Článek
Maďaři si ve volbách kromě nového premiéra zvolili také směřování hospodářství. Řada slibů vítěze voleb Pétera Magyara a jeho strany Tisza se týká právě ekonomických otázek, ne všechny sliby jsou splnitelné a některé se navzájem vylučují.
Je možné, že Magyar pohoří hned při naplňování hlavního ekonomického bodu své kampaně – přijetí eura do roku 2030. Ke vstupu do eurozóny by země musela naplnit maastrichtská kritéria, která však Maďarsko nyní neplní.
Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil výměnu forintu za euro do konce dekády považuje za krajně nepravděpodobnou, až vyloučenou. „Aby Maďarsko mohlo v roce 2030 přijmout euro, muselo by nejpozději v roce 2028 vstoupit do systému ERM II. Takový krok dává smysl učinit pouze v případě, kdy existují dobré důvody věřit, že bude možné proces přijetí eura skutečně zdárně dokončit,“ vysvětluje Hradil.
Za nepravděpodobné to považují i další odborníci. „Dát do pořádku veřejné finance tak, aby došlo k naplnění maastrichtských kritérií, bude vyžadovat čas a nutně politicky nepopulární kroky. Tisza přitom deklaruje plány na zachování sociálních výdajů, které byly zavedeny Fideszem, a snižování daní, s výjimkou velmi bohatých lidí, kterým mají daně naopak vzrůst,“ uvedla Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky.
Maďarsko by tak během příštích dvou let muselo vyřešit hned několik ekonomických výzev. „Tou hlavní by patrně byl deficit veřejných financí, který má k předepsaným třem procentům hrubého domácího produktu poměrně daleko,“ uvádí Hradil.
Maďarsko je jednou z nejvíce zadlužených zemí z bývalého sovětského bloku. Dluh odpovídá 75 procentům HDP a deficit státního rozpočtu činí 4,9 procenta HDP. Kromě míry zadlužení se požadavky EU na země, které chtějí přijmout euro, týkají cenové stability, stability devizového trhu a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb.
Ještě začátkem loňského roku odpovídala maďarská inflace pěti procentům, v roce 2023 však ceny meziročně vzrostly o 26 procent. V loňském roce se inflace pohybovala v rozmezí 3,5 až 4,3 procenta.
Maastrichtská kritéria
Ekonomické a právní požadavky byly stanoveny s cílem zajistit, aby byly členské státy připraveny euro přijmout a bez problémů v eurozóně fungovat.
Podmínky přistoupení
Aby se mohly země EU stát členy eurozóny, musí splnit konkrétní podmínky:
Cenová stabilita
Země musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu s průměrnou mírou inflace (měřenou v průběhu jednoho roku), jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků.
Zdravé a udržitelné veřejné finance
- plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí by neměl překročit tři procenta HDP,
- míra veřejného zadlužení by neměla být vyšší než 60 procent HDP.
„V Maďarsku obecně je inflace problematická. Limit pro přijetí eura je, že inflace nesmí být o 1,5 procentního bodu vyšší, než je průměr tří zemí s nejnižší hodnotou inflace. Otázkou je, jak do toho vstoupí dopady situace v Íránu, ale umím si přestavit, že i tak je to hratelné,“ říká hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Hradil však upozorňuje na to, že už tak problematický růst cen v Maďarsku je ovlivňován státními zásahy do cen.
Maďarsko by narazilo také v bodě konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. „Nominální úroková míra nesmí být příliš vysoká. Úrokové sazby mají 6,25 procenta, což je výrazně výš než v eurozóně, což by mohl být problém,“ upozorňuje Peterka.
Přesto si Peterka myslí, že by do konce dekády Maďarsko přijmout euro mohlo. „Maastrichtská kritéria nebudou tak přísně vyžadována, jako to bylo před dvěma lety, kdy se do eurozóny přidávaly další státy a většina z nich kritéria neplní. Umím si přestavit, že v případě zájmu Maďarska připojit se k eurozóně může EU nějaké ústupky najít.“
Pro novou vládu by však přijetí eura znamenalo, že se bude muset vzdát jiných volebních slibů, které vyžadují další výdaje ze státní kasy. „Trochu se bojím, že splnění maastrichtských kritérií by znamenalo restriktivnější fiskální politiku a zodpovědnější přístup k veřejným financím v Maďarsku. A to je obvykle mezi voliči nepopulární,“ dodává Peterka.
