16 metrů musí stačit. Rodí se nový trh s mikrobyty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nemovitostní trh táhnou hlavně malometrážní byty, které kupující pořizují nejčastěji jako investici – zejména v Praze a v Brně. Spolu s poptávkou po garsonkách se podle statistik banky ČSOB v poslední době rozmáhá nový trend ještě menších bytů, tedy jednotek o výměře kolem 16 metrů čtverečních.

„Pozorujeme také vzestupný trend ve financování mikrobytů, kam spadají například ateliéry nebo nebytové jednotky přestavěné pro účely bydlení. Očekáváme, že tento trend se díky rostoucí atraktivitě pro developery i investory rozšíří i do dalších krajských a zejména vysokoškolských měst,“ uvádí generální ředitel ČSOB Hypoteční banky Martin Vašek.

Trend výstavby malometrážních bytů potvrzuje vzhledem k demografickému vývoji také ředitel oddělení zaměřeného na nemovitosti a stavebnictví v poradenské společnosti Deloitte Petr Hána.

„Od roku 2010 výrazně vzrostl počet jednočlenných a dvoučlenných domácností. Zároveň lidé déle žijí sami zejména v období, kdy začínají pracovní kariéru. Je tu také vysoká míra rozvodovosti a prodlužuje se průměrná délka dožití. I díky těmto vlivům se lidé aktuálně učí vybírat si vhodné bydlení,“ uvedl Hána.

Podle Vaška z ČSOB Hypoteční banky se v metropoli nyní chystá několik projektů se stovkami malometrážních jednotek. Vedle developerských novostaveb vznikají i přestavbou starších kanceláří či hotelů.

Výstavbou mikrobytů se už nyní zabývá například společnosti Trigema, která je připravuje v projektu na pražské Invalidovně nebo v projektu Top Tower.

„V průběhu deseti let se průměrná velikost bytu snížila o deset metrů čtverečních. To znamená, že z průměrného bytu v podstatě vypadla jedna celá místnost,“ popsal majitel Trigemy Marcel Soural.

A důvodem jsou podle jeho slov rostoucí ceny bytů, šplhající rychleji než příjmy obyvatel. „Potom nemáte na výběr. Nemůžete jít cestou zlevňování metru čtverečního, ale cestou zlevňování absolutní hodnoty bytu, na kterou klient vidí a kterou si může dovolit. Zmenšování bytů je v současnosti jedinou možností,“ vysvětlil v rozhovoru pro SZ Byznys.

Růst cen nemovitostí, především bytů, totiž v Česku pokračuje stále vyšším tempem. Podle aktuálního Indexu bydlení ČSOB se ceny bytů meziročně zvedly o celých deset procent. Za jeden jediný kvartál šly ceny nahoru o 3,7 procenta ve srovnání s koncem roku 2024, což je nejvyšší čtvrtletní nárůst od začátku roku 2022.

„Růst cen nemovitostí si udržuje vysokou dynamiku. Největší převis poptávky je u bytů, kde jsme po delší době zaznamenali dvouciferné tempo růstu. Pokud nedojde k zásadním změnám na nabídkové straně, cenový vývoj se nezmění,“ říká Martin Vašek.

Zatímco Praha i Středočeský kraj pokračují v pozvolném růstu, největší skok se odehrál v regionech. Vůbec nejvýraznější čtvrtletní nárůst zaznamenal Moravskoslezský kraj (+6,3 procenta), následovaný Karlovarským (+6 procent) a Olomouckým krajem (+4,7 procenta). Růst cen přesahující tři procenta za první čtvrtletí evidují téměř všechny kraje, s výjimkou toho Jihočeského.

„Objem prodejů v krajích mírně roste, především u malometrážních bytů. Právě v této kategorii převyšuje poptávka výrazně nabídku,“ uvádí ČSOB ve své zprávě. Například v Brně pokračuje nárůst cen novostaveb, který se v některých čtvrtích přibližují úrovním hlavního města.

Růst cen se netýká pouze bytů. Rodinné domy meziročně zdražily o 6,3 procenta, jen za první čtvrtletí šly jejich ceny nahoru o 2,5 procenta. „Vidíme rostoucí zájem i o starší domy, často ve špatném technickém stavu. Klienti je pořizují s tím, že je zrekonstruují s pomocí dotací,“ říká Miroslav Zetek, místopředseda představenstva ČSOB Hypoteční banky.

Podobná situace je i u pozemků, jejichž ceny šly meziročně nahoru o 5,5 procenta. „Na trhu s pozemky je poptávka trvale vysoká, nabídku však limitují staré územní plány a omezené kapacity sítí,“ doplňuje Martin Vašek. Vzrůstá i zájem o pozemky ve větší vzdálenosti od měst, případně o takové, které jsou sice v souladu s územním plánem, ale zatím nejsou napojeny na infrastrukturu.