak mělo rozdělit na lehčí jádrové, které musí zvládnout všichni, a náročnější rozvíjející, které bude navíc.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České základní školství se od roku 2025 vydá novým směrem.

Jednou ze zásadních změn má být jádrové a rozvíjející učivo. Oč jde? Výuka by se rozdělila na dvě odnože. Na minimální obsah, který bude muset zvládnout úplně každý žák základní školy. A poté na rozvíjející, jemuž se mohou děti věnovat třeba jen v některých předmětech podle svého talentu a zájmů.

U rozvíjejícího a jádrového učiva vnímáme z připomínek obavu, kterou máme i my. Každá dobrá myšlenka totiž může být zneužita. Aby revize vlastně nebyla pochopena tak, že dělíme děti na chytré a hloupé, že se budou vytvářet chytré třídy a hloupé třídy.
Jan Jiterský, předseda expertního panelu ministerstva školství

Expertní panel ministerstva školství navrhuje dva způsoby, jak by se výuka na českých školách mohla změnit.

První možnost počítá s tím, že by se žáci sice vzdělávali společně v jedné třídě, ale řešili by různě těžké úlohy. Například v češtině by se mohla jedna skupina věnovat pouze odlišování vět hlavních a vedlejších. Tedy základnímu učivu, díky kterému by děti zvládly správně zapsat čárku v souvětích. Pokročilejší žáci by se pak v náročnějších úlohách věnovali kupříkladu i určování druhů vedlejších vět.

Druhý způsob pak umožňuje zavádění dělených hodin. Podobně jako to probíhá už dnes při výuce cizích jazyků. Všichni žáci v ročníku by absolvovali běžné hodiny dějepisu. Zájemci o historii by si ale mohli zapsat ještě seminář moderních dějin, kde by se událostem 20. a 21. století věnovali dopodrobna. Na stejný volitelný předmět by dle představy ministerstva klidně chodili i žáci z různých ročníků.

„Je to systém, jenž umožní i dětem, které selhávají, být úspěšnými,“ popisuje změnu předseda expertního panelu ministerstva školství Jan Jiterský. „V některých předmětech mohou někteří žáci splnit pouze jádrový vzdělávací obsah, a vznikne tak dostatečný prostor, aby se mohli věnovat obsahu, který je jim blízký a mají pro něj vlohy, nadání nebo zájem.“

Krok má sloužit i k tomu, aby výuka nebyla zbytečně přehlcená. Třetina tuzemských pedagogů má totiž dnes podle zjištění České školní inspekce výhrady k ministerským požadavkům na svůj předmět – nejčastěji právě ohledně jeho zahlcení obsahem.

Časový harmonogram reformy základního vzdělávání

  • Do 21. dubna probíhalo veřejné připomínkování základního návodu pro školy, co a jak mají učit. Přišly dva tisíce podnětů. V květnu se uskuteční meziresortní a vnitřní připomínkové řízení a v červnu představí ministerstvo školství finální podobu hlavních směrů revize.
  • Návrh změn by měl být hotov na začátku roku 2023.
  • Po zapracování relevantních připomínek projde schvalovacím řízením na ministerstvu a v září 2023 bude oficiálně vydán.
  • První školy mohou podle nového plánu začít učit v září 2024. Povinný náběh minimálně v 1. a 6. ročníku je plánovaný na září 2025.

„Mám pocit, že motivací pro rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející je snaha, aby učitelé nezahlcovali žáky spoustou detailů, tedy aby nešli do šířky, ale do hloubky. A to je dobrý důvod,“ míní programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu Hana Košťálová. „Obávám se ale, že se začnou děti dělit na ty, které si zaslouží jen jádrové učivo, protože jsou méně zdatné, a potom na ty, které si mohou dovolit i rozvíjející.“

Nesmí vzniknout třídy pro hloupé

Podobnou připomínku má i Stálá konference asociací ve vzdělávání. Podle organizace by se nemělo zapomínat na žáky, kteří nebudou v předmětech vynikat. I jádrové, tedy základní učivo, by tak mělo dětem dát příležitost vyniknout. Pokud třeba chodí dcera s matkou rybařit, v přírodopise ji může učitel zapojit i přímo do výkladu o rybách, ačkoliv studium ostatních obratlovců zvládne jen na běžné úrovni.

„U rozvíjejícího a jádrového učiva vnímáme z připomínek, jež řešíme, obavu, kterou máme i my. Každá dobrá myšlenka totiž může být zneužita. Jde o to, aby revize vlastně nebyla pochopena tak, že dělíme děti na chytré a hloupé, že se budou vytvářet chytré třídy a hloupé třídy,“ varuje Jiterský.

Podle Košťálové proto není ani tak nutná změna obsahu výuky, jako spíše přístupu učitelů. Pedagogové, kteří si nevědí rady s tím, jak vhodně výuku nastavit pro každého jednotlivého žáka, dnes ovšem nemají kde hledat oporu. Zjednodušeně řečeno: sami učitelé se nemají kde naučit, jak správně rozdělit výuku, aby zaujali různě nadané žáky v jedné třídě.

„V našem projektu spolupracujeme s více než stovkou škol. Ukazuje se nám, že nejlepší výsledky mají učitelé, kteří dokážou vytyčit dostatečně ambiciózní cíle v konkrétní hodině. Žádné jádrové a rozvíjející učivo. Ale otevřeně formulované cíle s tím, že učitelé mají dobře rozmyšleno, co budou dělat ve chvíli, kdy se začnou některé děti v hodině ztrácet,“ popisuje Košťálová.

Změna na základkách = změna přijímaček

Problém je i v tom, že rodiče logicky tlačí na školy, aby jejich děti naučily všemu, co budou později potřebovat k jednotné přijímací zkoušce. Informační centrum o vzdělávání EDUin proto varuje, že je chystaná revize málo propojená s reformou přijímaček na střední školy.

A pokud se tvůrci testů ptají například na přísudek jmenný se sponou, uchazeči o středoškolské studium tlačí na to, aby se tomuto větnému členu věnovala náležitá pozornost také při výuce. Ministerstvo školství si problém s jednotnou přijímací zkouškou uvědomuje a hodlá ji zásadním způsobem proměnit.

„Pokud nedojde k proměně přijímacího řízení na střední školy, může nový plán pro základní školy skončit tak, že sice vznikne, a s poměrně zajímavým nastavením a myšlenkami, ale praxe se bude dál řídit tím, co bude testovat jednotná přijímací zkouška. Což je systém, který funguje nyní,“ uvědomuje si šéf expertního panelu Jiterský.

„Neférová“ debata o druhém cizím jazyku

Debata se ale nyní točí hlavně kolem povinného druhého cizího jazyka. Přitom ministerstvo školství nechce druhý cizí jazyk ze škol vypudit. Pouze se z povinného předmětu má stát volitelný s povinností pro školy ho nadále žákům nabízet. Jenže jde zároveň o jeden z prvních opravdu konkrétních bodů v rámci zahájené revize, o němž lze hovořit. A debata je to navíc jednoduchá – buď jste pro zachování povinného druhého cizího jazyka, nebo proti.

„Debata buď, anebo by to ale byla jen ve chvíli, pokud by na stole ležely férové argumenty. Teď však zaznívá, že rušíme další cizí jazyk, a to vůbec není pravda,“ vadí Jiterskému.

Na zrušení povinnosti se ale shodnou třeba spolky zastupující učitele, a to Pedagogická komora a Učitelská platforma. S argumentem, že pro velkou část žáků je stejně výuka druhého cizího jazyka trápení, takže není nutné k tomu tlačit všechny. Nehledě na to, že žáci třeba ani nemohou pokračovat v započatém studiu cizího jazyka i na střední škole. Ta může nabízet jiný cizí jazyk nebo třeba také žádný.

Naopak proti zavedení druhého cizího jazyka jako volitelného vystoupili zástupci výuky cizích jazyků na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Zorganizovali mimo jiné petici, kterou podpořilo kolem 2 400 lidí. Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa nebo Rakouska.

„Těsně před převzetím předsednictví Českou republikou v Radě EU by zrušení druhého povinného cizího jazyka vyslalo do Evropy špatný signál – Evropská rada definovala v roce 2019 mnohojazyčnost jako společný evropský cíl. A nesmíme zapomínat, že druhý povinný cizí jazyk se týká právě těch žáků a žákyň, kteří jsou stěžejní pro každodenní spolupráci v podnicích,“ uvedl německý velvyslanec Andreas Künne.

Postoj německého velvyslance je ale podle Jiterského pokrytecký. Evropská rada si sice skutečně vytyčila za cíl mnohojazyčnost, Německo a také Španělsko ale záměr ignorují. Ani jedna ze zemí nemá v základním vzdělávání druhý cizí jazyk jako povinný předmět, na rozdíl od Česka.

„Když jsme u té férovosti – kritika od států, které samy povinnost dalšího cizího jazyka nemají, a jejich intervence na úrovni premiéra a ministra školství mi nepřijde v pořádku,“ dodává Jiterský.

Jediný, před kým se bude muset ministr školství Petr Gazdík (STAN) opravdu hájit, bude premiér Petr Fiala (ODS). Právě on totiž povinné dva cizí jazyky do českého vzdělávání prosadil, a to v roce 2013, kdy byl náhradním ministrem školství ve vládě Petra Nečase (ODS).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované