Článek
Do dvou let by Čína mohla kontrolovat třetinu světových zásob lithia, kovu používaného pro výrobu baterií. Pro Bloomberg to uvedla švýcarská banka UBS AG, která očekává, že čínské doly, včetně těch kontrolovaných Čínou v Africe, zvýší do roku 2025 produkci až na 705 000 tun.
Pro porovnání, minulý rok vyprodukovaly čínské doly 194 000 tun lithia a čínský podíl na celosvětové produkci tohoto kovu by se tak zvýšil z 24 na 32 procent.
Tato zpráva přichází ve chvíli, kdy se státy po celém světě snaží zajistit přístup k materiálům potřebným k výrobě baterií. Ceny lithia minulý rok dosáhly historického maxima, raketově se totiž zvýšila poptávka po elektromobilech. Čínská snaha trhu s lithiem dominovat je tedy logická už z toho důvodu, že je Čína největším světovým výrobcem elektronických vozů.
Čína hodlá využít také zavrhovaný lepidolit
Kontroly třetiny světových lithiových zásob Čína plánuje dosáhnout také díky získávání lithia z lepidolitu. Tento fialový minerál je jedním z nejběžnějších nerostů obsahujících lithium, to se z něj ovšem získává obtížně a kvůli vysokým energetickým nákladům je tento proces označován za neekologický. Na každou tunu ekvivalentu uhličitanu lithného zpracovaného z lepidolitu připadá podle společnosti Benchmark Mineral Intelligence 200 tun odpadu. Tento nerost tak bývá často zavrhován.
Čínská vláda však tento způsob získávání lithia hodlá podporovat. Podle UBS však bude v Číně lithium získané z lepidolitu představovat 13 procent celosvětové produkce, tedy 280 000 tun oproti 88 000 tun v loňském roce.
Lithium hraje zásadní roli v postupném odklonu světa od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům. Plošná těžba tohoto kovu však může přispívat k devastaci životního prostředí, jako například v čínské provincii Ťiang-si, kde byli výrobci lithia obviněni z nelicencované těžby a porušování předpisů o ochraně životního prostředí. Tato provincie je hlavním těžebním centrem právě lepidolitu. Čínská vláda již tuto těžbu omezila v rámci snahy získat větší kontrolu nad svými ložisky.
