Hlavní obsah

Peníze prostě nejsou. Na vyšší platy není kde brát, říká rádce vlády

Martin Diviš, generální ředitel pojišťovny Kooperativa a také člen NERVu.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

13. 7. 7:12

„Chceme investovat do dostupnějšího bydlení, ale potřebujeme od státu garance,“ říká Martin Diviš, šéf pojišťovny Kooperativa a člen Národní ekonomické rady vlády. Stejně mohou podpořit například i PPP projekty v oblasti dopravy.

Článek

Pojišťovna Kooperativa chce od státu garance na rozvoj dostupného nájemního bydlení. Vlastnictví a pronájem bytů je pro pojišťovny dalším zdrojem bezpečných investic jejich rezerv. Mateřská Vienna Insurance Group (VIG) v Rakousku vlastní zhruba sto tisíc nájemních bytů.

„Variant je víc. Například že stát nebo obce nebo kraje poskytnou pozemky. Vytvoří se nějaký institut, jehož dluhopisy si pojišťovny koupí. To všechno, a nejenom jako Kooperativa, ale jako asociace pojišťoven, se snažíme v této chvíli se zástupci ať už Ministerstva financí, nebo Ministerstva pro místní rozvoj otevřít. Protože si myslím, že ten největší problém bude u dlouhodobého bydlení pro střední třídu,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Kooperativy Martin Diviš.

Budou i pojišťovny víc přispívat do státní kasy?

Myslím, že pojišťovny už přispívají do státní kasy hodně. A dokonce přispěly i rozhodnutím minulé vlády, kdy došlo k něčemu, co se nazývá zdanění technických rezerv. Měli jsme s tím jako sektor zásadní problém, protože to byly peníze klientů.

Narážíte na zdaněných deset miliard technických rezerv?

Ano, deset miliard, které přispěly pojišťovny do státní kasy, což je jakási specifická daň.

Určitě ale tušíte, že narážím na úvahy o nové sektorové dani. Jak nedávno uvedl pro SZ Byznys ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, nikdo si nemůže být jist, že nebude zdaněn. Daň se má vypočítávat tak, že když bude nějaká firma vykazovat v poslední době výrazně vyšší zisky, než byl průměr za poslední tři, čtyři roky, tak by mohla platit. To je případ i Kooperativy, protože když se podíváme na výsledky 2021 versus 2020, tak zisk na první pohled vzrostl ze 3,2 miliardy v roce 2020 na 10,4 miliardy v loňském roce. Takže byste byli kandidáti.

Tady je třeba rozdělit dvě věci. Za prvé, ten zisk za rok 2021 není regulérní, protože je tam transakce prodeje dceřiné společnosti vůči akcionáři. Je to vlastně účetní zisk, není to standardní zisk. Když pak mluvíme o zisku zhruba kolem čtyř miliard, platí to, že to, co jsem říkal, že sektorová daň už na sektor padla v podobě zdanění technických rezerv, a myslím si, že to byl extrémní příspěvek.

Rozumím vládě, která v této chvíli říká, musíme hledat i příjmovou stránku rozpočtu. Na druhou stranu si myslím, že ti, kteří jsou schopní – a to není jenom u firem, ale je to i u podnikatelů – ti, kteří dobře dělají svoji práci a vydělají peníze, na tom nemají být víc penalizováni než ti ostatní.

Jsem pravicově orientovaný a tohle je můj názor, který mám. Ale rozumím tomu, že někde vláda bude muset hledat na té straně příjmů.

Abychom to uzavřeli, máte tedy obavu, že přijde ještě nějaká daň na pojišťovny?

Myslím si, že je to otevřeno, protože je určitě v diskuzi celková výše daně z příjmu. A tak, jak jsme slyšeli, ani politici v tomhle nemají jasný názor. Myslím si, že pojišťovny přispěly hodně.

