Hlavní obsah

Češi platí účty nejlépe z Evropanů. Letos ale hrozí změna

Foto: Seznam Zprávy

Dilema, co přestat platit – zda účty za energie, bydlení nebo splátky dluhů – řeší už i lidé ze střední třídy. Ilustrační foto.

Reklama

8. 6. 16:31

Češi byli dosud evropskými premianty ve splácení svých závazků. Sice se dál zadlužovali, ale své účty zvládali platit včas. To se letos zřejmě kvůli rostoucím životním nákladům změní.

Článek

České domácnosti dosud měly z evropských zemí nejméně problémů se splácením svých závazků. Ukazují to data Eurostatu. Ta sledují, kolik procent domácností má závazky po splatnosti z hypoték a spotřebitelských půjček, plateb za energie, vodu, teplo, za jiné půjčky a splátkový prodej.

Zatímco v roce 2017 bylo Česko na druhé příčce za Německem, čerstvě aktualizovaná data za rok 2020 posunula Česko na první místo v žebříčku s 3 % domácností, které mají problémy s úhradou svých závazků.

Pozitivní trend potvrzují i data z tuzemských úvěrových registrů. Údaje z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací za první letošní čtvrtletí říkají, že celkový objem nespláceného dluhu dosahoval na konci března 28,1 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 1,8 miliardy. Horší platební morálku mají dlužníci, kteří si půjčili na spotřebu, nesplácelo jich 4,4 procenta. Zatímco potíže se splácením půjček na bydlení mělo jen 0,2 procenta lidí.

Spolu s objemem nespláceného dluhu se snížil také počet lidí, kteří své finanční závazky nedokázali plnit. U úvěrů na spotřebu nesplácelo z 2,28 milionu klientů své závazky 176 tisíc lidí (meziročně o 7 tisíc méně). U úvěrů na bydlení to bylo 10 644 lidí (meziročně o 2 606 méně) z 1,1 milionu. Zatímco u úvěrů na spotřebu své dluhy nesplácelo 7,7 % lidí, u úvěrů na bydlení šlo pouze o 1 %.

V negativním registru fyzických osob Solus, který shromažďuje údaje o klientech v prodlení s úhradou svých povinností z několika ekonomických sektorů, pak mělo negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti 5,07 % dospělých občanů. Ještě před rokem to bylo 5,5 % občanů.

„Pozitivní posun Česka je podle našeho názoru důsledkem obecně nižší zadluženosti ve srovnávání s jinými evropskými zeměmi v kombinaci s velmi nízkou nezaměstnaností,“ míní mluvčí českého a slovenského Home Creditu Michal Fila.

Česká republika má ve srovnání s řadou jiných zemí „příznivější“ strukturu úvěrů domácností – vedou hypotéky a úvěry na bydlení a dále jiné formy účelových úvěrů. „Tyto závazky vykazují dlouhodobě v celkovém objemu dluhů nižší podíl dluhů po splatnosti než například kreditní karty a jiné neúčelové půjčky,“ vysvětluje mediální zástupce sdružení Solus Miroslav Beneš.

Výsledky statistik však nelze brát přehnaně optimisticky. V Česku samozřejmě mají závazky po splatnosti i domácnosti, které v průzkumu nemusí být zachyceny. „Může jít například o občany, kteří si vzali půjčky v tzv. šedé zóně, kde malé úvěrové společnosti neprověřovaly dostatečně schopnost klientů úvěry splácet a často dokonce spoléhaly na zástavy nemovitostmi, kde skutečným cílem nebylo získat splacenou půjčku, ale dostat se k této nemovitosti,“ popisuje Beneš.

„Tato praxe byla zásadně omezena s novelou zákona o spotřebitelském úvěru v roce 2016 a při následném procesu licencování poskytovatelů úvěrů Českou národní bankou, kdy z trhu zmizely tisíce firem, které poskytovaly takto neodpovědné půjčky,“ doplnil.

Podle sdružení Solus přispěla úprava legislativy v posledním desetiletí v Česku k významnému snížení počtu osob s dluhy po splatnosti. Za posledních deset let klesl počet lidí s negativním záznamem v registru Solus z 8 % o tři procentní body.

