Do Bruselu míří smršť stížností českých lékárníků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Souboj o české lékárny se přesouvá na evropskou půdu. Poté, co neprošel návrh poslance Jana Kuchaře (STAN) týkající se nových pravidel pro zakládání lékáren, odešla stížnost na české podnikatelské prostředí v této oblasti do Evropského parlamentu - konkrétně Evropskému komisaři pro zdraví a bezpečnost potravin Olivérovi Várhelyimu.

Lékárník Aleš Nedopil coby člen petičního výboru a předseda Okresního sdružení České lékárnické komory v ní upozorňuje na nedostupnost léčiv pro občany Česka a nerovnost ve velkodistribučním zásobování léčiv pro nezávislé lékárny.

„Důvodem této stížnosti je, že za období posledních 18 měsíců soustavně dochází k závažné nedostupnosti některých základních léčiv. Bohužel, tento problém není vládou a příslušným ministerstvem v ČR efektivně řešen od předloňského podzimu,“ stojí ve dopisu, který Aleš Nedopil zaslal do Bruselu.

„Navíc se celá situace výrazně zhoršuje u monopolního dodavatele, německé firmy Phoenix, který si v ČR nasmlouvává exkluzivní dodávky klíčových léčiv od zahraničních výrobců, které pak distribuuje monopolním distribučním DTP kanálem do veřejných lékáren s tak nízkými limity, které často nepokryjí objednané počty balení ani na jeden recept pro jednoho pacienta,“ dodává Nedopil. Upozorňuje přitom na to, že Phoenix preferuje vlastní lékárny, a varuje před monopolní distribucí léčiv. Součásti skupiny Phoenix je síť lékáren Benu.

Česká lékárnická komora se však ke stížnosti nehlásí. Dopis Aleše Nedopila označuje za „jeho vlastní iniciativu“ bez pověření z České lékárnické komory, jejímž je okresní sdružení základním článkem.

„Česká lékárnická komora se proto od dopisu pana Nedopila distancuje a prohlašuje, že označení předsedy okresního sdružení pan Nedopil užil v dopise svévolně, aniž by vyjadřoval postoje České lékárnické komory,“ stojí ve zprávě, kterou prezident komory Aleš Krebs odeslal stejnému komisaři a kterou mají SZ taktéž k dispozici.

Nedopil varuje před znevýhodňováním nejenom malých lékáren, ale i veřejných a státních nemocnic v dodávkách léčiv s tím, že celý systém regulace léčiv, který negarantuje fixní koncové ceny léčiv pro pacienta, je nefunkční a umožňuje šedou ekonomiku. „Víme, že nejste schopni zasáhnout do legislativních procesů v České republice. Myslíme si, že byste nám mohli pomoci v tématech nastavení hospodářské soutěže, ochrany veřejného zdraví a základních právech všech občanů EU na bezpečnost a zdraví,“ stojí v jeho dopisu.

Distributor léků Phoenix nařčení odmítá, i on se proto chystá psát do Bruselu. „Zmíněný dopis jsme zaznamenali a musíme konstatovat, že je v něm obsažena celá řada nepravdivých tvrzení, která se týkají naší společnosti,“ říká Petr Doležal, generální ředitel Phoenixu s tím, že se nedopouští znevýhodňování ostatních lékáren.

Firma tvrdí, že není schopna podmínky dodávek léčiv ovlivnit. „V rámci distribučního modelu DTP vystupuje Phoenix pouze jako ‚doručovatel‘ příslušných léčiv. Podmínky dodávek jsou určovány výlučně výrobcem léčiva. Držitel rozhodnutí o registraci je navíc ten, kdo si vybírá konkrétní distributory realizující pro něj dodávky léčiv,“ dodává Doležal s tím, že bude žádat omluvu za šíření nepravdivých informací.

Napětí na trhu zesílilo poté, co poslanec Jan Kuchař (STAN) navrhl změnu legislativního rámce provozu lékáren. Pro založení další lékárny by bylo nutné splnit nové pravidlo, že na prvních 5000 obyvatel obce a na každých dalších započatých 3000 obyvatel bude připadat vždy nejvýše jedna provozovna. Například dvě lékárny by tak mohly být až v obci s více než pěti tisíci obyvatel - a to navíc při splnění podmínky 400metrového rozestupu. Kuchař argumentoval tím, že velcí hráči v tuto chvíli soustřeďují svůj byznys hlavně do míst s větší koncentrací lidí, zejména pak do obchodních center, a v regionech a v menších městech pak chybějí farmaceutičtí pracovníci.

Návrh úpravy legislativy ale neprošel. Česká lékárnická komora záměr podporovala, stejně jako malé nezávislé lékárny. „Trh, který se týká zdraví, by měl být regulován,“ říká například majitelka dvou středočeských lékáren Kristýna Pilátová. „V dnešní době lékárníci nenachází odvahu otevřít a provozovat vlastní lékárnu. A já se nedivím. V dnešní době jsou naprosto běžné situace, kdy léky jsou do různých lékáren dodávány za různé ceny,“ potvrzuje Pilátová Nedopilovo tvrzení, že dodavatelé léčiv nepřistupují k lékárnám stejně.

Naopak generální ředitel sítě lékáren Benu Petr Doležal před projednáváním návrhu upozorňoval, že i když původním záměrem návrhu bylo ochránit malé lékárny, ve finále byl psán vlastně ve prospěch těch majitelů lékáren, které jsou na prodej a budou hledat kupce. „Dobré lékárny zdraží a špatné, které nebudou mít dostatek pacientů, stejně budou zanikat,“ řekl Doležal.

K návrhu poslance Jana Kuchaře měl ale zásadní připomínky i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ve vyjádření k návrhu, které má SZ Byznys k dispozici, úřad uvádí, že navrhovaná úprava by mohla vést ke snížení konkurenčního tlaku mezi lékárnami, což by mohlo způsobit omezení dostupnosti služeb, snížení kvality péče a v důsledku i negativní dopad na konečného spotřebitele.