Martin Diviš (48)

  • v Kooperativě začal pracovat v roce 1995 jako tiskový mluvčí a asistent generálního ředitele; v roce 2005 byl jmenován vrchním ředitelem a členem nejužšího vedení firmy
  • od června 2006 byl členem představenstva a náměstkem generálního ředitele Kooperativy; v roce 2008 se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva Kooperativy
  • je absolventem Západočeské univerzity se zaměřením na management a marketing a Prague International Business School
  • jeho velkým koníčkem je létání; je držitelem licence dopravního pilota a má typové zkoušky na letoun Airbus A-320; létá s ČSA
  • od roku 2013 je také prezidentem České asociace pojišťoven

Nedávno jste se potkal přímo s ministrem financí. O čem jste jednali?

Jako prezident asociace pojišťoven zastupuji sektor a je plno témat, o kterých si myslím, že by sektor pojišťoven mohl jednat. Například téma je, jak investovat část technických rezerv do toho, aby se v tomhle státě lépe žilo.

Mluvíme o tématu dostupnějšího bydlení, protože jsem členem skupiny VIG, která v Rakousku vlastní zhruba sto tisíc bytů k nájemnímu bydlení. Dostupné nájemní bydlení je téma, které v této zemi budeme muset řešit a vědí to politici stejně tak jako my.

Pojišťovny jsou ústavy, které mají technické rezervy, což jsou úspory klientů. Anebo respektive rezervy na budoucí výplatu škod. A tyto rezervy musí nějakým způsobem bezpečně investovat pod regulací České národní banky.

Dospěli jste k něčemu?

V této chvíli mluvíme a hledáme nějaké řešení, jak společně s municipalitami eventuálně státem využít část technických rezerv pojišťoven k tomu, aby se mohlo stavět nájemní bydlení. My konkrétně jako VIG do těchto oblastí investujeme. Zatím to není s podporou státu a obcí.

Jste nově členem Národní ekonomické rady vlády. V čem se cítíte kompetentní vládě radit?

Myslím si, že spíš můžu přinést svoji zkušenost člověka, který dvacet pět let působí v oblasti pojišťovnictví, mám tu čest být od roku 2013 prezidentem asociace pojišťoven. A také zkušenost člověka, který také udělal plno chyb a mnoho se naučil v ekonomice této země.

Myslím si, že by pojišťovny jako sektor měly být více vnímány jako jakýsi stabilizační prvek. To proto, že například před několika lety byla velká diskuse o tom, jestli pojišťovny nemají drahé pojistné a tak dále. Potom přijde tornádo, přijdou povodně, všechny tyto události, kde to jsou přesně pojišťovny, které vyvažují ekonomické cykly, a to jsou důležité chvíle, kdy má pojišťovna nejenom splnit to, co slíbila, ale fungovat jako jakýsi stabilizátor ekonomiky.

Velmi často slyším názor, že pojištění je jen pro bohaté, „my na to nemáme dost peněz“. V životě normální rodiny, ve chvíli, kdy máte dostatek peněz uložených, řekněme v nějakých rezervách nebo někde jinde, a dojde k nějaké nešťastné události, ať už je to zdraví, ať už je to majetek, a máte ty rezervy, tak si to nějak umíte vyřešit.

Stát nemůže přidat na platech, když ty peníze prostě nejsou. A není kde brát.
Martin Diviš, šéf Kooperativy a člen NERVu

Ve chvíli, kdy nemáte, tak právě pro tu střední vrstvu je pojištění něčím, co stabilizuje, co vás má přivést do situace, ve které jste byli před pojistnou událostí. Je to velmi důležitý stabilizátor.

Kam tím míříte? Existuje už nějaký návrh na spolupráci se státem?

V této chvíli je brzy. Vím, že byste chtěl asi vědět konkrétní věci.

Ptám se na váš názor?

My jsme měli jednání Národní ekonomické rady vlády. Je třeba říct, že to, proč jsem přijal pozvání do Národní ekonomické rady vlády, je, že věřím, že v této chvíli politika tak, jak je deklarovaná touto vládou a profesorem Fialou, mění styl a já tu změnu vidím.

Protože jsem jako zástupce sektoru jednal i s minulými vládami a ten způsob komunikace je úplně o něčem jiném. Tato vláda nastoupila v situaci, kdy dojíždí pandemie covidu, přišla krize na Ukrajině a v žádném případě to nemá jednoduché.