Střední třída v ohrožení

Letos se vzhledem k ekonomické situaci a rostoucím životním nákladům čeká obrat. Během prvního čtvrtletí stále ještě pokračoval trend posledních několika let, kdy sice roste celkové zadlužení obyvatel, ale objem nespláceného dluhu klesá.

„Předpokládáme však, že tento stav se začne měnit v průběhu letošního roku. Řada lidí bude po refixaci hypoték splácet měsíčně o několik tisíc korun více a k tomu výrazně rostou další náklady, jako je cena tepla nebo potravin,“ vysvětluje Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Mluvčí Home Creditu Michal Fila ale říká, že firma v posledních měsících neeviduje zvýšení opožděných splátek kvůli vnějším vlivům. A že míra klientů s problémy se splácením je na setrvale dobré úrovni. „Významná část klientů využívá flexibilní půjčky, která nabízí flexibilní možnost splácení,“ vysvětlil.

Třeba inkasní agentura M.B.A. Finance ale mírný nárůst nesplácených úvěrů pozorovala už během posledního loňského čtvrtletí. Potíže se splácením začali mít lidé, kteří měli rodinné rozpočty na hraně a současný růst cen nedokázali finančně ustát.

„Většinou jde o nebankovní krátkodobé půjčky, energie a služby – telekomunikace, pojistky. Většina z nich se snaží komunikovat a své závazky nějak řešit. Nejčastěji se snaží domluvit na splátkovém kalendáři přijatelném pro obě strany,“ uvedl provozní ředitel společnosti Jakub Zetek.

„Velkou změnu vidíme ve druhém kvartále 2022, už se projevují zvýšené náklady na energie a inflace. Roste také náročnost vymáhání pohledávek. I lidé, kteří měli splátkové kalendáře, začínají mít problémy s jejich plněním,“ informoval Zetek.

Do potíží se splácením se podle něj dostávají i lidé, kteří s dluhy nikdy trable neměli. „Když se třeba potkala refixace hypotéky se změnou tarifu energií spolu s dojížděním za prací, a tedy rostoucími náklady na dopravu,“ konkretizuje zástupce M.B.A. Finance příklad domácnosti, která se ocitá na hraně.

„Problémy se splácením dluhů už se tak začínají týkat i střední třídy,“ míní. Někteří její zástupci se podle Zetka dostávají do dilematu, co přestanou platit – zda účty za energie, bydlení nebo právě splátky dluhů.

Na půdě Evropského parlamentu se řeší nová směrnice týkající se půjček, která se dotkne desítek milionů evropských spotřebitelů. Měla by definovat nová pravidla pro odpovědné financování a ochranu spotřebitele. Tuzemské finanční instituce však mají obavu, aby nová směrnice úvěrový trh nezmrazila.

„Jak ukazuje praxe z České republiky, správně nastavená legislativa a odpovědný přístup finančních institucí mohou fungovat podstatně lépe než přehnaná regulace,“ uvedla Jana Hanušová, předsedkyně představenstva České leasingové a finanční asociace (ČLFA).

Změny v posuzování příjmů

ČLFA by například ráda modernizovala pravidla posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr. Vysvětluje to tím, že dnes si mnoho lidí vydělává v rámci tzv. sdílené ekonomiky flexibilně a nemá pravidelný příjem na výplatní pásce. „V těchto případech často selhávají stávající způsoby posuzování úvěruschopnosti, a je proto třeba, aby poskytovatelé úvěrů měli možnost posuzovat úvěruschopnost jakýmkoli způsobem, který jim umožní předcházet selhání spotřebitelů, aniž by přitom byli vázáni konkrétními postupy,“ požaduje Hanušová.

Zohlednit by se podle ní měly třeba i změny v daňovém systému, třeba v Česku loni zavedená paušální daň pro OSVČ. Ti, kdo jí platí, totiž nemusí podávat daňové přiznání a nemají tedy v nastavených mantinelech, jak prokázat pravidelný příjem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované