Hlavní obsah

Dron ukazuje jezero, které Čechům vydělá v Turecku miliardy

Podívejte se na záběry z dronu, které ukazují největší uměle vytvořené jezero v Turecku soukromým investorem, českým Energo-Pro.Video: Pavol Martaus, Seznam Zprávy

 

Reklama

Češi uspěli v Turecku. Přes těžkosti na tomto trhu pro zahraniční firmy se tam skupině Energo-Pro 16. nejbohatšího Čecha Jaromíra Tesaře daří. Má tam sedm vodních elektráren a plánuje vzhledem k slunečným podmínkám přidat soláry.

Článek

První jednotka tureckého Alpaslanu 2 byla uvedena do provozu v říjnu 2020. V roce 2021 vyrobila 609 gigawatthodin elektrické energie. „To odpovídá roční spotřebě přibližně 213 tisíc tureckých domácností. Pro představu je to třeba dvakrát Hradec Králové,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys přímo na hrázi vodního díla Jakub Fajfr, výkonný ředitel Energo-Pro pro strategii a rozvoj.

Po roce a čtvrt je tedy jasné, že na sebe vydělává a návratnost skupina očekává do šesti let od spuštění. Její příspěvek do skupinové EBITDA, tedy ročního přínosu zisku před odpisy, zdaněním a odečtením úroků, byl jen loni 40 milionů eur.

Energo-Pro

  • Majitelem je miliardář Jaromír Tesař, podle Forbesu 16. nejbohatší Čech v roce 2021.
  • Vlastní a provozuje 39 vodních elektráren ve 4 zemích – v Bulharsku, Gruzii, Turecku a České republice.
  • Celkový instalovaný výkon je 1 138 MW a loňská výroba elektřiny dosáhla 3,3 TWh. Kromě hydroenergetiky se zabývá také prodejem elektřiny koncovým zákazníkům, přičemž v Bulharsku a Gruzii využívá její distribuční sítě 2,5 milionu klientů.
  • Skupina zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.
  • Její součástí je i výrobce turbín a strojů pro vodní energetiku Litostroj Group.

Celková investice nakonec dosáhla částky 550 milionů amerických dolarů (12,6 mld. korun), z toho přes 300 milionů (7 mld. korun) investovalo do dostavby Energo-Pro. Část z vlastní kapsy, zbytek financovaly MUFG (Mitsubishi UFJ Financial Group, japonská bankovní holdingová společnost, pozn. red.) a Česká exportní banka. Velkou část úvěru garantovala exportní pojišťovna EGAP.

Podívejte se v úvodním videu, jak vypadá 9. největší vodní dílo v Turecku a největší vybudované soukromým investorem v zemi pohledem z dronu.

„Nejméně 10 let neproděláme“

Dolarový tarif garantovaný na 10 let znamená pro firmu Jaromíra Tesaře záruku, že přinejmenším první dekádu v Turecku neprodělá.

„Ano, je to taková jistota pro investory, že za těch prvních deset let se jim investice vrátí. V Turecku provozujeme i další vodní elektrárny, u kterých tento takzvaný YEKDEM tarif skončil v roce 2020, a u těch je současná prodejní cena kolem 1 200 tureckých lir za megawatthodinu, což odpovídá asi 82 dolarům,“ vysvětluje Jakub Fajfr.

Dolarový tarif

Elektrárny uvedené do provozu do 30. 6. 2021 mohou participovat ve schématu, které umožňuje čerpat výkupní tarif ve výši 73 USD/MWh v prvních 10 letech provozu.

    • Navíc v prvních pěti letech provozu elektrárna získává dodatečných 13 USD/MWh za tzv. local content bonus. Tedy za to, že části turbíny byly vyrobeny v Turecku.
    • Každý rok se může firma rozhodnout (v listopadu/prosinci), zda chce, aby elektrárna byla i v dalším roce v tomto YEKDEM systému, nebo může prodávat za tržní ceny.
    • Historicky do roku 2015 byly tržní ceny vyšší, než je YEKDEM tarif, to samé nastalo v průběhu 2. pololetí 2021.
    • Současná tržní cena v Turecku je 2000–2500 tureckých lir za 1 MWh (120–150 USD/MWh).
    • Pro stávající nekonvenční elektrárny, které nejsou v režimu YEKDEM, byl zaveden od dubna strop na ceny elektřiny ve výši 1200 tureckých lir za 1 MWh, měsíčně se upravuje v závislosti na vývoji FX a inflace.

Loni odpovídala průměrná cena třiceti až čtyřiceti dolarům. V Turecku se stejně jako v jiných zemích v Evropě zvýšily od druhého pololetí loňského roku ceny elektřiny.

Firma usiluje o změnu licence na této vodní elektrárně na takzvanou hybridní a přidání zhruba 42 megawattů instalovaného výkonu v solárech na pozemky umístěné pod elektrárnou. Podíl fotovoltaiky na výkonu elektrárny má být asi 15 procent.

Investici odhadují až na 35 milionů eur a začít se má do konce příštího roku. „Zažádali jsme o změnu licence. Jeden úřad už nám ji odsouhlasil, čekáme na vyjádření druhého úřadu a pak bychom pokračovali s přípravou samotného projektu,“ upřesnil pro SZ Byznys Jakub Fajfr.

Turecká divize je úspěšná

Za loňský rok, když už do hospodaření mohli započítat nové projekty, turecké společnosti ve skupině generovaly přes 60 milionů eur EBITDA. Ještě o rok dříve to bylo asi 24 milionů eur.

„V letošním roce je možné očekávat výsledek ještě lepší, a to ze dvou důvodů: od poloviny loňského roku rostou ceny elektřiny, za které zbývajících pět vodních elektráren provozovaných v zemi prodává. To jsou ty, kterým skončil na sklonku roku 2020 dolarový tarif. Navíc oproti loňskému roku očekáváme lepší hydrologii, tedy vyšší výrobu,“ uvádí jeden z šéfů Energo-Pro.

Skupiny za 1. čtvrtletí 2022 oznámila konsolidované výnosy 400,4 milionu eur, tedy o 83 procent více než v 1. čtvrtletí roku předchozího. K nárůstu došlo zejména v segmentu distribuce a dodávek elektřiny v Bulharsku, a to hlavně díky výraznému navýšení průměrné prodejní ceny elektřiny.

Provozní zisk před odpisy a zdaněním dosáhl v 1. čtvrtletí letošního roku 60 milionů eur, což představuje nárůst o 55 procent ve srovnání s 38,7 milionu eur v 1. čtvrtletí 2021. K nárůstu přispěly oba hlavní segmenty skupiny – jak výrobní, tak segment distribuce a dodávek elektřiny.

Celý rozhovor s Jakubem Fajfrem přímo od vodní elektrárny Alpaslan 2 v Turecku si pusťte v úvodním videu.

Reklama

Doporučované