Článek
Ústavní soud v úterý rozhodl o ústavní stížnosti otce, který se domáhal zrušení rozsudků pražských obecných soudů. V nich soudy omezily jeho styk s dcerou, která od roku 2020 žije v péči matky, na pouhou jednu hodinu asistovaného styku týdně.
Podle Ústavního soudu bylo toto rozhodnutí překvapivé a porušilo práva otce i dítěte. „Takto výrazné omezení se prakticky blíží k úplnému vyloučení rodiče ze života dítěte. Právo dítěte na péči obou rodičů je ústavně zaručené a jakékoliv významné omezení styku s jedním z nich musí být jen výjimečné a doprovázené jasným výhledem na jeho postupné rozšiřování,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Nevědomé přejímání postoje matky
Už v roce 2020 se otec zavázal platit výživné a původně se s dítětem mohl stýkat každý čtvrtek odpoledne a každý lichý týden od pátku do pondělního rána a také o prázdninách. Obvodní soud ale rozhodnutí v březnu roku 2023 změnil.
Až do konce června následujícího roku se musel otec s dcerou stýkat v navykacím režimu, a to každou lichou středu formou asistovaných styků neboli za přítomnosti odborníka. Účelem bylo podle soudu nenásilné navázání vztahu nezletilé s otcem.
Rozhodnutí soud zdůvodnil tím, že bylo nezbytné pracovat na řešení vztahu rodičů a jejich výchovných postojů k dceři a současně na nápravě vztahu otce a dcery, která k němu podle soudu nemá citovou vazbu a odmítá ho.
„Příčin odmítání otce je vícero, zejména jde o jazykovou bariéru, skutečnost, že krom velmi krátké přechodné doby nezletilá s otcem nikdy nežila, komplikované a nevyřešené vztahy rodičů, nevědomé přejímání postoje matky,“ stojí ve spisu případu na Ústavním soudu.
Pražský městský soud následně rozhodl o tom, že kontakt s dcerou bude i nadále probíhat pouze formou asistovaného styku, a to hodinu týdně. Právě toto rozhodnutí dnes Ústavní soud zrušil.
Soud otci nedal výhled do budoucna
Podle Jirsy k tomu měl Ústavní soud dva hlavní důvody. Prvním bylo to, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo překvapivé a bylo tak porušeno otcovo právo na spravedlivý proces. „Odvolací soud svůj záměr ještě více omezit styk otce s dcerou neavizoval, takže otec na tento postup nemohl reagovat,“ vysvětlil Jirsa.
Druhým hlavním důvodem pak bylo to, že odvolací soud otci nedal žádný výhled do budoucna na postupné zvyšování kontaktu. „Jedna hodina asistovaného styku týdně, to je prostě málo, to je téměř nulový kontakt. Ústavní soud již v několika rozhodnutích opatrovnické soudy nabádal, aby v rámci podobných rozsudků minimálně naznačil, jaký by měl být navykací režim v budoucnu,“ řekl Jirsa. Jen tak může být podle něj dosaženo toho, aby dítě postupem času skončilo v rovnoměrné péči obou rodičů.
Advokát Jan Šafránek, který zastupuje otce nezletilé, označil rozhodnutí za klíčové. „Rozhodnutí vnímáme velmi pozitivně, protože úspěšnost takových stížností je obecně velmi malá,“ uvedl Šafránek.
Podle něj nyní otec dostane šanci, aby odvolací soud v novém řízení spravedlivě a předvídatelně upravil styk s dcerou a stanovil jasný a postupně se rozšiřující režim, který povede k obnově vztahu. „Současně je ale nutné zmínit, že k prvnímu významnému a bezdůvodnému omezení styku otce s dcerou došlo již u soudu prvního stupně,“ dodal Šafránek.
Právní zástupkyně matky s vyjádřením čeká na doručení rozhodnutí soudem.
Zrušení i původního rozhodnutí obvodního soudu by podle Jirsy řešení celé věci jen protahovalo, což není v zájmu nezletilé dcery, která musí v souvislosti s každým soudním řízením procházet nepříjemným procesem. „V každém řízení se zjišťují názory dítěte, někdo ho stále obtěžuje, musí docházet k psychologům a tak podobně. Každé další řízení není pro to dítě komfortní,“ popsal Jirsa.
Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat, případ se tedy vrátí k soudu odvolacímu. „Soud musí znovu rozhodnout tak, aby byl zřetelný výhled postupného rozšiřování styku otce s dcerou,“ uvedl Jirsa.
Doplnili jsme stanovisko advokáta otce.
