Hlavní obsah

Jestřábi v USA oprášili kuchařku z 80. let. USA může čekat recese

Foto: Federalreserve/Flickr.com

Americký Fed příští měsíc zvýší úrokové sazby možná až o procento. Její šéf Jerome Powell chce zkrotit inflaci i za cenu recese.

Reklama

14. 10. 18:05

Americká centrální banka se bude snažit zkrotit inflaci svižným zvyšováním úrokových sazeb – možný je i skok o celý procentní bod. Inflace totiž roste nejrychleji za posledních 40 let.

Článek

Inflace ve Spojených státech v září opět klesla a snížila se o desetinu procentního bodu na 8,2 procenta. Zpomalení růstu spotřebitelských cen je ale mírnější, než se čekalo.

To posiluje očekávání, že americká centrální banka (Fed) příští měsíc zvýší úrokové sazby až o procento. V současné době se hlavní úroková sazba nachází v pásmu tři až 3,25 procenta.

Zvláště znepokojivý je však podle analytiků vývoj jádrové složky, která nezohledňuje kolísavé ceny potravin a energií. Ta oproti minulému měsíci vzrostla o 0,6 procenta, což v meziročním srovnání představuje zrychlení z 6,3 procenta v srpnu na 6,6 procenta o měsíc později. Nárůst v porovnáním s minulým rokem je nejvyšší za 40 let.

Členka americké centrální banky Loretta Mesterová již ve středu řekla, že Fed stále není schopen zastropovat prudce rostoucí inflaci. „Nepřijatelně vysoká a přetrvávající inflace zůstává klíčovou výzvou, které americká ekonomika čelí. Navzdory určitému umírnění na poptávkové straně ekonomiky a rodícím se známkám zlepšení podmínek na straně nabídky nedošlo k žádnému pokroku v inflaci,“ řekla.

Úrokový kvapík

„Další z řady nepříjemných inflačních překvapení znamená pro Fed jediné – prostor pro změnu kurzu měnové politiky je minimální a centrální banka bude muset i nadále prudce zvedat sazby,“ napsali analytici ČSOB.

„V listopadu lze prakticky jistě počítat s opětovným zvýšením sazeb o 0,75 procentního bodu, vyloučit nelze ani variantu o celý procentní bod. Na trhu rostou i sázky na prosincový růst o 0,75 procentního bodu. Na konci tohoto roku by se tak mohla základní úroková sazba Fedu dostat až do bezprostřední blízkosti pěti procent,“ uvedli.

„Růst jádrové inflace nebyl způsoben výrazným pohybem jedné položky, ale byl více plošný. Tím bylo pro trh potvrzeno, že Fed nezpomalí a na dalším zasedání zvýší úrokové sazby opět o 0,75 procentního bodu,“ napsal David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.

„V naší prognóze očekáváme růst úrokových sazeb o půl procentního bodu v prosinci a o čtvrt procentního bodu na přelomu ledna a února v příštím roce. Vrchol sazeb očekáváme na 4,75 procenta během prvního čtvrtletí 2023, kde by měly setrvat minimálně do třetího kvartálu,“ dodává.

Aktuální cyklus zvyšování úrokových sazeb je už nyní nejagresivnější za posledních 40 let. Trhy navíc očekávají, že sazby zůstanou na vysokých úrovních po delší dobu.

„Jen tak bude Fed schopen vrátit inflaci zpět ke dvouprocentnímu cíli. Největším rizikem tohoto scénáře je vývoj americké ekonomiky, respektive hrozba tvrdého přistání a hlubší recese, která by mohla Fed donutit jít se sazbami dolů dříve, než v současnosti trh očekává,“ uvedli analytici ČSOB.

USA už mají s podobnou medicínou zkušenosti. Právě před čtyřmi dekádami se americký Fed pod vedením Paula Volckera snažil zkrotit tehdejší 15% inflaci prudkým zvyšováním úroků – až přes 20 procent. V tomto tažení uspěl, v roce 1983 už ceny rostly jen o necelá tři procenta, nicméně USA za to zaplatily hospodářskou recesí.

Inflace i důsledky kroků, které proti ní podnikne Fed, se stávají také politickým tématem. „Hlavní prioritou Fedu je zkrotit inflaci na dvě procenta. Centrální banka však připouští, že to může trvat roky. Pozoruhodné je, že inflace není jen ekonomickým, ale také politickým problémem,“ upozorňují zase analytici společnosti InstaForex.

Pokud se podle nich nepodaří administrativě Joea Bidena zpomalit prudce rostoucí spotřebitelské ceny, mohou demokraté ztratit většinu v Senátu a Kongresu.

„To je důvod, proč Joe Biden a Demokratická strana potřebují co nejdříve tlačit inflaci dolů. Fed je nezávislá organizace. Měla by však také dosáhnout určitých pozitivních posunů v boji proti inflaci, protože důvěra v centrální banku během pandemie a v letech po pandemii prudce poklesla,“ vysvětlují.

Otočka na Wall Street

Akcie na Wall Street ve čtvrtek začaly obchodní den výrazně negativně, když se hlavní indexy propadaly i o více než tři procenta. Během dne ovšem počáteční panika ochladla a indexy nakonec obchodní seanci uzavřely bezpečně v pozitivním teritoriu.

Někteří analytici v tomto rychlém obratu vidí důkaz pesimistické skutečnosti. „Na trhu nezbývají prodávající. Není pochyb o tom, že jsme našli akciové dno, nebo jsme blízko něj,“ zazněla možná trochu odvážná myšlenka od Thomase Hayese z investiční společnosti Great Hill Capital.

Mezitím americký dolar dále nabírá na síle. Vůči japonskému jenu se aktuálně nachází nejvýše od srpna 1998. Investoři vyčkávají, zda se japonská centrální banka znovu odhodlá podpořit slábnoucí domácí měnu. Naposledy centrální banka začala nakupovat japonské jeny 22. září, když se dolar prodával za 145,90 jenů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované