Hlavní obsah

Centrální banky krotí inflaci a zvyšují úroky. ČNB vyčkává

Foto: Shutterstock.com

Česká národní banka. Ilustrační foto.

Reklama

25. 1. 10:48

Inflace se nachází vysoko nad cílem ČNB, a Mezinárodní měnový fond proto opět centrální bance doporučuje zvýšit sazby. Ta je však se současnou úrovní aktuálně spokojená.

Článek

Mezinárodní měnový fond (MMF) stejně jako v listopadu upozornil, že inflace v Česku se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky, a doporučil další zvyšování úrokových sazeb. Základní úroková sazba se nyní nachází na sedmi procentech.

MMF předpověděl, že průměrná inflace bude letos 9,3 procenta. V příštím roce by pak podle jeho odhadů měla sestoupit na 2,5 procenta a v roce 2025 na dvě procenta, což je cílová úroveň ČNB. Centrální banka pak pro letošek počítá s růstem cen o 9,1 procenta a Ministerstvo financí o 9,5 procenta.

To vše po loňském skoku o dlouho nevídaných 15,1 procenta, takovým tempem se cenovky přepisovaly při vzniku samostatného Česka.

„MMF v krátkodobém horizontu doporučuje další zvýšení základní úrokové sazby nad současnou úroveň. Přestože je třeba pečlivě vyvažovat vysokou inflaci a oslabující ekonomickou aktivitu – prioritou by mělo být rozhodně potlačení inflace,“ stojí v nejnovější zprávě měnového fondu.

Pokud by se totiž inflační očekávání vymkla kontrole, návrat k cenové stabilitě by vyžadoval daleko výraznější zpřísnění měnové politiky, zdůvodnili odborníci fondu. S podobným argumentem přišel i hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

„Největším rizikem zůstávají zvýšená inflační očekávání. Pokud by nadále setrvávala příliš vysoká, musela by na ně reagovat ČNB přísnější měnovou politikou,“ upozornil Marek. Rovnovážné dvouprocentní hladiny by měl růst cen podle studie Deloitte dosáhnout nejdříve v příštím roce.

Sazby na vyšších úrovních by rád viděl i bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Úrokové sazby by měly být při 16procentní inflaci a nejistém výhledu vyšší. Říkat, že tu s námi vysoké úrokové sazby zůstanou delší dobu, je rezignace, katastrofa,“ uvedl v prosinci v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Sedm procent stačí?

Většina současné bankovní rady ČNB považuje stávající úroveň základní úrokové sazby za dostatečně vysokou. Guvernér Aleš Michl si v pondělním sloupku pro MF DNES současnou situaci pochvaloval.

„Máme nejsilnější korunu za čtrnáct let. Važme si toho. Levněji dovážíme drahé suroviny. Plus k tomu navíc máme nejvyšší úrokové sazby za dvacet let. Motivujeme lidi spořit namísto útrat. Za tu dobu nikdo tak výrazně nebojoval s inflací jako nová bankovní rada,“ napsal.

Zapomněl zde podotknout, že právě i on byl členem „staré“ bankovní rady a i přes rostoucí inflaci vždy společně s Oldřichem Dědkem hlasoval pro zachování sazeb, jak v textu pro MF DNES připomněl bývalý viceguvernér ČNB a současný předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

„Právě Michl k současné žádoucí vyšší hladině úrokových sazeb nepřispěl vůbec nijak. Od okamžiku, kdy inflace překročila cíl centrální banky, nehlasoval pro jejich zvýšení ani jednou! Ani jednou jedinkrát nezvedl ruku pro brzdění inflace, stále hlasoval jen pro její přiživování a roztáčení,“ napsal Hampl.

Nejen v očích měnového fondu tak ČNB až příliš hazarduje s osudem tuzemského hospodářství. Kvůli otálení se zvýšením sazeb může podle MMF do Česka přijít hlubší recese, než jaká je nyní nevyhnutelná. Podle centrální banky by ale vyšší úroková sazba byla již kontraproduktivní, neboť by ekonomiku zadusila až příliš.

Úkol je jasný

Hlavní úlohou ČNB je brzdit inflaci a nedopustit deflaci. Pokud ceny rychle rostou, stahuje peníze z oběhu právě za pomoci vyšších sazeb. Podobnou strategii prosazuje Evropská centrální banka (ECB), která odpovídá za eurozónu. Americká centrální banka (Fed) pak sleduje kromě cen také kritérium zaměstnanosti – ale i ona v současné době bojuje proti inflaci navyšováním sazeb.

Při diskuzi o nastavení úrokových sazeb se většinou hovoří o nominálních sazbách, ale pro určení jejich „přísnosti“ je podle ekonomických pouček vhodné brát v potaz úroky reálné.

Guvernér Michl opakovaně zmiňuje, že máme nejpřísnější měnovou politiku za posledních dvacet let, ovšem při aktuální míře inflace to tak skutečně být nemusí.

Pokud totiž od základní úrokové sazby centrální banky odečteme míru inflace, zjistíme, že reálná úroková sazba je v tuzemsku stále hluboko v záporu – měnová politika ČNB by tak měla být přísnější, na což upozorňuje i MMF.

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu 2021 a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.

S tím, jak tuzemská inflace rostla, reagovala centrální banka ještě pod Rusnokovým vedením navyšováním hlavní sazby, jak dokládá graf níže. První razantnější zvýšení přišlo v říjnu 2021, když inflace v meziročním vyjádření atakovala úroveň šesti procent – tehdy bankovní rada úroky posunula o 0,75 procentního bodu na úroveň 1,50 procenta a v navyšování pokračovala až do loňského června.

Od té doby, posléze s obměněnou bankovní radou v čele s guvernérem Michlem, se však základní sazba drží na sedmiprocentní úrovni, přestože tuzemské ceny dále výrazně rostly a inflace pravděpodobně ještě nedosáhla vrcholu, což předpovídá i samotný guvernér Michl.

Fed bude ve zvyšování pokračovat

Americká centrální banka začala se zpřísňováním monetární politiky loni v březnu, když tamní inflace dosáhla 8,5 procenta.

„Zdá se, že Fed hodlá způsobit recesi, aby zlikvidoval problémy s inflací,“ uvedl tehdy Scott Ladner ze společnosti Horizon Investments. Od té doby Fed zvýšil základní sazbu ještě šestkrát a mírná recese je v USA i podle samotného šéfa Fedu Jeroma Powella reálná.

Zdá se, že svého vrcholu dosáhla inflace v USA loni v červnu, kdy se přehoupla přes devítiprocentní hranici. Od té doby však postupně klesá, zatímco sazby s největší pravděpodobností ještě porostou, aby centrální banka dostala ceny ještě více pod kontrolu.

Fed naposledy v prosinci ve snaze dále bojovat s inflací zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Tempo zvyšování úroků tak sice proti předchozím zasedáním zpomalilo, zároveň však bankéři signalizovali, že úroky půjdou ještě určitou dobu nahoru. Na zasedání, které se koná příští týden, trhy nyní očekávají navýšení hlavní sazby o dalšího čtvrt procentního bodu.

Jestřábi v ECB

S jestřábím výhledem pro růst sazeb přišla před několika měsíci „konečně“ i Evropská centrální banka. Ta přitom ještě v červenci při 8,9procentní inflaci držela klíčovou depozitní sazbu na -0,50 procenta, a to ve chvíli, kdy ostatní centrální banky v Americe i v Evropě prudce utahovaly měnovou politiku.

Od té doby však centrální banka v čele s Christine Lagardeovou sazby navyšuje a zvolnit zatím podle všeho nehodlá, jak zaznívá od některých členů ECB. Například členové Rady guvernérů ECB Klaas Knot a Peter Kažimír před pár dny uvedli, že se oba na únorovém a březnovém zasedání vysloví pro další dvě zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Ani podle slov prezidentky ECB Lagardeové se nyní měnová politika centrální banky měnit nebude. „Úrokové sazby se ještě zvýší,“ řekla jasně minulý týden na ekonomickém fóru v Davosu.

„Inflace je v každém případě moc vysoká, ať už se na to díváte z jakéhokoliv úhlu pohledu. Budeme pokračovat v dosavadním kurzu, dokud se neposuneme do restriktivní oblasti na dostatečně dlouhou dobu na to, abychom inflaci spořádaným způsobem vrátili ke dvěma procentům,“ dodala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované