ČEZ si přivezl plyn sám. Lodní „kapitán na dálku“ vysvětluje výhody

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od začátku války na Ukrajině se poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) v Evropě ztrojnásobila. Pro Česko zajišťuje dodávky LNG ČEZ, který si od září 2022 pronajal kapacitu v terminálu v Nizozemském přístavu Eemshaven, která pokryje třetinu tuzemské roční poptávky po plynu.

Dosud do Eemshavenu připlulo 51 lodí s nákladem 4,6 miliardy kubíků plynu určeného pro Česko. Jeden z tankerů připlul v polovině minulého týdne a poprvé jej řídil sám ČEZ. Cesta z Texasu k nizozemským břehům trvala 15 dní. Nyní už je náklad přečerpán v plynovodech a loď se vrací zpět do USA. Přípravy i cestu řídí tým Davida Viduny, manažera ČEZ pro LNG, a to přímo z kanceláře sídla ČEZ v Praze.

Pokud se to ČEZ vyplatí, bude pilotovat i další lodě směřující primárně do nizozemského terminálu. „Ten, kdo má pod kontrolou řízení lodě, rozhodne, kam dojede. Také mnohem podrobněji vidíme celý hodnotový řetězec. Za kolik se LNG nakupuje v Americe, kolik stojí doprava atd.,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Viduna.

ČEZ ani nevylučuje variantu, že by tuto službu poskytoval i dalším energetickým společnostem. „Jsme samozřejmě připraveni tuto činnost nabízet komukoliv,“ říká Viduna.

Energetická skupina, která je podle žebříčku SZ Česká elita nejhodnotnější českou firmou, se momentálně rozhlíží i po dalších terminálech v Evropě. Nemá přitom zájem jen o dlouhodobý pronájem, jaký má zajištěný v Eemshavenu nebo od roku 2027 v německém Stade, ale také o nákup tzv. slotů, kam by mohla dovážet zkapalněný plyn příležitostně.

Doposud jste si nechali dovážet LNG do terminálu v Eemshavenu od externí společnosti, tam jste jej vyložili a znovu zplynili. Co vás vedlo k tomu, abyste si pilotovali vlastní loď?

Zásadní změna je v tom, že teď jsme si plyn sami naložili v Americe a sami jsme si řídili loď do Evropy. Důvodem bylo, že ten, kdo má pod kontrolou řízení lodě, také rozhodne, kam dojede. Pokud by se ukázalo, že v severní Evropě třeba není tak velká poptávka po plynu, a naopak je velká potřeba v jižní Evropě, třeba v Itálii, kde kvůli velkému teplu pojedou klimatizace naplno a bude potřeba co nejvíc zvýšit výrobu v plynových elektrárnách, při cestě z Ameriky bychom tu loď mohli přesměrovat ze severní Evropy do jižní Evropy.

Ten vedlejší důvod je, že máte větší kontrolu nad bezpečností dodávky. Když čekáme v přístavu na loď s LNG, tak je to něco jiného, než když sami víme, kde přesně je.

Dále také mnohem podrobněji vidíme celý hodnotový řetězec. Za kolik se LNG nakupuje v Americe, kolik stojí doprava atd. Pak se nám s našimi dodavateli i lépe vyjednává a můžeme se bavit o tom, jestli by třeba cena LNG nemohla být nižší. Není to tak, že by nás doteď někdo šidil, ale čím máte víc informací, tím lépe se vám s někým jedná.

Budete lodě směřovat primárně do českého terminálu v Nizozemsku, nebo třeba i dalších v Evropě?

Máme nakoupenou kapacitu v Eemshavenu, ten pro nás pochopitelně zůstává prioritou. Kdybychom chtěli plyn vést do nějakého jiného terminálu, tak tam samozřejmě musíme nejdřív koupit kapacitu. To stojí dodatečné peníze, takže my v dané chvíli stále máme motivaci vozit do Eemshavenu, ale bavíme se i o dalších možnostech.

Třeba před rokem 2022 velká část LNG lodí plula do Asie a do Jižní Ameriky. Do Evropy jezdilo naprosté minimum, samozřejmě nyní je Evropa klíčovým cílem pro LNG lodě, ale to se může třeba za pět let nebo i dřív změnit. V tu chvíli bude důležité umět loď přesměrovat tam, kam bude potřeba.

Svět se mění. Stejně jako poklesla spotřeba plynu v České republice a obecně v Evropě od roku 2021 až o třetinu, může se stát, že i díky dekarbonizaci se pokles spotřeby plynu výrazně urychlí. A my budeme moci na tyto trendy reagovat.

Jak dlouho jste se připravovali na dopravu LNG po vlastní ose?

