Hlavní obsah

Adrenalin v CSG. Co stihl miliardář Strnad od vstupu na burzu

Foto: CSG, Seznam Zprávy

Michal Strnad.

V lednu vstoupila zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) na amsterodamskou burzu, v rámci největšího evropského IPO obranné firmy vůbec. Od té doby nastalo plno zvratů.

Článek

Zbrojař Michal Strnad, který ovládá skupinu CSG, dokáže nabídnout investorům adrenalin jako málokterá srovnatelná firma. Od raketového startu akcí přes tvrdý spor s minoritním akcionářem, útok amerického short sellera a tahanice o kontrolu nad automobilkou Tatra, až k úspěšné akvizici minoritního podílu v ikonickém výrobci pneumatik Pirelli. Příběh prvního půlroku CSG je dalším dílem seriálu Byznys nemá prázdniny, který shrnuje minulé i očekávané nejdůležitější události letošního roku v byznysu.

S akciemi CSG se na burze Euronext v Amsterdamu začalo obchodovat v pátek 23. ledna. Titul otevřel na 32 eurech, tedy o 28 procent výš než byla upisovací cena 25 eur. Tržní hodnota firmy se tak vyšplhala na zhruba 33 miliard eur (asi 800 miliard korun), citelně nad tržní kapitalizaci ČEZ, která byla podle žebříčku Česká elita do té doby nejhodnotnější českou firmou.

Agentura Bloomberg označila úpis za historicky největší primární nabídku akcií čistě obranné firmy a zároveň za největší emisi na amsterodamské burze za víc než deset let. Zájem institucionálních investorů byl tak silný, že se kniha objednávek přeupsala během dvanácti minut a banky musely objednávky krátit.

Majoritní vlastník Michal Strnad si po vypořádání ponechal kolem 85 procent akcií, a díky skokovému růstu ceny se s majetkem přesahujícím 700 miliard korun přes noc stal nejbohatším Čechem.

Spor před zvoněním

Tři dny před vstupem na burzu, v úterý 20. ledna, uplatnil minoritní akcionář Petr Kratochvíl takzvanou put opci, což je právo, podle něhož musí CSG odkoupit jeho desetiprocentní podíl v holdingové společnosti CSG Land Systems, pod kterou spadá klíčový podnik Excalibur Army. Kratochvíl vlastní přes svou firmu Terzo Company také necelých devět procent ve slovenské části skupiny MSM Group. Obě části patří k nejziskovějším segmentům CSG.

Spor vyšel najevo až v dubnu, kdy CSG zveřejnila výroční zprávu za loňský rok. Seznam Zprávy o něm informovaly jako první. V dokumentu byl odstavec popisující žádost o odkup podílu vysázen bílým písmem na bílém pozadí, takže pro čtenáře fakticky neviditelný, přestože šlo o informaci s potenciálním dopadem v řádu miliard korun. Firma vysvětlila anomálii technickou chybou při zpracování dokumentu a po upozornění zveřejnila novou verzi zprávy, ze které pasáž zcela zmizela.

Klíčovým sporným bodem se stalo právě datum. Kratochvíl tvrdí, že opci uplatnil 20. ledna, tedy před vstupem na burzu, kdy by informace o miliardovém závazku mohla ovlivnit rozhodování investorů. CSG naopak jako rozhodný okamžik uvádí 24. leden, den po zahájení obchodování. Je tak otázka, zda burzovní prospekt obsahoval všechny podstatné informace. Rozcházejí se i odhady hodnoty podílu: od zhruba 3,4 miliardy korun podle staršího Strnadova posudku po více než 34 miliard korun podle nového ocenění, které si nechal zpracovat Kratochvíl.

Expanze na tři kontinenty

  • Zatímco spor akcionářů probíhal v pozadí, byznysová část CSG pokračovala v agresivní expanzi, kterou skupina začala ještě před vstupem na burzu. V Německu koupila průmyslový areál Gnaschwitz, kam plánuje investovat přes 100 milionů eur do výroby nitroglycerinu a muničních komponent. V USA začala stavět muniční závod Future Artillery Complex v Iowě a založila novou dceřinou společnost v Michiganu, kde by mohla vzniknout i výroba podvozků Tatra pro tamní armádní zakázku.
  • K dalším krokům patří dohoda o turecko-slovenském společném podniku Danube Defence Systems na výrobu obrněných vozidel, dokončená akvizice polského výrobce kabelových svazků Domar MS, spolupráce s ukrajinským partnerem na pohonných systémech pro střely a drony, americký joint venture Firecrest Aerospace zaměřený na proudové motory pro bezpilotní prostředky a nákup podílu v kanadské firmě North Vector Dynamics vyvíjející hypersonické technologie. Kapacity pro výrobu munice středních a velkých ráží skupina zároveň rozšiřovala v Řecku, Německu a na Slovensku.
  • CSG se snaží z výrobce dělostřelecké munice proměnit v diverzifikovaný obranný koncern s vlastní pozicí v pozemních systémech, letectví i bezpilotních technologiích, a to napříč Evropou i Severní Amerikou.

Květnový úder

Do rychle rostoucího burzovního příběhu vstoupila 4. května americká investigativně-investiční společnost Hunterbrook, která část investičního příběhu CSG zpochybnila. Firma se mimo jiné odvolávala na spory uvnitř skupiny, o kterých jako první informovaly Seznam Zprávy. Hunterbrook spekuloval na propad ceny akcií.

Akcie, které se z upisovací ceny 25 eur vyšplhaly až na zhruba 35 eur, se postupně sunuly dolů až k červnovým minimům těsně nad 12 eury. Výkyv zamíchal i s žebříčkem nejbohatších Čechů, v němž první místo znovu připadlo Renátě KellnerovéPPF. CSG kritiku odmítla jako nepřesnou a selektivní. V současnosti se akcie skupiny prodávají za 17,78 eura.

CSG však bojuje na mnoha frontách. Souběžně s akciovým debutem probíhal spor o kopřivnickou automobilku Tatra, v níž má skupina 65procentní podíl, zatímco 35 procent drží firma Promet Tools minoritní akcionářky Denisy Materové. Strnad se pokoušel firmu ovládnout například navýšením kapitálu, Materová však útoky odráží.

Nicméně Strnad ukázal, že umí dotahovat i velké věci. Minulý měsíc přibyl v osobním portfoliu Michala Strnada 14procentní podíl akcií italského výrobce pneumatik Pirelli, který získal od čínské skupiny Sinochem (ta snížila podíl na 20 procent). Podle odhadu Reuters činila hodnota akvizice zhruba 987 milionů eur, tedy skoro 24 miliard korun, a Strnad se tak stal třetím největším akcionářem Pirelli.

Růstové pololetí

Skupině CSG se přitom daří stále solidně růst. Tržby v pololetí stouply meziročně o 17,2 procenta na 3,25 miliardy eur (téměř 79 miliard korun), provozní zisk (EBIT) vzrostl o 12,7 procenta na 784 milionů eur.

Hlavním tahounem byl segment obranných systémů, kde tržby rostly o 27 procent, přičemž nejrychleji rostla divize pozemních systémů postavená na podvozcích Tatra, která meziročně vzrostla téměř o sto procent, a její podíl na tržbách skočil z osmi na 14 procent. Podle akciového analytika České spořitelny Petra Bártka byl růst rovnoměrný napříč segmenty, včetně jádrového byznysu velkorážové munice, který přidal 20 procent.

Česká elita – Žebříček nejhodnotnějších firem Česka

Česká elita 2025. Klikněte na banner níže a projděte si pořadí nejhodnotnějších firem Česka. Dalším kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku můžete zjistit podrobnosti o firmě.

Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.

Doporučované