Článek
USA staví nejrozsáhlejší projekt pro rozvoj AI v historii zvaný Stargate a Čína si buduje vlastní infrastrukturu v oblasti čipů klíčových pro nasazování umělé inteligence. Ve stejnou chvíli přichází Evropská komise s plánem, jak se dostat v globálních závodech zpátky do sedla.
Ve středu představila plán pro rozvoj umělé inteligence na kontinentu. Balíček strategií má zrychlit nasazování strojového učení v klíčových odvětvích jako automotive, energetika či zdravotnictví. Plán také vytváří jednotný rámec pro investice, výzkum i regulaci umělé inteligence.
„Chci, aby budoucnost AI vznikala v Evropě. Jejím užíváním můžeme najít chytřejší, rychlejší a cenově dostupnější řešení našich problémů. Prosazujeme nyní přístup AI na prvním místě ve všech našich klíčových odvětvích – od zdravotnictví přes energetiku po automobilový průmysl,“ komentuje nový přístup předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Závody v klíčových technologických odvětvích, kam AI patří společně s čipy a robotikou, probíhají roky. Vysoká administrativní zátěž a nízké investice v odvětví ale vyhání technologické startupy za hranice Evropy, většinou do USA. Skeptici proto namítají, že Komise přichází se svým plánem pozdě.
„Urychlení rozvoje, větší podpora a využití AI v oblastech, jako je třeba obrana nebo zdravotnictví, je krok správným směrem. Problém je v tom, že s plánem, jako vždy, přichází Komise až s křížkem po funuse a Evropě už ujel vlak. AI je tu roky a bylo jasné, že se stane v různých podobách součástí našich životů. Komise to věděla a prakticky nic s tím nedělala,“ komentuje pro SZ Byznys europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).
Právě Evropský parlament rozhodne, jestli nově představený plán, v němž se nehraje o nic menšího než o technologickou budoucnosti Evropy, má šanci naplnit svůj cíl. Jak tedy chce Komise nasednout na vlak, který podle všeho už vyjel ze stanice?
Tři pilíře a stovky miliard
Na nedostatky technologického sektoru EU upozornila před více než rokem zpráva bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho. Její doporučení sloužila Komisi jako předobraz k tvorbě nyní představených strategií.
Nový plán stojí na třech pilířích. Prvním jsou sektorové iniciativy v 11 oblastech. Mezi ně patří například zemědělství, energetika, doprava či zdravotnictví. Příkladem pro nasazení v poslední zmíněné oblasti je zavedení AI řízené diagnostiky v nemocnicích. U energetiky jde zase o nasazení strojového učení v chytrých sítích, kdy strojové učení pomáhá distribuovat elektřinu po Evropě co nejefektivnějším způsobem.
Podle místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu Henny Virkkunenové se nyní Unie může stát kontinentem umělé inteligence.
„Pomůžeme společnostem a klíčovým odvětvím využívat umělou inteligenci. To povede k posílení naší konkurenceschopnosti a technologické suverenity. Podpoříme malé a střední podniky v přístupu k sítím továren pro umělou inteligenci a digitálních inovačních hubů. Cílem tohoto programu jménem GenAI4EU je přinést stovky milionů eur pro startupy vyvíjející evropská řešení. Tím chce Brusel zabránit jejich úniku mimo EU,“ řekla.
Dalším pilířem strategie je rozvoj lidských dovedností. Komise zakládá AI Skills Academy. Cílem je podpořit vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků v oblasti a vytvořit „AI-připravenou“ pracovní sílu, schopnou využívat nové technologie napříč sektory. Všechny nápady budou potřebovat masivní investice ze státního i soukromého sektoru. Z toho vyplývá další otázka – kde na to vezmeme peníze?
Mezi Silicon Valley a Šen-čenem
Brusel mobilizuje ze stávajícího rozpočtu EU zhruba miliardu eur, zejména z programů Horizon Europe a Digital Europe. Další desítky miliard eur mají plynout z dalších programů. Členské státy a soukromý sektor mají částku dorovnat. Na unijní, respektive státní peníze, mají podle plánu reagovat soukromé firmy a přiložit vlastní kapitál.
Z hlediska příjmů má umělá inteligence pro EU ekonomický potenciál. Advokátní kancelář se zaměřením na technologie Bird & Bird tvrdí, že do roku 2030 může díky AI přibýt evropské ekonomice až 3,4 bilionu eur.
K rozběhnutí strategie je také potřeba posílení výpočetní infrastruktury a k tomu kontinent potřebuje čipy. Podle strategie má tak vzniknout až pět AI továren s kapacitou kolem 100 tisíc čipů.
Brusel nechce postupovat neregulovanou americkou cestou nebo státem řízeným modelem Číny. Třetím pilířem strategie je proto dohled nad etickým využíváním technologií. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) jde o nezbytnou součást plánu.
„Při vývoji nesmíme zapomínat na práva občanů. Právě jejich ochrana, transparentnost systémů a kontrola algoritmů musí zůstat středobodem. Umělá inteligence se nesmí rozvíjet za každou cenu, pokud by ohrožovala svobodu, soukromí či rovnost lidí. Budoucnost AI by tak měla do značné míry stát na otevřených systémech, které můžeme zkoumat, vylepšovat nebo přizpůsobit svým potřebám,“ dodává pro SZ Byznys.
