Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čínské jídlo zažívá i mimo Čínu velký boom, který je poháněn obrovským úspěchem a intenzivní konkurencí v domovské zemi. Nikde to není patrnější než v Singapuru, kde etničtí Číňané tvoří více než tři čtvrtiny multikulturní populace.
Tento trend není překvapivý, vždyť čínská „soft power“ se zdá být na vzestupu – stačí si vzpomenout na virální panenky Labubu, humanoidní roboty a futuristická města, která ohromují cestovatele z celého světa.
Staletí stará a sofistikovaná čínská kuchyně ale zatím nepatří mezi priority Pekingu, který se snaží do roku 2035 proměnit zemi v „kulturní velmoc“. A přesto může být právě bohatě prostřený stůl jejím nejúčinnějším a podceňovaným lákadlem.
První zastávka: Singapur
Luckin, čínská odpověď na Starbucks, otevřela v březnu 2023 svou první zahraniční pobočku v Singapuru. O dva roky později jich je již více než 60 a minulý měsíc se řetězec dvěma pobočkami v New Yorku poprvé představil v USA.
Pět hlavních čínských značek, včetně Luckin, v současné době provozuje v Singapuru 124 prodejen, což je dvojnásobek počtu, který vlastnily v roce 2023. A je těžké přehlédnout důkazy: obrovské reklamy na pokrmy s chilli a někdy i čínské idiomy v nákupních centrech, autobusech a stanicích metra.
Zavedené řetězce, rodinné obchody i elegantní restaurace se nejprve prosadily právě v Singapuru, než se rozšířily do dalších částí jihovýchodní Asie, a poté do celého světa, píše BBC.
Soft power
- Čínská „soft power“ odkazuje na úsilí Číny ovlivňovat svět skrze kulturu, vzdělávání a ekonomické vazby, spíše než vojenskou silou. Jde o pokus vytvořit pozitivní obraz Číny a získat globální vliv.
- Komunistická strana Číny chce světu „vyprávět čínský příběh“ atraktivní formou komerční kulturní produkce, která kromě nezanedbatelného ekonomického přínosu poskytuje také platformu pro šíření oficiálně podporovaných narativů. Budování kulturní soft power by zároveň mělo vylepšit obraz Číny a posílit její kulturní, ekonomický i politický vliv.
- Různé státní organizace počínaje Státní plánovací a reformní komisí přes Ústřední oddělení propagandy Komunistické strany, Státní správu pro rozhlas, film a televizi, Úřad pro internet a informace až po ministerstva školství, kultury a turismu či průmyslu a informačních technologií se mají zapojit do kolektivního úsilí, jehož cílem je učinit z Číny „(socialistickou) kulturní velmoc“.
- Konkrétní dokument uvádí, že snaha má zvýšit kulturní soft power a vliv čínské kultury, která by se měla stát přitažlivější, více „zářit“ a „aktivně přispět ke společnému budování ‚pásu a cesty‘ a společenství sdíleného osudu lidstva“.
Zdroj: Sinopsis
Úspěch v Singapuru je „důkazem koncepce pro pozdější expanzi, který přesvědčí potenciální investory, že řetězec je připraven vstoupit na globální trh“, řekl BBC historik moderní Číny Thomas DuBois.
Je to místo, kde se nové restaurace mohou snadno usadit, což z něj dělá skvělou testovací kuchyni pro velmi odlišné chutě, od jihoasijských po evropské. A co je důležité, Singapur je dopravní uzel, kde je podle DuBoise jídlo téměř národním koníčkem: „Lidé jezdí do Singapuru za jídlem.“
Zdejší podnikatelé stojící za novou vlnou čínské kuchyně chtějí ukázat, jak rozmanitá a rozlehlá Čína je. A nemohou to předstírat, protože mnoho návštěvníků Singapuru jsou etničtí Číňané, kteří této kuchyni rozumí – nejen z Číny, ale také z Bangkoku, Kuala Lumpur, Manily, Jakarty a dalších měst.
Například Claire Wang, marketingová manažerka řetězce Nong Geng Ji z provincie Hunan ve střední Číně, který je známý svými pikantními pokrmy, říká, že neexistuje jen jeden druh pikantnosti.
Jídla z jejího kraje tak podle ní mají „pikantní dochuť díky fermentovaným chilli papričkám“, na rozdíl od „omamně pikantních pokrmů ze S'-čchuanu nebo kysele pikantních pokrmů z Kuej-čou“.
Po otevření více než 100 restaurací v Číně otevřela společnost Nong Geng Ji koncem roku 2023 svou první zahraniční pobočku v Singapuru. Od té doby přibyly pobočky v Malajsii, Kanadě a nyní se rozhlíží v Thajsku, Japonsku a USA.
Je to důkaz rostoucího zájmu o chilli papričky, a zejména čínského druhu – trend, který by potěšil bývalého čínského vůdce Mao Ce-tunga. Ten se narodil a vyrůstal v provincii Hunan a věřil, že „nemůžete být revolucionářem, pokud nejíte chilli papričky“, připomíná BBC.
Konečně „správné“ čínské jídlo
Restaurace v Singapuru nabízejí pestrou nabídku - dušené knedlíky, červené maso, nakládaná zelenina, rýže, sezónní restovaná jídla a jemně ochucené mořské plody.
Je to rozdíl ve srovnání s „čínským jídlem“, na které si zvykla většina světa, zejména na Západě. Jídlem připravovaným čínskými přistěhovalci v 19. a 20. století, jejichž ošuntělé, nevýrazné restaurace byly často považovány za ty méně kvalitní.
Jídlo totiž bylo zjednodušeno, aby vyhovovalo místním chutím, a tak se v USA objevily nečínské pokrmy, jako je pomerančové kuře a chop suey, a ve Velké Británii chow mein a sladkokyselé kuřecí kuličky.
Tyto jednoduché, z velké části vymyšlené pokrmy „zastínily ocenění rozmanitosti a sofistikovanosti čínské gastronomické kultury“, cituje BBC z nové knihy Invitation to a Banquet britské spisovatelky Fuchsie Dunlop zabývající se gastronomií.
Pak je tu stereotyp nazývaný syndrom čínské restaurace, že jídlo může lidem způsobit nevolnost kvůli množství glutamátu sodného (MSG). Nové výzkumy podle BBC ale naznačují, že MSG nezpůsobuje nevolnost.
Thomas Tao říká, že když v roce 2010 studoval v New Yorku, málokdy narazil na čínskou fine dining restauraci, ale Američané byli velmi ochotni platit například za japonské sashimi. Nyní je viceprezidentem řetězce restaurací Green Tea, který má v Číně více než 400 poboček a podává dušená a pečená jídla ze Zhejiangu.
A nejde jen o jídlo, ale také o restaurace, kde se můžete do Číny vlastně zcela ponořit. Hosté tu tak poslouchají čínskou citeru, zatímco sedí u stolů ve tvaru lodí obklopených krajinou kolem Západního jezera, ikony pobřežní provincie. „Chceme lidem pomoci lépe přijímat naši kulturu a zlepšit image čínské kuchyně,“ řekl Tao pro BBC.
Jídlo tak vypráví příběh národa a pokud nemůžete dané místo navštívit, je to možná nejlepší způsob, jak nahlédnout do jeho kultury. Může tedy čínská kuchyně pomoci zmírnit image země, jejíž ambice se často střetávají s ambicemi západních mocností i jejích sousedů?
Cena měkké síly
Britská spisovatelka Dunlop ve své knize cituje jednoho ze svých čtenářů, který navrhuje, že Peking by mohl efektivněji prosazovat svou měkkou sílu tím, že „změní své kontroverzní zahraniční Konfuciovy instituty na špičkové čínské restaurace“.
Konfuciovy instituty
Konfuciovy instituty se na první pohled mohou jevit jako běžná kulturní centra, která mají za cíl šířit osvětu o Číně. Za nenápadnou propagací kultury se však mnohdy skrývá snaha o šíření propagandy s cenzurou, společně s pokusy o špionáž.
Konfuciovy instituty jsou čínskou vládou oficiálně prezentovány jako centra pro výuku čínského jazyka, šíření osvěty o čínské kultuře i historii v zahraničí. Často se proto považují za čínskou obdobu jiných národních center, jako jsou například německý Goethe-Institut, španělský Instituto Cervantes nebo britský British Council. Na rozdíl od nich jsou však zřizována výhradně při zahraničních středních a vysokých školách.
První Konfuciovy instituty byly založeny v roce 2004. Od té doby jejich počet narostl na zhruba 550. Nejvíce těchto institutů se nachází v Severní Americe a v Evropě. V České republice fungují dva, a to od roku 2007 na Univerzitě Palackého v Olomouci a od roku 2019 na pražské Vysoké škole finanční a správní.
Čínská kontrola činnosti center jde v centrech ruku v ruce s propagandou šířenou Čínou do západního světa. Konfuciova centra jsou totiž součástí mechanismu pro použití tzv. měkké síly.
Zdroj: Centrum pro lidská práva a demokracii.
Peking totiž čelí mnoha problémům: Trumpovým clům, údajným špionážním spiknutím a vlastně celému světu, který se obává jeho ekonomické moci.
Tvrdá konkurence v Číně a pokles spotřeby nutí restaurační řetězce expandovat do zahraničí. A jejich tempo expanze je neukojitelné – přinášejí s sebou spolehlivý dodavatelský řetězec, marketingové znalosti a hluboké kapsy, které jim umožňují obětovat zisk.
A mají svůj plán. Nejprve vás povzbudí, abyste se zaregistrovali k bezplatnému členství, které vám zajistí slevu. K jídlu dostanete neomezenou konzumaci čaje, omáček a nakládané zeleniny.
A co je nejlepší? Na rozdíl od většiny singapurských restaurací jsou ubrousky – které jsou po pikantním jídle velmi potřebné – zdarma, vypichuje důležitou drobnost BBC.
Není to ale poprvé, co export čínského úspěchu vyvolal úzkost u menších sousedů v jihovýchodní Asii. Stalo se to již v případě mnoha čínských dovozů, od oděvů po gadgety. Někteří však věří, že jídlo může tuto situaci zmírnit.
„Číňané jsou velmi hrdí na svou kulinářskou kulturu, která slouží také jako mocná forma diplomacie,“ říká Felix Ren, ředitel singapurské poradenské společnosti WeMedia zabývající se potravinami. Povzbuzují ho slavné zápasy ve stolním tenise, které v roce 1971 pomohly rozmrazit historické napětí mezi Pekingem a Washingtonem. „Čínská kuchyně,“ říká, „může být novou pingpongovou diplomacií.“