Připravovali jsme to několik měsíců. Jádro týmu má pět lidí, ale kromě nich v tom byla zapojena spousta různých kolegů. Museli například zařídit pojištění lodi, se kterým jsme doposud neměli zkušenost. Další věc je třeba clení, daně a právní stránka. Vše jsme řídili z ČEZ z Prahy, nemuseli jsme kvůli tomu jet do Ameriky.

Za dva a půl roku, co se LNG věnujeme, jsme si vybudovali tak širokou síť kontaktů, že jsme byli schopni si loď pronajmout a koupit si slot ve zkapalňovacím terminálu v Americe. Dále je potřeba si najmout lodivoda, což je člověk, který převezme řízení lodi od kapitána při vjezdu do terminálu, protože v každém terminálu je velmi specifické, kudy se může projet. Pak je potřeba pronajmout čtyři remorkéry, které doprovázejí tu velkou loď tak, aby vjela bezpečně do přístavu a terminálu. Tohle nám zajišťuje tzv. přístavní agent.

Teď jste pilotovali první loď, plánujete to dělat i u dalších?

Budeme se rozhodovat na ad hoc bázi cargo po cargu. U některých může dávat smysl, že si vše obstaráme sami, u některých dodávek pro nás může být výhodnější, že nám LNG doveze někdo jiný.

Flexibilita může mít pro našeho obchodního partnera větší hodnotu než pro nás, a proto nám nakonec nabídne lepší cenu s tím, že od něj jenom převezmeme plyn v terminálu než to, že bychom si ji do terminálu řídili sami.

Jak to vyjde cenově v porovnání s tím, když vše zajišťuje někdo jiný?

Všechno to má samozřejmě své plusy a minusy. Když jsme dělali tuto akci, tak nám to vlastně vyšlo cenově plus minus velmi podobně, ale získali jsme již zmíněnou kontrolu nad lodí. Pochopitelně s převzetím kontroly člověk nese na svých bedrech o něco větší rizika, protože řídí víc věcí a má větší zodpovědnost.

Když třeba bude špatné počasí v Atlantiku a loď se zdrží, tak to byl dosud problém dodavatele. Teď by to byl vlastně problém na našich bedrech. To je potřeba zohlednit. Když si dopravu zařizujeme sami, neseme riziko, proti tomu stojí ale příležitosti, které vyvstávají z toho, že my s tou lodí můžeme nakládat, jak potřebujeme.

Pokud loď do terminálu dorazí později oproti tomu plánovanému termínu, jsou za to nějaké sankce?

Vlastně jsou a nejsou. Ten slot je náš, jen když loď přijede příliš pozdě, tak terminál už nám neumožní loď vyložit. Prostě čas na vykládání uplynul a už tam je další tanker, který se bude vykládat.

Co se stane s tou vaší lodí?

Museli bychom najít nějaký jiný terminál, kde bychom loď vyložili. Když nám někdo dodává carga a přijede pozdě, musí nám to vynahradit, když my sami přijedeme s lodí do svého slotu pozdě, musíme loď převézt do jiného terminálu. Ale není to tak, že by se při větším zpoždění slot vždy nevyužil. Můžete si například zavolat s dalšími loděmi, které jsou v té dané oblasti, a domluvíte se třeba s lodí, která už pluje stejným směrem například do německého terminálu a má třeba dvoudenní rezervu, že pojede do našeho přístavu, vyloží tam LNG, a ta naše zpožděná loď, která teprve jede z Ameriky, pojede do německého terminálu. Tyto swapy se dělají, protože podmínky přepravy po moři jsou stále náročné, a přestože máme skvělou techniku, nikdo nepřemůže počasí v Atlantiku.

Už se vám stalo, že jste museli náklady swapovat?

Zatím ne. Předchozí carga jsme si nechali dodávat do přístavu, takže pokud někomu tento problém vzniknul, byl to problém našeho dodavatele.

Vy se o tom nedozvíte?

Něco víme, protože nám řeknou, že k nám nepřijede původní loď, ale jiná. U prvního carga, které jsme pilotovali sami, ale všechno běželo tak, jak má.

Budete sami dovážet zkapalněný plyn jen pro českou spotřebu, nebo tuto službu plánujete nabízet i komerčně třeba pro jiné energetické společnosti?

Jsme samozřejmě připraveni tuto činnost nabízet komukoliv. Nyní se díváme i po dalších terminálech, které v Evropě mezitím byly vybudovány. Ne že bychom si kupovali jen dlouhodobou kapacitu, ale díváme se i na tzv. spotovou kapacitu, na jednotlivé sloty. To znamená, že nebudeme mít pronájem třeba na pět let dopředu, ale koupíme si třeba jedno „okno“, tedy slot, v nějakém terminálu na datum XY, abychom tam mohli přijet a vyložit loď.

To můžeme dělat na ad hoc bázi, když to bude potřeba. Když to bude dávat komerční smysl, a kdyby se ukázalo, že třeba Česká republika potřebuje víc plynu, pak bychom šli nakupovat tyto sloty, pokud budou k dispozici. I do nich pak můžeme vozit plyn, který si sami naložíme v Americe.

Jsou takové sloty v Evropě dostatečně dostupné?

Čas od času se prodává nějaká kapacita v severní i jižní Evropě. Vyhodnocujeme to, když je to potřeba.

Jaké jsou náklady na dlouhodobý pronájem v porovnání s nákupem jednotlivých slotů?

Ceny terminálů, jak dlouhodobé, tak krátkodobé, odpovídají aktuální poptávce po LNG na trhu. Když je velká, tak cena spotových terminálů poroste. A to je výhoda dlouhodobé kapacity, protože si mneme ruce, že ji máme a nemusíme nic shánět a nejsme vystaveni tomu, že když bude plynu nedostatek, tak ceny slotů vyletí, nebo nebudou k dispozici vůbec. Když je nižší poptávka po plynu, cena spotových slotů klesá. Jejich cena se mění velmi prudce.

V roce 2027 skončí pronájem kapacity tří miliard kubíků plynu ročně v Eemshavenu. Plánujete ho prodloužit, nebo budete shánět místo někde úplně jinde navíc k terminálu v německém Stade, kde máte rovněž zajištěné dvě miliardy kubíků od roku 2027?

Máme nasmlouvanou kapacitu ve Stade na 15 let ještě s opcí to prodloužit. My se samozřejmě díváme na všechny příležitosti včetně prodloužení Eemshavenu. Pak jsou další varianty, staví se terminály v okolních státech, potom jsou tu krátkodobé sloty. Všechny tyto varianty vyhodnocujeme.

V tuto chvíli si myslíme, že bezpečnost dodávek do České republiky je na základě toho, jak vidíme spotřebu plynu teď a jak ji vidíme do budoucna, zajištěna. Pokud tady bude větší potřeba plynu, pak primárně záleží na státu, jestli si řekne, že má o tuto věc zájem a my jsme připravení v tom pomoct.

Potřebuje Česko vůbec další kapacitu v LNG terminálu, když existují i jiné varianty, třeba dovážet plyn jen plynovodem?

LNG bude dlouhodobě smysluplné. Česká republika má dnes nižší spotřebu plynu, na druhou stranu budou se tady stavět paroplynové elektrárny jako náhrada uhlí a doplnění k obnovitelným zdrojům, na plyn bude přecházet české teplárenství, takže k nějakému zvýšení spotřeby dojde. Ale vyhodnocení bezpečnosti dodávek je primárně parketa českého státu.

Je nyní dostatek tankerů pro přepravu LNG? Dokážou uspokojit veškerou světovou poptávku?

Některé firmy si kupují kapacitu ve zkapalňovacích terminálech v Americe a rovnou si koupí nebo pronajmou třeba na 10 let i tanker. Ten je samozřejmě potřeba nejdříve vyrobit. Loď je sice hotová do roka, když je ale velká poptávka, je na ni čekací lhůta i tři roky.

Dnes je lodí na trhu relativně dost. Ten důvod spočívá v tom, že výstavba některých amerických terminálů se trošku zpozdila kvůli administrativě bývalého prezidenta Joea Bidena, která bránila vydávání povolení na výstavbu zkapalňovacích terminálů.

My jsme si teď loď pronajali za velmi výhodných podmínek, protože jich je relativně dost, ale až se ty terminály v Americe spustí, tak se bilance volných lodí a zkapalňovacích terminálů vyrovná.

Současný prezident USA Donald Trump má v plánu urychlovat povolování nových exportních terminálů. Jak vám tohle může pomoct?

Už to nastalo a určitě to pomůže nejen nám, ale celé Evropě. Terminály povolení dostaly, začínají se budovat a ke konci této dekády dojde k tomu, že cena plynu bude výrazně levnější. Samozřejmě nikdo nemá křišťálovou kouli a může se stát spousta věcí, například že Indie neuvěřitelným způsobem ekonomicky naběhne a začne konzumovat LNG ve velkém, stejně jako dříve Čína, a vysaje přebytek LNG na trhu. Pokud nenastanou nečekané scénáře, měl by plyn spíš zlevňovat.

O kolik by ceny mohly klesnout oproti současným?

Trh ukazuje, že velkoobchodní ceny by mohly poklesnout i o desítky procent, třeba o 20 procent. Mohlo by se to velmi zajímavě promítnout i do cen pro koncové spotřebitele.