„Lovebrand“ nejsme, uznávám, říká šéf největší české firmy

Redakce SZ Byznys seřadila české firmy podle tržní hodnoty a ČEZ skončil s přehledem první. Jeho dlouholetý šéf Daniel Beneš však tuší, že mu mnoho sympatií takové umístění nepřinese. Dodavatelé energií dnes podle něj z definice nejsou v oblibě.

„Energetická firma podle mě nikdy nemůže být úplný lovebrand. Na to jsou jiné obory,“ uvedl Beneš k prvenství, za kterým stojí mimo jiné rekordní zdražení elektřiny v loňském roce. V rozhovoru se snaží vysvětlit, co za drahou elektřinou stojí a jak se budou ceny pro domácnosti a firmy dál vyvíjet.

Jste ředitelem ČEZ 12 let, což je na této pozici rekord. Jak dlouho ještě chcete vydržet?

Dokud budu mít pocit, že jsem pro firmu přínosem.

Co si pod tím představit?

Občas si dělám legraci z kolegů, kteří se věnují dlouhodobým projektům, například malému modulárnímu reaktoru, že bych je rád měl hotové dřív, než půjdu do důchodu. Ale to jsou spíš bonmoty. Je řada věcí, u kterých bych rád ještě nějakou dobu byl. Jinými slovy, nemám v plánu skončit.

Znáte pojem „lovebrand“?

To v energetice neznáme.

Tak se říká firmám, které mají zákazníci rádi. Myslíte, že ČEZ takovou značkou je?

Asi spíš ne. Energetická firma podle mě nikdy nemůže být úplný lovebrand. Na to jsou jiné obory.

Hodně sympatií jste poslední dobou ztratili tím, že vám velká část veřejnosti vyčítá zdražování a vysoké zisky. Jak se k těmto námitkám stavíte?

Zdražení elektřiny je dáno několika faktory a ani jeden z nich neovlivňuje firma jako ČEZ. Na evropském trhu, kde se pohybujeme, má naše výroba podíl jen kolem dvou až tří procent. S tím nemáme sebemenší šanci cenu ovlivnit. Cena prostě vzniká jinak, než že se tady v ČEZ někdo podrbe za uchem a rozhodne. Byť si to může celá řada lidí myslet.

Leckdo považuje za správné, abychom z evropského trhu odešli. Vy vyrábíte elektřinu na okolní poměry relativně levně. Jakou tedy máte odpověď na otázku, která mnoha lidem vrtá hlavou – a sice, proč ji levně v Česku neprodávat?

Dokážete si představit, že odejdeme z evropského trhu s elektřinou a přitom zůstaneme součástí Evropské unie?

Když se podíváte do diskuzí pod články o energiích nebo ČEZ, zjistíte, že si to spousta lidí představit dokáže. Kdyby chtěli znát vaši odpověď, co byste jim řekl?

Já ty diskuze nečtu. Ale myslím, že opustit evropský trh není reálně možné. Možná by to ceny elektřiny snížilo, ale nestojí to za to kvůli ostatním výhodám členství. Zásadním přínosem Evropské unie je geopolitická stabilita. Jsme součástí většího celku, který nás chrání.

Kdybychom odešli, mohli bychom se samozřejmě zapouzdřit, zavřít hranice a zrovna v té jedné komoditě, v elektřině, bychom nějakou dobu vydrželi a mohli si teoreticky stanovovat cenu sami. Ale je celá řada jiných komodit, třeba ropa nebo plyn, v kterých bychom byli závislí na okolním světě. A byl bych zvědav, co by nám okolní svět dovolil.

Sleva pro domácí zákazníky měla velké zastání i v Parlamentu. Loni když vláda v reakci na zdražování zavedla stropy, to Andrej Babiš popsal jako „totální fiasko“ – navrhoval cenové stropy rovnou pro výrobce a sliboval kilowatthodinu za korunu padesát. Jeho podpora roste možná i proto, že mnoho lidí se k jeho návrhům upnulo a současné ceny bere jako křivdu. Co si o politice kolem cen energií myslíte vy?

Jsem ten poslední, kdo by chtěl pískat debatu mezi vládou a opozicí. K tomu se fakt nebudu vyjadřovat. Komentovat konkrétní názory politiků se mi nechce, jsou vedené nějakým politickým zájmem. Fakt je, že máme v Evropě jednotný trh s elektřinou a cena vzniká nabídkou a poptávkou na velkoobchodním trhu.

Vládní postup s letošním zastropováním cen na pět korun na kWh bez DPH vám tedy přišel dobrý?

V momentě, kdy ceny dramaticky krátkodobě vystoupaly, bylo správné, že do toho vstoupila vláda a vymyslela, jak ceny spotřebitelům kompenzovat. Jiná diskuze je, na jakých číslech strop a kompenzace nastavit. To je úvaha, kterou vede ten, kdo drží státní rozpočet, a mně ji nepřísluší komentovat. Ale že do toho stát v dramatické chvíli loňského roku vstoupil, bylo z pohledu hospodářství a společenské situace správné.

Stropy letos většina obchodníků postupně opouští…

Jsou trochu přežité, ano.

Vaši zákazníci – přinejmenším početná část se smlouvami na dobu neurčitou – je ale do konce roku ještě platí. Přitom E.ON je opustil už v únoru, PRE od září, MND stropy opouští od listopadu a třeba Centropol teď nabízí místo vašich šesti korun 4,50 včetně DPH. Navíc bez vládních stropů byste byli s cenou ještě výš než na šesti korunách. Doposud jste to vysvětlovali vaší nákupní strategií. Nebyla, zpětně viděno, špatná?

Jako největší hráči na trhu nakupujeme pro největší masu lidí. Abychom si udrželi stabilitu a pro všechny měli zajištěnou elektřinu, musíme nakupovat s dostatečným předstihem. Což je výhodné, když cena stoupá. Taky v době, kdy cena stoupala, jsme ji u „nefixů“ drželi hodně dlouho níž než ostatní. Když se trend otočí, cena začne klesat a my máme nakoupeno rok dopředu, je tam zase roční prodleva, která jde v takové chvíli proti nám. Menší hráči nenakupují tolik dopředu a mohou reagovat rychleji. Ale když zase cena rychle stoupá, někteří z nich zbankrotují. Jako Bohemia Energy.

Jsme v období, kdy má pokles podle burzy pokračovat ještě dva tři roky. Máme počítat s tím, že budete dál dražší než konkurence?

Je to prostě o něco složitější situace. Ale když vidíte, jak cena klesá, tak i s tím lze pracovat.

Během posledních dvou let táhla finální cenu nahoru samotná silová elektřina. Ta nyní zlevňuje, ale nahoru příští rok půjde druhá část faktury – regulované poplatky. Co to bude znamenat v součtu?

Je to tak, loni odrážely ceny na burzách jednak drahý plyn, jednak hysterii z toho, jestli vůbec plyn bude. Tohle je zaplaťpánbůh za námi. Regulované poplatky obsahují řadu položek a stoupají z několika důvodů. Například udržet stabilitu soustavy je nákladnější než dřív. Udržení stability prostě vyžaduje větší náklady. Dnes se to pohybuje někde přes 15 miliard, až pomalu k 20 miliardám ročně. Dřív to bývalo výrazně pod 10 miliardami.

Řekněte svůj odhad, co se bude do budoucna dít s celkovou cenou.

Můj odhad je, že se v příštích letech tyhle trendy plus minus vykompenzují. Takže cena bude plus minus podobná jako teď.

Jste viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten varuje, že firmám hrozí v příštích letech takový růst cen energií, že to ohrozí jejich konkurenceschopnost. Je ta obava oprávněná, nebo průmyslníci přehánějí?

Svaz průmyslu apeluje na to, aby český průmysl byl úspěšný, konkurenceschopný. Cena vstupu, jako je elektřina, je pro firmy podstatná. Ale aby byl průmysl konkurenceschopný, není ani tak nejdůležitější konkrétní číslo, kolik bude elektřina stát. Jde o to, aby české firmy neměly elektřinu dražší než jejich konkurenti v jiných zemích, v Rakousku nebo v Německu. A je tu ještě jeden aspekt: pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu v dodavatelských řetězcích bude čím dál víc zapotřebí vyrábět z bezemisní a někdy přímo ze zelené elektřiny. Vidíme to i v situacích, kdy se velké mezinárodní firmy rozhodují o nových investicích.

Vzhledem k tomu, jak k podpoře průmyslu přistupuje vláda u nás a jak v Německu, to vypadá, že ceny elektřiny pro český průmysl budou vyšší než v Německu. Hlavně kvůli našim vyšším platbám na podporu obnovitelných zdrojů u českých firem. Co s tím?

Ta otázka visí ve vzduchu. Už loni i letos vychází elektřina na velkoobchodním trhu za celý rok v Česku asi o 10 eur za MWh výše než v Německu. My se snažíme všem podnikům, které přijdou za námi, pomáhat s jejich energickým hospodářstvím. Řada věcí uvnitř jejich areálů jim může pomoci. Projekty typu decentrálních energetických řešení, fotovoltaické panely… Ale na to, jak moc má vláda energii dotovat, na to neumím odpovědět.