Když vidím složení Národní ekonomické rady vlády, tak jsou to lidé, kteří nejsou političtí, záleží jim na této zemi a jsou připraveni vládě, eventuálně jednotlivým ministrům, říct svůj názor na opatření, která ta vláda chce dělat.

Vláda v této chvíli říká, že je připravena s Národní ekonomickou radou vlády diskutovat věci, než je pošle do legislativního procesu. Neměl by to být orgán, který je jenom do počtu, ale chceme slyšet i jeho kritiku, jak říkal premiér.

Takže čekáte na konkrétní návrhy a pak se k nim budete vyjadřovat?

Určitě.

Kde vy sám vidíte největší problém, který musí vláda řešit?

Problém číslo jedna je inflace a státní rozpočet. Myslím si, že minulé vlády pustily do systému víc peněz, než si naše ekonomika může dovolit, a teď říkám názor čistě svůj, apolitický. Myslím si, že se setkaly i s plno jinými věcmi jako válka na Ukrajině.

Dalším problémem je fungování ekonomiky a státní rozpočet, který není v této chvíli „nafouknutelný“ a tempo růstu státního zadlužení je jedno z největších z okolních zemí. To jsou věci, které se velmi těžko národu vysvětlují, že se nemůže přidat na platech, když ty peníze prostě nejsou. A není, kde brát. A myslím také, že jsme se zadlužili na hodně generací dopředu.

Zmínil jste ty dva zásadní problémy dneška. Jednak inflaci, která je trochu i následkem pandemie, pak také válku na Ukrajině, která vlastně způsobila velké turbulence na energetickém trhu. Jak se to dotkne Kooperativy?

Obecně nejenom Kooperativa, ale sektor pojišťovnictví vždycky funguje s ekonomikou. To znamená, když se ekonomice daří, tak pojišťovnictví také.

Na druhou stranu platí to, co jsem říkal před chvilkou – pojišťovnictví tady má být v těch těžkých chvílích a nejenom přírodních katastrof, ale období, kdy tomu národu není úplně nejlépe. A to je třeba případ životního pojištění. Prostě pojišťovna má pomoci ve chvíli, kdy se člověk dostane do nějaké situace, má škodu nebo nějaký problém.

Tvrdím, že pojišťovna nemá platit jenom škody, ale má vás dostat do situace před pojistnou událostí. A to je, v čem vidím, řekněme, nový smysl pojišťovnictví. Nejenomže máme zaplatit složenku a víc se o klienta nestarat, ale máme vám i pomoc. Ať už se to jmenuje asistenční služby, ať už se to jmenuje oblast péče v životním pojištění. Těch věcí je mnohem víc… Máme pomáhat.

Mluvil jste o zpomalení ekonomiky na podzim, které předpovídá řada bankéřů i ekonomů. Vidíte už, že firmy, které pojišťujete, mají potíže? Protože vy jste také největší pojišťovatel firem v Česku.

Vidíme, že všichni se v této chvíli chovají obezřetněji. Všichni finanční šéfové všech firem počítají každou korunu a připravují se na to, že druhá polovina letošního roku a zejména první polovina roku 2023 bude mnohem složitější.

Jsem velmi obezřetný k věcem typu Green Deal. Ve chvíli, kdy nevíme, jestli zvládneme tuhle zimu, tak máme i Evropě umět vysvětlit, že prostě některé věci se musí třeba posunout nebo budou později.
Martin Diviš, šéf Kooperativy a člen NERVu

Vás jako pojišťoven se také výrazně dotýká vývoj na finančních trzích, kam investujete své rezervy. Dluhopisový i akciový trh ale zažívá docela krvavou lázeň. Jak na to reagujete?

Je to oboustranné. Na jednu stranu úroky ze státních dluhopisů stoupají, což je část, kde pojišťovny investují. Ale to je právě třeba to téma, o kterém jsme mluvili. Dostupné bydlení a tak dále.

Potřebujete někam bezpečně investovat.

Když bych se na to chtěl dívat čistě finančně, státní dluhopis je v této chvíli dobrá investice. Na druhou stranu, pokud se nechci dívat krátkodobě nebo střednědobě, ale na desítky let dopředu, zase přijde období, kdy úroky z dluhopisu nebudou takové. Proto si myslím, že mají pojišťovny hledat společně se státem oblasti, kde nám stát, řekněme, dá svou garanci, protože pojišťovna smí investovat jenom do bezpečných instrumentů.

Pokud tam bude garance nebo spolugarance státu, tak pojišťovny můžou jít i do jiných oblastí, které můžou ekonomice pomoc, ať už je to dostupné bydlení, ať už je to třeba investice do některých PPP projektů společně se státem. To všechno je otevřené.

Jak byste si tu garanci představoval? Že by stát poskytl nějaké pozemky a vy byste na nich stavěli?

Je to jedna z variant, těch variant je víc. Například že stát nebo obce či kraje poskytnou pozemky. Vytvoří se nějaký institut, jehož dluhopisy si pojišťovny koupí. To všechno – a nejenom jako Kooperativa, ale jako asociace pojišťoven – se snažíme v této chvíli se zástupci ať už Ministerstva financí, nebo Ministerstva pro místní rozvoj otevřít. Protože si myslím, že ten největší problém bude u dlouhodobého bydlení pro střední třídu.

Váš byznys výrazně ovlivňují i evropské regulace, kterých v posledních letech přibývalo. Vy jako pojišťovny či finanční instituce jste součástí plánů, jak dosáhnout v roce 2050 nulové emisní stopy. Musíte například už vykazovat, jak zelená máte vaše portfolia?

Rozdělil bych to. Vy jste zeptal na regulaci. Jedna věc je, že obecně sektor pojišťovnictví je velmi tvrdě regulován, někdy ta legislativa, která přichází z Evropy, je velmi složitá. Dostát všem těm věcem, jejichž smysl mi někdy uniká, nás stojí obrovské peníze.

Desítky úředníků, které musíte zaměstnat, jenom abyste vytvořil nějaké papíry. Když jsem začínal v pojišťovnictví před dvaceti pěti lety, tak tohle opravdu nebylo. U bank je to úplně to stejné a je to velké téma. Nepřeregulovat ten trh, protože trh můžete tímto způsobem úplně zastavit. To je první věc.

Druhá věc, když mluvíte o zelené politice a věcech typu ekologie, zastávám dlouhodobě zdravý selský přístup. Evropa jde vždycky ode zdi ke zdi. Máme se chovat ekologicky a být zodpovědní za další generace. To je bezesporu. A máme k tomu ty generace vychovávat.

Na druhou stranu jsem velmi obezřetný k věcem typu Green Deal a ve chvíli, kdy tato země musí řešit, jestli bude mít dostatek energie a jestli bude mít dostatek ropy a elektřiny na svícení a jestli – když to přeženu – zvládneme tuhle tu zimu, tak si myslím, že máme i Evropě umět vysvětlit, že prostě některé věci se musí třeba posunout nebo budou později.

Co myslíte konkrétně?

Myslím tu diskusi některých organizací, které říkají: „Vy banky v žádném případě nedávejte úvěry společnostem, které dělají uhlí, vy pojišťovny ode dneška nepojišťujte nikoho, kdo má uhelné elektrárny.“

Vy jste v minulosti pojišťovali například Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského nebo ČEZ. Předpokládám, že jim to pojištění výrazně zdražilo, nebo je nepojišťujete už vůbec?

Jedna věc je klasická kalkulace pojištění, a to pojištění obecně zdražuje. Ale to druhé téma je, jestli my máme být rukojmí řekněme těchto organizací, které říkají, od příštího týdne tyto firmy nepojišťujte a nedávejte jim úvěry.

Ve chvíli, kdy budeme ještě po nějakou dobu potřebovat uhelné elektrárny a možná budeme muset otevřít některé věci, které jsme si před rokem mysleli, že otvírat nebudeme, jenom proto, aby naši lidé a firmy mohli fungovat a měli energii, tak si myslím, že s tím mají finanční instituce držet krok.

Vy jste mi ale neodpověděl. Přestali jste nějaké firmy pojišťovat nebo zdražilo jim to pojištění?

Pojištění obecně zdražuje. Ano.

My máme politiku, že nevstupujeme do nových „neekologických“ obchodů, neděláme je v této chvíli. A to je konkrétní věc. Kromě klientů, které máme. A zároveň říkám – možná bychom měli takový přístup přehodnotit k tomu, co je důležité pro naše občany a pro naše firmy. Takže ano, pojištění v průběhu posledních let zdražuje. A dostupnost pojištění u některých firem je složitá.

Slyšel jsem, že pojištění těmto velkým firmám zdražilo za poslední roky řádově o miliony až desítky milionů korun?

Určitě. Protože jsou firmy, jimž nikdo v žádném případě jejich „špinavé“ zdroje nepojistí. A říkám, my ve Vienna Insurance Group držíme politiku v souladu se státem, ve kterém fungujeme.

Tvrdím, že my v této chvíli nepřicházíme s ničím novým. Ale nechat na holičkách klienty, kteří vyrábějí energii a fungují v této zemi, a říct jim „od zítřka nemáte svoji firmu pojištěnou“, není v této chvíli zrovna šťastné. Nebo aby banky řekly, „už vám nedáváme úvěr“.

Nejste tady výrazně v nesouladu s vaší mateřskou společností Vienna Insurance Group? Pamatuji si, že jsem mluvil před třemi, čtyřmi lety s vaší generální ředitelkou paní Elisabeth Stadlerovu, a ta byla naprosto výrazně proti jádru. Nevím, jestli od té doby změnila názor, ale kritizovala Česko, že je to jaderná země, vyrábíme jadernou energii?

Myslím si, že v přístupu k ekologii není rozpor. Protože ta základní strategie je, že fungujeme a vyrostli jsme v zemích, ve kterých působíme. Česká republika je jednou z největších zemí skupiny VIG, kromě Rakouska.

A v této chvíli je plný respekt k tomu, že věci, které děláme v České republice, jsou důležité. A i když se podíváte na rakouskou politiku, tak se za poslední rok v některých věcech názorově posunuli a možná, kdybyste se mě tady ptal před rokem, tak k některým, řekněme ekologickým, krokům, budu daleko tvrdší, než jsem v této chvíli.

Jenom říkám, že se máme chovat odpovědně, jako velké firmy máme působit na to, aby tahle země a tato planeta tady byla pro další generace. Ale ve chvíli, kdy je ohrožené základní fungování, energetika této země, tak i finanční instituce u toho mají být.

To, co se stalo 24. února, změnilo Evropu a svět na desítky let dopředu. Takže i tady, si myslím, je soulad – ano, v Rakousku nemají jaderné elektrárny, my je tady máme. A i co jsem slyšel rakouské anebo německé politiky za poslední měsíce, tak ta priorita je zajistit soběstačnost své dané zemi s energií.

Svou roli tam možná hraje to, že je to pořád lukrativní byznys a nechcete se vzdát části byznysu, která je v České republice poměrně velká. Najednou by se váš podíl na té firemním poli výrazně smrskl.

Ne tolik, protože tyhle oblasti, o kterých mluvíme (uhelné elektrárny), tak to není zase tak obrovský podíl.

Nicméně jsou to velcí klienti.

Ano, ale není to zásadní věc, která by ovlivnila, řekněme zásadně, tržní podíl nebo ekonomiku Kooperativy. Rozhodně ne. Ten hlavní byznys, nebo ta hlavní část, je v retailu, v běžném klientovi, ve středních podnikatelích a Kooperativa postupně za tu dobu těch třiceti let, co jsme na trhu, vyrostla postupně z nuly.

Ke mně, když dneska chodí noví lidé a říkají: „Vy už jste velká firma, nerozumíte tomu, jak funguje svět startupů. Vy vůbec nevíte, co je startup.“ Tak si vždycky vzpomenu, když jsem nastoupil do Kooperativy a Kooperativa z dnešního pohledu v té době nebyla nic jiného než startup. Začínala na zelené louce a pár lidí řeklo, zkusme dělat pojišťovnu jinak než v té době.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované