Hlavní obsah

Němce už nezajímá, že nám zdražuje elektřina, říká šéf Budvaru

Foto: Budějovický Budvar

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Reklama

„V zahraničí už inflace není téma, a to nás dostává pod tlak. Nemůžeme v Německu argumentovat navýšením vstupů, oni to už od svých pivovarů neslyší,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Článek

Budějovický Budvar čeká další rekordní rok z hlediska množství vyrobeného piva i tržeb. Zvýšit by se měl také zisk, který v minulém roce klesl ze 423 na 256 milionů korun. Příjmy však částečně ovlivňuje inflace. A ta se na rozdíl od zahraničí v Česku drží stále vysoko.

Podle Petra Dvořáka to komplikuje cenová vyjednávání se zahraničními partnery. Národní pivovar vyrobí tento rok opět přes 1,8 milionu hektolitrů piva. Zhruba 70 procent exportuje do 70 zemí světa.

„Nemůžeme v Německu argumentovat dalším navýšením vstupů, protože oni to už od svých pivovarů neslyší. Švýcarsko mělo za poslední roky inflaci jen okolo dvou procent. Když za nimi přijdeme a chceme zdražit o 10 procent jako v Česku, nechápou, jak je to možné,“ řekl v rozhovoru Dvořák.

Budějovický Budvar je podle nového unikátního žebříčku Seznam Zpráv „Česká elita“ jednou ze stovky nejhodnotnějších firem s ryze českým kapitálem s hodnotou bezmála pět miliard korun.

Děkujeme za spolupráci

Hlavním partnerem je Burza cenných papírů Praha, partnery projektu jsou ČSOB, Galileo Corporation, Orlen Unipetrol, Deloitte a Kunsthalle.

Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven od ledna do srpna klesly prodeje čepovaného piva o čtyři procenta. Oproti roku 2019 se gastro propadá o 17 procent, přitom už jsme v postcovidové době a hospody fungují. Znepokojuje vás to?

Znepokojuje to všechny pivovary a nás samozřejmě také. Vývoj spotřeby má regionální odchylky. Obecně platí, že čím menší město, tím větší nastal objemový pokles, byť v tržbách se hospodám stále daří, protože se zdražovalo. Praha vypadá velmi dobře, ale ve městech pod pět tisíc obyvatel se zdražení nepodařilo kompenzovat.

Je to ekonomický problém z pohledu místních hospod a také problém pro lokální pivovary, které více žijí z venkovských hospod. Za mě je to ale hlavně sociální problém. Co na vesnicích zůstane, když tam nebude pošta, škola ani hospoda, tedy instituce, které lidi vždy spojovaly? Budeme se potkávat jen v online světě? Hospoda mi přijde přirozenější a zajímavější sociální síť než sítě digitální.

Desetina provozovatelů menších vesnických hospod prý zvažuje ukončení provozu a pět procent už se k tomu rozhodlo. Co jako pivovar můžete udělat, aby tento scénář nenastal? Snažíme se jít cestou kvality, učit péči o sklo, správné čepování piva atd. Stále se otevírají cenové nůžky mezi čepovaným a baleným pivem a lidé musí mít důvod, aby šli do hospody a zaplatili za pivo více peněz než za pivo z obchodu. Důvod vidíme v tom, že zákazníci dostanou krásné, čerstvé pivo s pořádnou pěnou do studené sklenice. Postavili jsme proto celé školicí centrum a posilujeme servis. Hospodským také zprostředkováváme zpětnou vazbu od zákazníků, aby věděli, jak jejich služby fungují. Dává smysl jít cestou kvality než kvantity. Když se podíváme, že 12° pivo v obchodech dnes stojí v průměru do 20 korun a v hospodách 55–60 Kč, tak jsme asi na trojnásobku ceny. Před 20 lety byl rozdíl jen dvojnásobný.

Budvar a trh piva v České republice

  • Budějovický Budvar je čtvrtým největším producentem piva v tuzemsku po skupině Plzeňský Prazdroj, Pivovarech Staropramen a skupině Heineken ČR. Zároveň je druhým největším exportérem českého piva po Plzeňském Prazdroji.
  • Pátým největším pivním hráčem v tuzemsku je skupina Pivovary CZ, kterou koupí nápojářská společnost Kofola. Akvizici zatím neposvětily antimonopolní úřady.

Je to tím, že si řetězce cenu víc hlídají a „drží vás pod krkem“?

Důvodů je víc. Kdykoliv se podíváte na Západ, vzorec je podobný. Základní cenu výrobků vždy významně prodražuje veškerý servis a věci s ním spojené. Když potřebujete více lidské práce, vždy je to na ceně vidět. V hospodách je kolem chlazení, mytí sklenic, servírování, přípravy a zásobování spousta práce. Proto platíte příplatek za servis. Hospodští vám řeknou, že v pivu za servis platíte stále nejméně, je to pro ně jedna z položek s nejnižší marží. Na druhé straně máme stáčecí linku na lahvové pivo, která je schopna automaticky stáčet 55 tisíc lahví za hodinu. Proto se rozdíly v ceně zvyšují.

A v příštím roce se cenové nůžky ještě víc roztáhnou. Přesvědčoval jste vy, jako reprezentant státního pivovaru, politiky, aby vláda nezvyšovala od ledna DPH na čepované pivo z 10 na 21 procent?

Z pozice Budějovického Budvaru toto neděláme. Ale jsme samozřejmě členy Svazu pivovarů a sladoven, který mluví za celý sektor a snažil se o to.

Takže daň na sudové pivo se zvýší. Můžete nám prozradit, o kolik od ledna vzroste cena piva v hospodách a restauracích?

Nemůžu, protože to nevím. DPH se nás vůbec netýká, je otázkou cenotvorby hospodských.

Chápu, ale vy se s nimi bavíte.

Pivo je jednou z méně maržových položek. Myslím, že levnější hospody nebudou mít prostor pro to, aby si sáhly do marží, a ty dražší, úspěšné k tomu nemají důvod. Předpokládám, že když je dnes cena za půllitr Budvaru v hospodách v průměru 50 až 55 korun, zdražení o 11 procent bude odpovídat zhruba 5,50 Kč. Může se stát, že některé podniky budou zdražovat postupně. Možná nenastane skok hned 1. ledna, ale navýšení ceny se rozloží například do roka, či dvou let.

Pohybujete se na zahraničních trzích. Zastavila se tam už inflace na rozdíl od České republiky?

Hospody v zahraničí také v posledních letech zdražovaly. Když jsem v roce 2017 odcházel z Londýna (pozn. redakce: Petr Dvořák na místě pracoval pro Plzeňský Prazdroj), pivo v nejdražších hospodách přeskočilo čtyři libry za pintu , v průměru stálo okolo tří liber. Když jsem se včera vrátil z Londýna, běžná cena za pivo je přes šest liber. Cena hodně vyskočila i v obchodech.

V České republice teď bohužel všechny pivovary a exportéry dostává pod tlak pokračující inflace energií kvůli navýšení regulované složky elektřiny. Opět to zvýší naše výrobní náklady. Jenomže v zahraničí už inflace není takové téma a zahraniční konkurence na trzích, kde působíme, se s ní už tolik nepotýká. Nemůžeme v Německu argumentovat dalším navýšením vstupů, protože oni to už od svých pivovarů neslyší. Švýcarsko mělo za poslední roky inflaci jen okolo dvou procent. Když za nimi přijdeme a chceme zdražit o 10 procent podobně jako v Česku, nechápou, jak je to možné.

Ukrajujete si na těchto trzích z profitability a doháníte to jinde?

Vždycky je to nějaký mix produktů, dohánět marže můžete například rozšířením portfolia. Jsou různé cesty, někdy se o nákladech dá se zákazníky mluvit. Ale fakt, že v zahraničí už inflace není téma zatímco u nás ano, nás dostává pod větší tlak z pohledu cenových jednání.

Hraje teď v nákladech kromě rostoucích cen energií roli ještě něco dalšího?

Od listopadu a začátku prosince jsme už u většiny velkých zákazníků, ať už jsou to řetězce, nebo importéři na dané trhy, čepované i balené pivo na příští rok zdražili. Ceny stanovujeme obvykle na roční bázi. Vývoj cen ostatních vstupů jsme do cen započítali a není už tak dramatický, ale vyšší ceny energií jsme do ceníků nestihli započítat. Z našeho pohledu přišlo oznámení pozdě a způsobí to další tlak na marže.

Co udělají energetické ceníky v nákladech?

Nemáme to ještě spočítané, ale bude to skok v řádu jednotek, možná desítek milionů korun.

O kolik jste pivo zdražili?

V průměru o jednu až dvě koruny, samozřejmě se to liší podle typu produktu. Většina výrobků včetně čepovaného a lahvového piva se zvýšila o korunu, některé plechovky zdražily o dvě koruny.

Loni vaše zisky propadly ze 423 na 256 milionů korun. Bude se dál kvůli nákladovým tlakům snižovat profitabilita? Měsíc před koncem roku už vidíme, že pokud se nestane nic dramatického, měli bychom letos vyrobit rekordní množství piva. Rekordní by měly být také tržby. Zároveň ale máme také rekordní náklady. Zisk určitě podstatně stoupne, ale ještě se nepřiblížíme předválečným rokům.

Odešli jste z Ruska, byl to pro vás významný trh. Podařilo se už objemy nahradit?

Rusko bylo mezi pěti nejvýznamnějšími trhy. Daří se nám růst na domácím trhu i v exportu. Není jeden trh, kde bychom udělali díru do světa a nahradili Rusko, ale dohromady se nám to daří. Svou roli hraje i spolupráce s Mattoni 1873 a uvedení nealkoholického piva BirGo. Máme z toho radost a potvrdili jsme si, že se výrobku daří. Mattoni se už dívá na další příchutě a máme zajímavý rozvojový plán. Úspěch je teď především o retailu, do gastra jsme tolik nešli, ale o strategii teď probíhají debaty.

Předpokládám, že v Česku dál táhne růst poptávky po pivu hlavně maloobchodní trh?

Budvaru v retailu rostou objemy, ale podle posledních čísel se nám podařilo navýšit i tržní podíl v gastro segmentu. Na českém trhu máme podíl okolo tří procent, 70 procent produkce exportujeme.

Souvisí s rostoucím objemem i plán na zvýšení výroby? Kapacitu výroby navyšujeme nad dva miliony hektolitrů. Plán už je téměř hotov, zbývá jen navýšení kapacity varny, bez kterého je naše výrobní kapacita 1,9 milionu hektolitrů piva ročně. Loni jsme uvařili přes 1,8 milionu hektolitrů a letos bude číslo podobné. Příští investice půjdou do fotololtaiky, uvažujeme také o bioplynové stanici a investicích do návštěvnického centra.

Letos jste zahájili spolupráci s několika řemeslnými pivovary v zahraničí. Co vám to přináší?

Šíříme téma českého piva, o kterém se teď více mluví. Třeba klasické dvojité rmutování je pro spoustu světových pivovarů technicky obrovsky obtížné, pro některé je to úplná latina. Spolupráce je pro nás záležitostí image.

S britským pivovarem Thornbridge Brewery jsme uvařili ležák Czech Mates. Vypadá to, že se mu daří, lokální pivovar je z něj nadšený. Pivo vaří po malých várkách, které jsou vyprodané dřív, než je pivo hotové. Další spolupráce probíhá s berlínským pivovarem Brlo a do třetice s pivovarem Mikkeller z Kodaně, který je na mezinárodní scéně sledovanou ikonou výroby řemeslného piva. Společně jsme uvařili český ležák Year of the Lager, a dostali se tak s Budvarem do 40 barů po celém světě.

Reklama

Doporučované