Hlavní obsah

Likvidace svobodných médií. Vydavatelé tepou Stanjurovy „vědecké časopisy“

Foto: Unsplash

Zatímco časopisy zůstávají ve snížené sazbě daně, noviny by se měly přesunout do sazby 21 %.

Reklama

Čeští vydavatelé ostře nesouhlasí s přesunem denního tisku do vyšší sazby DPH. Podle nich hrozí, že za takových podmínek přestanou noviny vycházet úplně.

Článek

Přesun do 21% sazby daně z přidané hodnoty bude pro čtenáře českých novin znamenat, že každý nákup podraží zhruba o tři koruny. Právě tyto tři koruny však podle oslovených vydavatelských domů můžou znamenat konec novin v Česku.

Podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové svým rozhodnutím vláda ohrožuje existenci novin v Česku. Varovala před domino efektem, protože v současnosti se vydavatelé dělí o náklady na distribuci tisku.

A vydavatelský dům Vltava Labe Media obratem spočítal, že by čtenář ročně zaplatil přes 700 korun navíc.

„Jde o bezprecedentní pokus vlády o likvidaci nezávislých a svobodných médií. Jinak si aktuální pokus vlády neumíme vysvětlit. V EU jsme jediná země s tak vysokou sazbou bez jakékoliv další systémové podpory nezávislých médií,“ říká Vít Nantl, předseda představenstva a generální ředitel firmy.

„Vydavatelství dost možná nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření  dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran. Vládní koalici se tak povedlo vstřelit si vlastní gól,“ je přesvědčena Martina Říhová, generální ředitelka Czech News Center, které vydává například nejčtenější tuzemský deník Blesk.

„Vláda ve čtvrtek představila teprve záměr, opatření budou platit až od roku 2024. Hovořit nyní o konkrétních reakcích na zamýšlená opatření je předčasné, dopady nemáme vyčíslené. Předpokládám ale, že daleko více než změna DPH promluví do dalšího vývoje ceny papíru, distribuce, energií,“ uvedl pro SZ Byznys Tomáš Skřivánek, ředitel produktu a marketingu vydavatelství Economia.

Vláda ústy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v rámci představování balíku úsporných opatření vysvětlovala, proč novinám tak razantně zvyšuje sazbu, ale časopisům ne. Roli podle Stanjury hrálo v tomto případě společenské hledisko, přesně řečeno „existence vědeckých časopisů, zatímco vědecké noviny nezná“. Připomeňme, že knihy naopak získaly sazbu nulovou.

„Důvod odtrhnout od sebe sazby DPH u novin, časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku,“ kritizuje takové vysvětlení Libuše Šmuclerová.

Ředitel Deníku N Ján Simkanič navíc upozornil, že rozhodnutí vlády bude mít i další významné dopady. „Nebude se týkat jenom tištěných novin, ale důsledky ponese i digitální předplatné, jehož sazba se od tisku odvozuje. Meziroční zátěž vyroste o několik milionů korun.“

Ve všech tuzemských vydavatelstvích tak nyní počítají, co vládní rošáda s DPH přinese pro jejich hospodaření. A to v době, kdy museli kvůli rostoucím nákladům a také ceně papíru zdražovat už v letošním roce, někteří několikrát.

„Zvýšení DPH nás vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin,“ řekl SZ Byznys šéf Vltava Labe Media Vít Nantl. Opatření vlády se podle jeho názoru zcela míjí účinkem. „Jednak snižuje daňový příjem státu a jednak to znamená zásadní ránu pro boj s dezinformacemi, zejména u starší generace, pro kterou jsou deníky často jediným zdrojem informací,“ doplnil.

Z novin časopis?

„Je ještě brzy říkat, jak na změnu sazby zareagujeme. Možností je více, ale která nakonec převáží, musíme teprve vyhodnotit. A také počkat, jak bude vypadat finální zákonná úprava, protože stále ještě existuje možnost, že největší absurdity jako třeba úvaha o vědeckých časopisech se v průběhu schvalování upraví,“ doufá ředitel Deníku N Ján Simkanič.

Na sociálních sítích se už během pátku objevila doporučení, aby vydavatelé udělali z novin časopisy, a vyhnuli se tak vyššímu zdanění. To, co vypadalo jako typický český černý humor, však nakonec může být jedním z řešení. „Udělat z novin časopis“ není totiž technicky vzato až tak těžké.

„Pokud jde pouze o změnu periodicity, tu stačí oznámit Ministerstvu kultury do pěti dnů ode dne, kdy k ní došlo. Zápis změny v evidenci nemá konstitutivní význam, periodicitu je možné měnit z vůle vydavatele kdykoliv, musí být však oznámena ministerstvu a uváděna v tiráži mezi povinnými údaji,“ vysvětlila Ivana Awwadová z tiskového oddělení Ministerstva kultury.

Konsolidační balíček a důchodová reforma přehledně

  • Konsolidační balíček: Co obsahuje a čeho se dotkne? Podívejte se na přehled.
  • Důchodová reforma: Změny v penzijním systému, úpravy výpočtu výše důchodů nebo odchod do důchodu. Čtěte níže v článku.

Reklama

Doporučované