Hlavní obsah

Kůrovec si dal loni pauzu, přesto jsou lesy ve vážném stavu

Foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Vysočina stále patří k regionům nejvíce zasaženým kůrovcem. Brouk však proniká i na hory.

Reklama

aktualizováno •

Loni lesníci vysázeli lesy na území o velikosti Prahy. Kůrovec sice neškodil tolik jako v minulých letech, ale stav lesů je přesto vážný. Brouk ničil stromy i ve výšce 900 metrů.

Článek

České lesy mají za sebou rekordní rok z pohledu obnovy a sázení nových stromů. Zalesnilo se téměř 50 tisíc hektarů, tedy plocha o rozloze celé metropole. Je to dvojnásobné množství oproti roku 2000. Meziročně o deset procent víc.

Výsledek souvisí s dalším loňským rekordem. Stát loni vyplatil lesníkům rekordní dotace ve výši 1,8 miliardy korun, vyplývá ze zprávy o stavu lesa za rok 2021, kterou dnes projedná vláda.

Smrkové porosty byly napadeny kůrovcem i v nadmořských výškách přesahujících 900 metrů nad mořem.
Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství v roce 2021

Zdraví českých lesů loni díky příznivějšímu počasí neutrpělo tolik jako v minulých letech. V červnu byla sice oproti dlouhodobému průměru o tři stupně Celsia vyšší teplota a v červenci o jeden stupeň, ale kromě těchto měsíců bylo od května do srpna dost srážek. Pohybovaly se mezi 111 a 143 procenty průměru.

Na oslavu je však ještě brzy. Zpráva totiž uvádí, že navzdory lepšímu počasí lesy dál ve zvýšené míře odumíraly, byť s nižší intenzitou než v předchozích letech.

„Na zvýšené mortalitě se podílelo i pokračující šíření podkorního hmyzu především u smrku, ale i borovice a modřínu. Smrkové porosty byly napadeny kůrovcem i v nadmořských výškách přesahujících 900 metrů nad mořem (západní Čechy),“ píše se v reportu.

Obecně se nejvíc zdravotní stav lesů zhoršil na Vysočině v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a v Ústeckém kraji v okrese Děčín.

„Ve srovnání s posledními lety lze rok 2021 z pohledu ochrany lesa označit jako období příznivější, byť celkově je aktuální situace stále velmi vážná,“ shrnuje zpráva.

Z toho důvodu je stále mnohem více nahodilých těžeb, které vznikají i vlivem kalamit včetně té kůrovcové, než těch plánovaných. Nicméně oproti předchozím letům se těžilo méně, „jen“ přes 26 milionů metrů krychlových dřeva, což je o téměř 8 milionů kubíků méně než v roce 2020.

To není podle předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Jiřího Svobody (SVOL) úspěchem státní správy, ale důsledkem zlepšení odbytových možností dříví u menších vlastníků a dotěžením celých regionů. „Kůrovcová kalamita je však nadále v katastrofických rozměrech a je třeba to stále zdůrazňovat,“ reagoval.

O tom, že situace není dobrá, vypovídá i rekordní číslo rozlohy holin, tedy vykácených lesů, které čekají na zalesnění. Ke konci roku jich bylo téměř 77 tisíc hektarů. V roce 2018 byl rozsah holin poloviční. Šéf SVOL si myslí, že holin bude významně víc, než statistika uvádí.

„Výměra holiny je dle našeho názoru podhodnocena. Vzhledem k objemu nahodilých těžeb a průměrné zásobě dříví na hektar bude holina jistě téměř dvojnásobná,“ tvrdí.

Při zalesňování pokračuje výsadba většího počtu listnatých stromů, které mají naředit české lesy tak, aby nešlo jen o zranitelnější smrkové nebo borovicové monokultury. Podíl listnáčů se mezi lety 2000 a 2021 zvýšil z 22,3 procenta na 28,7 procenta.

„Třetí rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami. Mám z toho velkou radost, protože se tak daří naplňovat náš cíl, tedy mít druhově pestré lesy, které lépe odolávají krizovým situacím,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Smrky tvoří pětinu nových lesů

Nejvíce se vysázelo buků – přes osmdesát milionů kusů. Druhým nejčastějším druhem byl smrk ztepilý (57 milionů kusů), třetím dub letní (45 milionů kusů). Smrk, který se stal symbolem kůrovcové kalamity, v zalesňování tvořil jen 20 procent.

Vlastníci lesů jsou podle Ministerstva zemědělství v lepší ekonomické situaci. Kromě rekordních dotací za to mohou i rostoucí ceny dříví, které v roce 2021 stoupaly po třech letech propadu. Průměrná cena smrkové kulatiny v minulém roce meziročně stoupla o 843 korun za metr krychlový na 2 215 korun, tedy o 61 procent.

V letošním roce ceny dál narůstají. Začátkem války na Ukrajině vypadly importy z Ruska do Skandinávie a na trhu je obrovský zájem o obaly z papíru. Zároveň se snižuje objem těžby, ceny tak mohou dál stoupat.

Podle šéfa Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se letošek zásadně nebude lišit od loňského roku. „Odbytové možnosti se zhoršily, pěstební náklady dramaticky vzrostly  a ekonomické ukazatele to budou reflektovat,“ říká.

Reklama

Doporučované