Článek
Německo v roce 2026 poroste jen o 0,6 procenta, uvedla německá Bundesbanka ve své nejnovější prognóze z 19. prosince. V červnu očekávala růst o 0,7 procenta. Výhled na rok 2027 je naopak mírně optimističtější, svůj odhad banka zpřesnila z 1,2 na 1,3 procenta.
Pro české firmy je německý trh zásadní, míří tam přibližně 30 procent tuzemského exportu. Hlavně komponenty do aut a strojů, výrobky elektrotechniky a subdodávky do průmyslu. Slabý výkon Německa přináší nižší poptávku po tomto zboží.
Vývoj v Německu je signálem pro české firmy. Znamená to mimo jiné, že jsou pod silným tlakem na nízké ceny. A aby nebyly lehce nahraditelné, musí více inovovat a specializovat se.
Nová prognóza nepotvrdila očekávání některých ekonomů, že se Německo po dvou letech recese a následné stagnaci rychleji zvedne. Listopadové prognózy Evropské komise sice ukazují silnější Německo (růst o 1,2 procenta v roce 2026), ale stále pod průměrem zemí EU. Také vedle dalších institucí jako je OECD a ECB dává německá centrální banka nejpesimističtější předpověď.
Podle odhadu Bundesbanky se reálné HDP vrátí na úroveň před recesí až ke konci roku 2026. Oživení bude zpočátku slabé, s růstem taženým hlavně vládními investicemi do obrany a infrastruktury, exportem a spotřebou domácností.
Přestože německá vláda výrazně zvýšila výdaje, například počítá s veřejnými výdaji a investicemi v řádu až jednoho bilionu eur v příštích letech, podle centrální banky tyto investice nebudou mít okamžitý ani silný růstový efekt.
Německá vláda si uvědomila, že drahé energie jsou jednou z největších brzd konkurenceschopnosti a investic. Páteř průmyslu tvoří energeticky náročná odvětví jako jsou automobilky, chemie, výroba skla či papíru. Proto od roku 2026 snižuje regulované poplatky za elektřinu pro domácnosti i firmy. Opatření je strašákem českého průmyslu, který se obává silného tlaku na ceny a snížení konkurenceschopnosti.
Samotná podpora levných energií však Německo „nezachrání“. Řada institucí upozorňuje na strukturální problémy Německa, které brzdí slabá produktivita, demografické stárnutí a omezená nabídka práce, což se promítá do nákladů a do schopnosti firem expandovat.
Další stránkou příběhu německé ekonomiky jsou slabé investice. Soukromý sektor je opatrný - kvůli vysokým nákladům, spojeným s regulací, povolovacími procesy i geopolitickým rizikům. Vláda se investice snaží rozhýbat daňovým investičním programem, který schválila v roce 2025. Masivně také investuje do obrany.
Jedním z nejviditelnějších příkladů strukturálních potíží Německa je výroba baterií pro elektromobily. Právě baterie mají být základem budoucí konkurenceschopnosti automobilového průmyslu, který stojí v jádru celé ekonomiky. Evropská strategie a průmysl mluvily o vzniku 20 až 30 takzvaných gigafactory (továren na baterie), reálné kapacity ale zdaleka nepokrývají kapacity trhu.
Zástupci odvětví upozorňují, že pokud mají být nové továrny konkurenceschopné, je nutné nastavit pravidla, která zvýhodní evropskou výrobu, například skrze podmínky pro dotace, jinak automobilky sáhnou po levnějších dovozech z Číny.
Evropská výroba baterií je totiž stále v rané fázi, je nákladnější než asijská konkurence a bez dostatečného objemu jen obtížně dosahuje návratnosti. I proto se v průmyslu ozývají hlasy volající po určité formě ochrany domácího trhu jako přechodném nástroji.
Příběh baterií tak ilustruje širší dilema německé ekonomiky: Nové růstové pilíře vznikají pomalu a vyžadují vysoké investice, zatímco starý exportně-průmyslový model ztrácí dynamiku. Vidět je to například v chemickém průmyslu, kde koncern BASF omezuje část výroby v Evropě a nové investice směřuje mimo region.
