Článek
Zadlužení Evropské unie se dál zvyšuje, v prvním letošním čtvrtletí dosáhlo 82,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Bylo tak vyšší nejen proti předchozímu čtvrtletí, ale i meziročně. Ve své předběžné zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení zemí platících eurem je ještě vyšší. Naopak zadlužení České republiky se snížilo, a to na 44,1 procenta HDP. Meziročně je ale vyšší.
Celkový hrubý veřejný dluh EU v prvním čtvrtletí vzrostl nad 15,704 bilionu eur (379,6 bilionu Kč) z více než 15,377 bilionu eur v závěru loňského roku. V České republice se dluh zvýšil nad 3,827 bilionu Kč z více než 3,786 bilionu Kč v závěru předchozího čtvrtletí, uvedl Eurostat. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce.
Přestože je celkový dluh v případě České republiky proti předchozímu čtvrtletí vyšší, zadlužení se mírně snížilo. To znamená, že dluh rostl pomaleji než ekonomika. Před rokem, tedy na konci prvního čtvrtletí 2025, činilo zadlužení Česka 43,3 procenta HDP a dluh přesahoval 3,535 bilionu korun. V celé EU bylo před rokem zadlužení na 81,4 procenta a celkový dluh přesahoval 14,827 bilionu eur.
Nejvyšší míru zadlužení v EU má i nadále Řecko, kde to bylo 143,5 procenta HDP. Následovala Itálie (138,9 procenta), Francie (117,6 procenta), Belgie (109,1 procenta) a Španělsko (101,6 procenta). Naopak nejnižší zadlužení mělo i nadále Estonsko (25,2 procenta). Následuje Dánsko (26,8 procenta), Bulharsko (28,5 procenta) a Lucembursko (29,2 procenta).
V 17 zemích EU se zadlužení v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšilo, v devíti snížilo a v jedné zemi se nezměnilo. Relativně nejvíce se zvýšilo v Maďarsku, Litvě a Lucembursku, naopak nejvíce kleslo v Řecku, Bulharsku a Nizozemsku. U České republiky Eurostat v doprovodném textu uvádí, že zadlužení je proti předchozímu čtvrtletí beze změn, v tabulce má ale odlišné hodnoty. V meziročním srovnání se zadlužení zvýšilo v 19 zemích, snížilo se ve zbylých osmi.
Zadlužení eurozóny činilo na konci prvního čtvrtletí 88,9 procenta HDP a zvýšilo se jak proti předchozímu čtvrtletí, tak i meziročně.
Eurostat v úterý zveřejnil i statistiku o vývoji deficitu veřejných financí. V celé EU schodek v prvním čtvrtletí klesl na 3,1 procenta HDP z 3,4 procenta na konci čtvrtého čtvrtletí, byl ale vyšší než před rokem, kdy činil 2,9 procenta HDP. V České republice deficit vzrostl na 2,3 procenta HDP z 2,2 procenta na konci loňského roku. Před rokem činil rovněž 2,2 procenta HDP.
Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení před rokem 2000, kdy se drželo do 15 procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus a krátce pak Josef Tošovský. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo a postupně se dostalo nad 40 procent HDP. V té době byli v čele vlád premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie covidu-19 zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo pod 30 procent HDP. V těch letech byli v čele vlád nejprve Bohuslav Sobotka za ČSSD a později Andrej Babiš z hnutí ANO.
Výrazně se zadlužení zvýšilo s nástupem covidové pandemie v roce 2020, a to nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy. V České republice v prvním covidovém roce přesáhlo 37 procent HDP, v růstu ale pokračovalo i v dalších letech, kdy byl předsedou vlády Petr Fiala z ODS. Na konci roku 2025 zadlužení Česka podle Eurostatu dosáhlo 44,2 procenta HDP.
Rozpočtová pravidla EU, označovaná jako Pakt stability a růstu, stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do roku 2024 přechodně pozastavena.
