Donald Trump: Kdo je prezident USA, který obhajuje úřad před Joem Bidenem

Donald Trump jasně vyhrál prezidentské volby v roce 2016, ačkoliv průzkumy favorizovaly jeho soupeřku Hillary Clintonovou. I letos Trump v průzkumech zaostává, dokonce ještě více než před čtyřmi lety. Kdo je 45. prezident Spojených států amerických a jak vypadala jeho cesta do Bílého domu?

Donald John Trump, jak zní jeho celé jméno, se narodil 14. června 1946 v New Yorku jako čtvrté z pěti dětí Fredericka Trumpa a Mary MacLeodové Trumpové. Otec pozdějšího prezidenta působil jako realitní developer a soustředil se na výstavbu domů pro střední třídu v newyorském Queensu.

Ve třinácti letech nastoupil Donald Trump na vojenskou akademii. Následně studoval nejdříve na Fordhamské a následně Pensylvánské univerzitě. Tam absolvoval bakalářské studium v oboru ekonomie a finančnictví. V roce 1968 pak naplno nastoupil do otcovy firmy, ve které se angažoval už během studia.

Už o tři roky později otcovu společnost převzal a přejmenoval ji na The Trump Organization. Firma se začala zaměřovat také na výstavbu nebo renovaci mrakodrapů, hotelů, kasin a golfových hřišť. Trumpa velmi proslavila rekonstrukce newyorského hotelu Grand Hyatt, který se stal jednou z dominant Manhattanu. To bylo v roce 1980, ve stejném roce také začal plánovat výstavbu vlastního mrakodrapu Trump Tower.

Už tři roky předtím se oženil s Ivanou Zelníčkovou, bývalou lyžařkou z Československa, která se později v New Yorku stala modelkou. Donald a Ivana spolu mají tři děti: Donalda juniora, Ivanku a Erica Trumpovy. Ivana Zelníčková, později Trumpová, působila také jako viceprezidentka Donaldovy společnosti.

V roce 1983 otevřel Donald Trump 58patrový Trump Tower a svou pozornost v podnikání začal upínat také mimo New York. Postavil například kasina v Atlantic City nebo domy v Palm Beach na Floridě. Rezidenci Mar-a-Lago dokonce v současnosti označuje za své primární bydliště, kde tráví kromě Bílého domu nejvíce času.

Na konci osmdesátých let se dostal Trump do velkých finančních potíží, při kterých ztratil stovky milionů dolarů. Na počátku devadesátých let musel dokonce vyhlásit bankrot. Podnikání se mu ale i díky velkým půjčkám nakonec podařilo udržet a dostávat postupně zpátky do zisku.

V roce 1991 se také rozvedl s Ivanou Trumpovou a o dva roky později si vzal herečku Marlu Maplesovou, se kterou má dceru Tiffany. Ani toto manželství nevydrželo, s Maplesovou se rozvedli v roce 1999. V roce 2005 si vzal Slovinku Melanii Knavsovou (nyní Trumpovou), se kterou má syna Barrona.

Během života nebyl Trump dlouho jasně politicky vymezený. V roce 1987 se registroval jako republikán, v roce 1999 přestoupil k Reformní straně. O dva roky později se dal k demokratům, k Republikánské straně se vrátil až v roce 2009.

Trump zvažoval kandidaturu na pozici prezidenta Spojených států amerických už na konci devadesátých let právě za reformisty. Průzkumy mu ukazovaly asi sedmiprocentní podporu, a tak v únoru 2000 boj o Bílý dům vzdal. Postupem času se stal mediálně velice známou osobností, hlavně díky populární reality show The Apprentice, ve které měl hlavní roli.

O Trumpově kandidatuře se spekulovalo i v roce 2012, když zvažoval, že vyzve prezidenta Baracka Obamu. Nakonec ale oznámil, že kandidovat vůbec nebude.

Definitivně se do Bílého domu rozhodl kandidovat v roce 2015. Ačkoliv mu experti původně nedávali žádné šance, dokázal Trump získat na svou stranu většinu své partaje. Vyhrál drtivou většinu primárek a získal nominaci Republikánské strany. Předčil například dlouholetého senátora za Texas Teda Cruze nebo tehdejšího senátora za Floridu Marca Rubia.

Jako svého kandidáta na viceprezidenta si Trump vybral guvernéra Indiany Mikea Pence. V kampani kladl důraz na své heslo Make America Great Again (Učiňme Ameriku znovu skvělou) a na rétoriku o zkorumpovanosti systému.

V souboji o pozici nejmocnější světové osobnosti vyzval favoritku voleb, bývalou ministryni zahraničí a první dámu Hillary Clintonovou. V předvolebních průzkumech dlouho jednoznačně vedla kandidátka Demokratické strany, Trump náskok začal stahovat až s blížícími se volbami. I přesto byla Clintonová jasnou favoritkou.

Nakonec ale zvítězil Trump. Získal hlasy 304 volitelů, Clintonová jich měla jen 227. Získala sice o téměř tři miliony hlasů více, v téměř všech rozhodujících státech ale propadla.

Trump nastoupil do úřadu 20. ledna 2017 a stal se 45. prezidentem a historicky vůbec nejstarším mužem, který usedl do Oválné pracovny.

Donald Trump začal úřadovat velice rychle. Během prvních 100 dní vydal 24 prezidentských dekretů, nejvíce v historii.

Svou kampaň postavil mimo jiné na tématu migrace. Po svém vstupu do Bílého domu zabránil dekretem vstupu občanů sedmi převážně muslimských zemí. Po rozhodnutí soudu musel své nařízení zmírnit. Trump také sliboval postavit zeď na mexicko-americké hranici, za kterou podle něj měli platit Mexičané. Její stavba začala, a i když za ni platí Spojené státy, několik stovek kilometrů z ní už stojí. Celkově se Trumpovi povedlo značně předělat imigrační systém.

Plánoval také kompletní zrušení reformy zdravotnictví, známé jako Obamacare, což nedokázal prosadit. Republikáni sice zrušili jeden z bodů reformy, prezident ale žádnou náhradu nepředstavil.

Prosadit se Trumpovi povedlo rozsáhlou daňovou reformu, která zvýhodnila daňové podmínky pro podnikání.

Výrazně vystupoval také v zahraniční politice. Soustředil se na zvyšování cel u čínského zboží, což vyvolalo mezi USA a komunistickou zemí obchodní válku. Sešel se se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem a nechal také stáhnout velkou část vojáků ze Sýrie. Několikrát také hrozil vystoupením Spojených států z NATO, pokud nebudou členské země vynakládat 2 % HDP na obranu tak, jak se zavázaly.

Trump čelil jako třetí prezident v historii hrozbě odvolání. Takzvaný proces impeachmentu ale díky republikánské většině v Senátu neprošel.

Trump oznámil hned po svém uvedení do úřadu, že bude kandidovat znovu i za čtyři roky. V republikánském výběru neměl konkurenci, a postaví se tak demokratickému kandidátovi Joeu Bidenovi, bývalému viceprezidentovi v éře Baracka Obamy.

Do předvolebního boje silně promluvila pandemie koronaviru, kvůli které zemřelo přes 200 tisíc Američanů. Biden za to silně kritizuje právě Trumpa, který hrozbu epidemie dlouhodobě zlehčoval. Sám prezident Spojených států nakonec covid-19 také prodělal, vážnější stav se mu ale vyhnul.

Trump často kritizuje volení poštou. Tento způsob už přitom kvůli pandemii využily miliony Američanů. prezident několikrát naznačil, že takové hlasy neuzná, svou rétoriku ale v posledních týdnech mírní.

Třetí a poslední debata se uskutečnila 22. října na půdě Belmont University ve státě Tennessee. Šlo o poslední osobní konfrontaci kandidátů, při které veřejnost mohla ještě přehodnotit své názory.

Jak kandidáti přistupují ke klíčovým tématům rezonujícím americkou společností?

Více o prezidentských volbách v USA 2020 čtěte zde >