Hlavní obsah

Obrazem: Na začátku šrot, na konci kus historie. Tak pracuje zámečník

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Jan Váňa se vyučil zámečnickému i kovářskému řemeslu. V oboru pracuje téměř 40 let. Vyrobit dobové klíče je pro něj hračka.

Reklama

7. 8. 16:14

Kdo se chce stát zámečníkem nebo kovářem, potřebuje k tomu sílu, základní znalost matematiky, geometrie a fyziky a hlavně vytrvalost. Z této kombinace pak vznikají hezké věci, podívejte se.

Článek

Na začátku se díváte na rzí prolezlý a rozpadající se kus plechu a na konci vidíte nádherný zámek, který krášlí dveře starého paláce, divadla, muzea či zámku. Mezi prvním a druhým výjevem stojí zámečník, který vykonává mnoho operací včetně hledání původní podoby dobového zámku v archivech.

Strávila jsem v zámečnické dílně uměleckého ateliéru jeden den jako učedník, a mohla jsem tak pozorovat a aspoň částečně si vyzkoušet, jak podobné věci vznikají a co vše za nimi stojí. V galerii uvidíte, jaké základní činnosti zámečník provádí, jaké nástroje, včetně ručně vyrobených, k tomu používá a co vše ke svému řemeslu průběžně studuje.

Uvidíte například, jak vypadá tzv. babka, pěstička či puk nebo jak se staré železné dveře barokního Clam Gallasova paláce připomínající kus šrotu přemění na plně funkční a krásné dveře dobové. Dozvíte se také například to, proč se zámečníkům hodí nevyhazovat plechovky od olejovek a čeká vás i jedna hádanka. (Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazujícím počet dalších snímků, pozn. red.)

+43

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované