Článek
Legislativa EUDR má zabránit odlesňování planety a dotkne se dovozců i obchodníků, kteří se věnují kávě, kakau či dřevu i distributorů a zpracovatelů zvířat a masa. Jasno v tom, co by podnikatelé měli dělat nově, ale nemají ani kompetentní úřady.
Účinnost nařízení už přitom Evropská komise loni v říjnu jednou odkládala. Odložený start se nyní plánuje už za pár měsíců.
Farmáři, distributoři i zpracovatelé budou muset do nového informačního systému Evropské komise zanášet data o obchodu a původu masa, dřeva, skotu, kakaa, kávy, sóji a palmového oleje. Kvůli těmto komoditám totiž nejčastěji mizí amazonské pralesy nebo lesy a pralesy v jiných částech světa.
Chystaná byrokratická zátěž se týká také mnoha druhů odvozeného zboží, tedy například zpracovatelů kaučuku z řad výrobců pneumatik, obalů, kožených brašen či papíru. Původ se přitom nebude sledovat jen u importů ze třetích zemí, ale také u výroby a obchodu v rámci Evropské unie. Pod dohledem tak budou tisíce farmářů, těžařů dřeva a mnozí další.
Velké firmy budou muset zanášet data do nového systému od 30. prosince 2025, malé firmy a mikro podniky mají čas do 30. června 2026.
Už před rokem touto dobou byl systém i výklad legislativy nejasný v zásadních detailech. Na odklad účinnosti apelovalo i české ministerstvo zemědělství. Letos už resort o odkladu nemluví, přestože podniky opět tvrdí, že je kolem nařízení chaos.
Tápou úřady i firmy
Státní veterinární správa, na níž v rámci agendy „spadnou“ kontroly skotu, tvrdí, že se toho za rok moc nezměnilo. „Vzhledem k mnoha nejasnostem i chybějící legislativě zatím nemáme informační systém připravený na uvedený typ kontrol,“ uvedl zástupce tiskového mluvčího Petr Majer.
Jednou z těchto nejasností podle něj je, že veterináři by měli do národního informačního systému vkládat ekonomické informace o firmách, k nimž ale nemají vůbec přístup. Zásadní připomínky má úřad k vyhlášce o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence, kterou dalo ministerstvo zemědělství do vnějšího připomínkového řízení. Ta by měla stanovit, jak má veterinární správa postupovat při evidenci kontrol. „Tak jak je vyhláška navržena, ji Státní veterinární správa není schopna plnit,“ uvedl Majer.
Nařízení proti odlesňování (EUDR)
Má zastavit odlesňování způsobené především rozšířením zemědělských ploch.
- Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa, tedy přibližně desetina lesů zbývajících na světě. Jde o plochu větší než zabírá EU.
- Odlesňování přispívá ke globálnímu oteplování a úbytku biologické rozmanitosti. Je zodpovědné za 11 procent emisí skleníkových plynů.
- Nařízení EUDR navazuje na několik iniciativ EU, které mají ambice měnit globální ekologické krize. Patří mezi ně Zelená dohoda pro Evropu, jejímž cílem je transformovat ekonomiku tak, aby v roce 2050 produkovala nulové emise skleníkových plynů. Dále nařízení navazuje na Strategii EU v oblasti ekologické rozmanitosti, Strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a další dokumenty, mj. na Newyorskou deklaraci o lesích, která má za cíl do roku 2030 úplně zastavit úbytek lesů.
- V letech 1990 až 2008 Unie dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním.
Jak už dříve SZ Byznys popsaly, agenda kolem odlesňování klade na firmy velké administrativní nároky. „Prohlášením o náležité péči“ například musí dodat geolokalizaci pozemků, odkud zboží pochází, a to s uvedením souřadnic s přesností na nejméně šest desetinných míst, což je v realitě dost těžko proveditelné.
Komplikovaná bude ale i samotná kontrola evidovaných dat. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že neexistuje volně dostupná webová služba, která by ověřování umožňovala kompletně zabezpečit na jednom místě a ideálně automaticky.
„Musíme tedy pracovat napříč více webovými službami, satelitními datovými zdroji a doplňkovými informacemi. Takové hodnocení je časově náročné a vyžaduje i specifické zkušenosti na straně hodnotitele,“ uvedl resort.
Celá agenda zaměstnává hned několik českých institucí: kromě veterinářů je to Celní správa, Česká obchodní inspekce a hlavně bývalý Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který se transformoval do nově vzniklého Národního lesnického institutu. Ten měl, i kvůli odlesňování, posílit o 80 lidí, ve státním rozpočtu na ně ovšem nyní nejsou peníze.
Některé věci se přece jen za rok podařilo dotáhnout. Loni nebyl hotový informační systém Evropské komise, do něhož se firmy už teď hlásí v testovacím i ostrém provozu. Komise také zveřejnila klasifikaci zemí podle míry rizika, od níž se odvíjí také povinný počet kontrol. Další zásadní věci jsou však stále nedotažené či nejasné.
„Například v souvislosti s příbalovými papírovými marketingovými materiály či zasílanými vzorky, tak podniky ani tři měsíce před ostrým startem nevědí, zda se EUDR vztahuje i na ně, což výrazně komplikuje plánování a nastavení systémů compliance,“ uvedla Jaroslava Kračúnová, partnerka a vedoucí týmu Business integrity v advokátní kanceláři Deloitte Legal.
Jistou úlevou je, že během ročního odkladu Komise vyjasnila, že navzdory původnímu chápání se nařízení nebude vztahovat na obalový materiál pro podporu, ochranu či přepravu produktů. To znamená i na celý oběhový systém palet, jejichž enormní množství firmy používají při přepravě zboží stále dokola.
Přetrvávají však nejasnosti a spory, jak ostatně vyplývá i z odpovědi ministerstva zemědělství pro SZ Byznys. „Evidujeme celou řadu technických nedostatků, které znesnadňují práci v systému jak pro subjekty, tak pro kontrolní orgány. Tyto nedostatky se snažíme aktivně komunikovat s Evropskou komisí,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý k evropskému informačnímu systému.
„Maso není dřevo“
Velké obavy kolem evidence mají zpracovatelé masa. Majitel masokombinátu MP Krásno Karel Pilčík uvádí, že u masa, které podnik nakoupí a dál prodá, je nutné vygenerovat čtrnáctimístný kód, ale to může trvat až 24 hodin.
„Zkopírovali systém z obchodu se dřevem, ale tohle jsou rychle se kazící potraviny. Ráno koupíme, večer prodáme. Teď bychom k prodeji potřebovali kód, na který budeme čekat až 24 hodin. Řetězce ale volají dvě hodiny předem, že chtějí maso,“ říká Pilčík.
Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který hájí zájmy obchodních řetězců, obavy mírní: „Ano, bude to všem úplně zbytečně otravovat život, ale poradíme si s tím.“ Dodal, že obchodníci už dnes pracují s prediktivními modely poptávky, takže celkem dobře dlouho dopředu vědí, co objednat. „Jen minimum se objednává s malým předstihem,“ vysvětlil.
Český svaz zpracovatelů masa pochybuje o smysluplnosti vyhlášky, která se sice vztahuje na skot, ale už ne na krmiva. Popisuje to na fiktivním příkladu argentinského farmáře, který postaví stáj na neodlesněných pozemcích, ale zároveň vykácí tisíc hektarů pralesa, kde bude pěstovat kukuřici pro výkrm dobytka. Formálně by takový farmář se svým zbožím v EU bez problémů prošel.
O legislativě pochybuje také Tomáš Pařík, předseda představenstva společnosti Wood & Paper, která patří k největším tuzemským obchodníkům s dřívím. Poukazuje na to, že v Evropské unii není problém s odlesňováním, protože lesů naopak přibývá, a nelegální činnost už dnes zákon trestá. Myslí si, že vyhláška odlesňování nezabrání, protože se zboží z vykácených pralesů ve třetích zemích bude exportovat mimo Evropskou unii, kde nebudou takové bariéry.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství každoročně svět přichází o 10 milionů hektarů lesa. Odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa, tedy asi 10 % lesů zbývajících na světě. To je větší plocha než má Evropská unie. Odlesňování zhoršuje globální klimatickou krizi.