Ani podle Hradila není termín 2030 vyloučený. Pravděpodobnost, že jej Maďarsko dosáhne, odhaduje nanejvýš na jednotky procent. „Vyžadovalo by to malý zázrak – cílevědomou, kompetentní a radikální reformu mnoha klíčových hospodářských politik v extrémně krátkém čase. I za těchto předpokladů by do této ambice mohla ‚hodit vidle‘ náhodná nepříznivá světová událost, jako například válka v Íránu, která by celou implementaci znemožnila,“ popisuje Hradil.
Nakopnutí ekonomiky a další výdaje
Maďarská ekonomika se po covidové pandemii propadla, v posledních letech stagnuje a nebyla schopna se vymanit z recese. Hospodářství uškodila fiskální opatření, ale i zmrazení evropských fondů, pro které se Brusel rozhodl kvůli porušování evropského práva.
Magyar už v předvolebním programu i ve vítězném proslovu sliboval, že uvolní zmrazené evropské fondy, které mají být jedním z nástrojů k nastartování maďarské ekonomiky. V těchto fondech je téměř 20 miliard eur. I proto hned třetí Magyarova zahraniční cesta povede do Bruselu, kde chce vyjednat zpět „naše peníze“, jak řekl v projevu po vítězství ve volbách.
„Maďarsko by po uvolnění prostředků mohlo relativně rychle čerpat velké objemy eur na nastartování ekonomiky. Nové vládě by to výrazně pomohlo, impulz by přišel celkem rychle a měl by rychlý dopad,“ říká Peterka.
Evropská unie však tyto peníze neuvolní jen proto, že si o ně nový premiér řekne. Zřejmě bude chtít něco na oplátku. Magyar sice podle analytiků bude v některých ohledech ve srovnání s Orbánem posunem k lepšímu, ale ve věci zahraniční politiky je smířlivý k Rusku, což se Bruselu nemusí líbit.
„Získání peněz bude vyžadovat jak kompromisy na straně Evropské komise, tak i snahu na straně Maďarska. EU může vyžadovat konsenzuální přístup v otázce podpory Ukrajiny a sankcí proti Rusku nikoli na základě legálních požadavků, nýbrž politických či uspíšení odklonu od ruských energetických zdrojů,“ popisuje Janebová.
Právě otázka ruských energií by mohla jednáními zamíchat. Maďarsko je jednou z posledních zemí sedmadvacítky, které je stále odebírají. Magyar sice slibuje odstřižení od ropy a plynu z Ruska, ale až v roce 2035. Evropská unie to však požaduje už příští rok.
Životní úroveň Maďarů se v posledních letech značně propadla. Poražený Viktor Orbán podporoval obyvatele řadou subvencí, kterými se vláda snažila mírnit dopady zdražování. Vláda dotovala např. energie nebo hypotéky a seniorům vyplatila 13. a 14. důchod, který jim dorazil dva měsíce před volbami.
Tisza lákala voliče na zvýšení penzí a snížení daní nízkopříjmovým občanům. Na straně příjmů navrhuje zvýšení daní pro bohaté. „Obecně je evidentní, že maďarský rozpočet není v dobrém stavu a jakékoliv další ‚dárečky‘ nebo úlevy ho posunou do ještě hlubší nerovnováhy,“ upozorňuje Hradil.
Tato opatření povedou k ještě vyšším výdajům státního rozpočtu a snížení daní k nižším daňovým příjmům, což nafoukne deficit. „Když se podíváme na to, co všechno Péter Magyar slíbil, tak by v zásadě musel dělat přesný opak toho, co slíbil, aby to ostatní splnil,“ uzavírá Peterka.
