Článek
Obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií se ocitla na mrtvém bodě. Evropský parlament podle agentury Bloomberg pozastavil ratifikační proces v reakci na stále ostřejší hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně naznačuje možnost zabrání Grónska, dánského autonomního území.
Ve středu obchodní výbor Evropského parlamentu odložil hlasování o dohodě na neurčito. Tento krok výrazně zpochybnil, zda se věc vůbec někdy podaří dotáhnout do konce. Spor kolem Grónska mezitím přerostl v hlubokou politickou krizi, která vážně narušila vztahy mezi EU a USA a přivedla transatlantickou spolupráci na hranu rozpadu.
Trump současně hrozí zavedením cel na zboží z několika evropských zemí. Podle jeho vyjádření mají cla platit až do chvíle, než mu bude umožněno „koupit“ Grónsko.
„Ohrožování územní celistvosti a suverenity členského státu EU a využívání cel jako nátlakového nástroje podkopává stabilitu a předvídatelnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod Bernd Lange. „Nezbývá nám nic jiného než práci na obchodní dohodě pozastavit,“ dodal s tím, že dialog může pokračovat teprve tehdy, až se Washington vrátí „na cestu spolupráce namísto konfrontace“.
Rozhodnutí parlamentu urychlily Trumpovy víkendové výroky o clech. Ty přiměly evropské zákonodárce přehodnotit plánované ratifikační hlasování o dohodě, která byla s USA uzavřena loni v červenci. Dokument počítal s patnáctiprocentním clem na většinu zboží z EU výměnou za zrušení všech amerických cel na průmyslové výrobky a vybrané zemědělské produkty z USA. Dohoda sice byla částečně uvedena do praxe, její dokončení však podmiňuje souhlas Evropského parlamentu.
V době uzavření byla dohoda vnímána jako pragmatický ústupek ze strany EU – snaha vyhnout se plnohodnotné obchodní válce s Washingtonem a zároveň zachovat bezpečnostní záruky USA pro Evropu v době ruské agrese na Ukrajině. Trumpovo ultimátum ohledně Grónska ale znovu otevřelo kritiku výsledku jednání s tím, že Unie ustoupila příliš. Dokonce i někteří původní zastánci dohody nyní připouštějí, že její schválení by mělo být odloženo.
Americký prezident oznámil, že od 1. února zavede desetiprocentní clo na dovoz z osmi evropských zemí. V červnu by se sazba měla zvýšit na 25 procent, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o „nákupu Grónska“. Za to podle médií je Bílý dům ochoten nabídnout zhruba 700 miliard dolarů (přes 14,5 bilionu Kč).
Středeční rozhodnutí parlamentního výboru nebylo překvapením. Už o víkendu navrhli lídři největších politických frakcí v Evropském parlamentu odklad ratifikace v reakci na Trumpova celní prohlášení. Předseda nejsilnější parlamentní skupiny, Evropské lidové strany (EPP), Manfred Weber ve středu uvedl, že „pro nás jako EPP a myslím, že i pro všechny poslance, je zcela jasné, že k ratifikaci ani k nulovým clům na americké zboží nemůže dojít, dokud nebude vyjasněna otázka spolehlivosti Spojených států“.
Lídři EU se mají ve čtvrtek sejít v Bruselu, aby projednali další postup. Ve hře jsou protiopatření v podobě cel na americké zboží v hodnotě až 93 miliard eur a také možné využití takzvaného nástroje proti nátlaku, který by umožnil omezit americké investice v EU a zavést další poplatky či cla.
„Evropa dává přednost dialogu a řešení, ale jsme plně připraveni jednat – jednotně, rychle a rozhodně, pokud to bude nutné,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Napjatá situace přitom přichází v době, kdy měla obchodní dohoda v Evropském parlamentu jen omezenou podporu už před krizí kolem Grónska. Část poslanců byla proti od samého počátku a odpor ještě zesílil poté, co USA rozšířily padesátiprocentní cla na kovy na řadu dalších výrobků. Následné americké požadavky na změny v evropské technologické regulaci výměnou za zrušení cel pak kritiky dohody definitivně popudily.
