Hlavní obsah

Za touhou Čechů bydlet ve vlastním je i strach z důchodu, píší čtenáři

Foto: Shutterstock.com

Čtenáři diskutují o důvodech, proč je v Česku trend nájemního bydlení nižší než v jiných zemích.

Reklama

9. 1. 18:00

Přibližně čtyři pětiny Čechů žijí ve vlastních nemovitostech, v nájmu bydlí nižší procento obyvatel než ve většině zemí EU. Kde vidí příčiny trendu čtenáři Seznam Zpráv a jak vnímají situaci na trhu s bydlením?

Článek

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o poměru Čechů bydlících ve vlastním a nájmu, a statistickém srovnání se zbytkem zemí Evropské unie.

Vlastislav Koderic: Čím vyspělejší a bohatší země, tím více jejích obyvatel žije v nájmu. Odpor k nájemnímu bydlení vznikl uměle v postkomunistických zemích. Touha bydlet ve vlastním byla v té době přirozená a podporovaly ji vlády i banky. Dnes se tyto vlády snaží znovu vzkřísit nájemní bydlení, což je správné řešení.

Jan Mikes: Důvod, proč v postkomunistických zemích je největší podíl vlastnického bydlení oproti EU, není jen „privatizace státních bytů“ v 90. letech. Koukněte se třeba na Německo – tam člověk očekává, že i když celý život žije v nájmu, tak ze státního důchodu pak ten nájem pořád poplatí a bude nějak žít, aniž by umřel hlady. Takže tam není taková motivace stůj co stůj jít do důchodu s vlastním bytem/domem. V zemích jako ČR nebo Litva nikdo nečeká, že ze státního důchodu by mohl mít „normální“ život, kdyby měl platit nájem. Takže to vysoké procento vlastního bydlení je vlastně spoření na důchod, které Němci prostě nemusí dělat. Podobně jako v ČR je to třeba i ve Velké Británii – maximální státní důchod je tam velmi malý, a proto je tam také velmi vysoké procento vlastnického bydlení.

Klára Lip: Máme hypotéku na 30 let, měsíční výdaje na byt + energie 20 tisíc, krajské město, už nyní platíme méně, než kdybychom bydleli v podobném bytě v nájmu. Pokud je splátka hypotéky nižší než nájem, není nad čím váhat. Byt jsme rekonstruovali a už teď jeho hodnota stoupla během 2 let o 2 miliony. Pokud se ho rozhodneme jednou prodat, víme, že v tomto městě si ani za ty peníze už nic nekoupíme. Naštěstí máme možnosti v rodném městě, kde za prodej našeho malého bytu postavíme v klidu malý dům. Nebojte se hypotéky, jsou to dobře investované peníze.

Věra Smutná: Průměr je vždy zavádějící. Reálně jsou tu tři velké skupiny. Skupina lidí, kteří mají vlastní bydlení – ta je za vodou. Skupina lidí, která (ještě) nemá vlastní bydlení, ale její příjem jí dovolí si ho pořídit a přitom neživořit – ta je na tom taky vcelku dobře. A pak skupina lidí, která (ještě) nemá vlastní bydlení a má nízký příjem – ta žije z ruky do úst a je v existenční nejistotě. Čím větší bude ta poslední skupina, tím nestabilnější bude společnost. Zejména když o tom, v jaké skupině se někdo ocitne, rozhodují z velké části faktory, jež dotyčný nemůže ovlivnit (sociální původ, kde rodina bydlela po revoluci apod.)

Petra Tryznová: Dnešním mladým fakt nezávidím. Ještěže my jsme s manželem měli před 20 lety kliku a po pár peripetiích bydlíme ve vlastním domečku na vsi. Ovšem když jsem se doslechla (a ověřila), za kolik se prodala chalupa u nás na vsi, která nemá ani pořádný záchod, o koupelně ani nemluvě, málem to se mnou seklo.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

Marcela Kadl: Chci vidět tu statistiku za 5 let, to se pěkně zlomí. Teď ve vlastním bydlí občané, kteří si sehnali bydlení ještě za rozumné peníze, nemluvně o bytech za dob komunismu. Takže ano, nyní je většina Čechů vlastní. Za rok developerské projekty zvedly cenu stejného bytu o 2 miliony, a to je sakra znát, plat normálně lidem tak rychle neroste – přece ve 30 letech ne každý může dělat manažera, musí se prvně vypracovat. A nejhorší je, že nekoupíte ani starý dům pod 4 miliony. Pokud má trochu větší zahradu, nejde pod pět. A ano, mám smůlu, že jsem z Jihomoravského kraje a pracuji v Brně. Ale i s dojezdem do hodiny (to znamená Bílovice, Podivín, Vranovice) se dostáváme na neskutečné sumy.

Lubomír Sklenár: 30 let jsme celkem spokojeně žili v nájmu v paneláku. Postupně přišlo zvedání nájmů. Pokud jsem chtěl v bytě něco vylepšit, znamenalo to žádat město o možnost úpravy, předložení projektu a konečné přepsání vylepšení bytu ve prospěch města s vědomím, že v případě prodeje bytu mě město připočítá mnou provedené a zaplacené úpravy k běžné ceně bytu navíc. Když jsem si vše spočítal, vyšlo mi, že je lepší si postavit vlastní domeček. Sešlo se dost dobrých faktorů a už 3 roky mám postaveno. Škoda, že jsem se nerozhoupal dřív. Až jednou zaklepeme bačkorami, dcera alespoň něco zdědí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované