Hlavní obsah

Do Evropy teče mnohem méně ruského plynu. Cena vyskočila

Foto: Gazprom, Seznam Zprávy

Trasa plynovodu Nord Stream 1.

Reklama

14. 6. 13:44

Plynovod Nord Stream, který je nyní hlavním zdrojem ruského plynu pro Německo a pro Evropu, dodává mnohem méně plynu. Podle Gazpromu za to mohou prodlevy při opravách.

Článek

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně. Oznámila to ruská státní plynárenská společnost Gazprom.

Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, jde o hlavní trasu pro export ruského plynu do Evropské unie.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je podle Gazpromu prodleva u opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, uvedla agentura Reuters.

Foto: Seznam Zprávy

Hlavní plynovody v Evropě.

Cena plynu v Evropě, konkrétně v nizozemském uzlu TTF, reagovala podle agentury Bloomberg růstem o 13 procent. Oznámení přišlo naštěstí v době, kdy evropské země plnily své podzemní zásobníky právě v očekávání podobných potíží.

To se týká i Česka, podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu se české kapacity začaly plnit již v dubnu, před dvěma týdny byly naplněny na zhruba 54 procent z celkových zhruba 3,2 miliardy metrů krychlových.

O plyn z nejvýznamnějšího plynovod EU kompletně přijde mezi 11. a 21. červencem, kdy by podle informací agentury Reuters měla probíhat úplná technická odstávka. Podle šéfa německé sítě plynovodů Klause Müllera to mimo jiné znamená, že Německo v této době přestane plnit své zásobníky – ty měla země k minulému pátku naplněné z téměř 53 procent.

„Je to závažná zpráva, protože Nord Stream 1 je hlavní trasou. Na druhou stranu, bylo by nyní předčasné mluvit o tom, zda jde o neplnění závazků pro státy jako je Německo, ale zároveň i Česko,“ komentuje pro SZ Byznys situaci Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých prodejců energií.

Výpadek kapacity přes Nord Stream 1 je podle něj možné pokrýt tradiční cestou přes Ukrajinu. Nejde totiž o situaci, kdy by fyzicky chyběla přepravní trasa s nemožností náhradních dodávek. Další variantou je podle Gavora fyzicky dostupná polská trasa. „U té ale nepředpokládám její využití, jelikož Gazprom avizoval, že kvůli legislativě ruské vlády nebude tuto trasu využívat,“ dodává Gavor.

„Pokles na plynovodu Nord Stream 1 trvá již několik dní. Fakticky od počátku června, částečně i z důvodu hlášené údržby, která byla plánována mezi 3. a 17. červnem. Nejde však o pravidelnou roční údržbu, kdy toky plynu ustanou úplně, ta proběhne až v polovině července. Na poklesu se však do jisté míry také projevuje zastavení dodávek plynu pro nizozemskou společnost GasTerra a dánský Orsted,“ vysvětlil pro SZ Byznys Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.

Gazprom má pro zásobování severozápadní a střední Evropy podle Gavora stále možnosti. „Pro náš region je to tedy Nord Stream 1 se sníženou kapacitou a pak také ukrajinský plynovod. Každopádně Gazprom se celou dobu snaží zachovat postoj, že smluvní závazky vyplývající z dlouhodobých smluv plní. Myslím si, že se bude snažit držet tento postoj i nadále, a to právě kombinací zbývající kapacity Nord Stream 1 a případně s doplněním přes Ukrajinu,“ říká Gavor.

„Situace ale může mít dopad na burzovní ceny plynu, které v posledních dnech příznivě klesly. Kroky Gazpromu však mohou ceny dostat opět výše, a možné že právě o to mu jde,“ spekuluje ředitel Asociace nezávislých prodejců energií.

„Toky plynu do Česka zatím pokles nevykazují. Více však budeme vědět v následujících dnech. Ať už se toky sníží či nikoli, evropské plynárenské trhy na tento stav reagují opětovným zvýšením cen plynu do výše kolem 90 EUR/MWh. Pravděpodobně se rovněž sníží tempo plnění zásobníků oproti předcházejícím měsícům,“ říká Kocůrek z EGÚ Brno.

Zde však doplňuje, že již v posledních pěti dnech se množství denně vtláčeného plynu snížilo asi o třetinu. Nelze však jasně určit, jestli to souvisí s již probíhajícími poklesy přepravy přes Nord Stream 1 či nikoli. „Každopádně série komplikací ohledně dodávek ruského plynu evropským odběratelům pokračuje. O to více by se nyní měla upevňovat rozhodnutí členských zemí EU co nejdříve nalézt jeho maximální náhradu,“ dodává Kocůrek.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Evropská unie se nyní horečně snaží zbavit závislosti na ruském plynu, tento úkol by si v Bruselu chtěli odškrtnout jako hotový v roce 2027 – což je hodně optimistické. Rusko totiž do EU dováží zhruba 40 procent její spotřeby plynu, zhruba 155 miliard metrů krychlových ročně proudí potrubím, další ruský plyn pak do EU míří ve zkapalněné podobě v LNG tankerech.

Právě LNG se má stát jednou z cest, jak závislost na nevyzpytatelném Rusku snížit, jenže k tomu chybějí LNG terminály především na pobřeží Severního a Baltského moře, kde se chystají stavět Němci i Poláci.

Dále chybí infrastruktura, díky které by Unie mohla fungovat jako jeden trh – například na Iberském poloostrově mají LNG terminály volnou kapacitu, ale jejich soustava nemá na dopravu plynu do středu Evropy dostatečnou kapacitu. Ale přípravu zanedbalo Česko například chybějící spojkou do Polska Stork II.

A nakonec mají problém i samotní LNG exportéři, protože i u nich bude náhlý evropský hlad po jejich plynu znamenat miliardové investice.

Kromě plynu sází EU také na energetické úspory a obnovitelné zdroje energie.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované