Hlavní obsah

Pětina plynu může přijít ze západu. Jenže kde ho vzít a jak ho sem dostat

Foto: Shutterstock.com

LNG terminál v Nizozemsku.

Reklama

27. 6. 20:03

Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že Česko získalo významnou kapacitu v LNG terminálu v Nizozemsku. Potíž zatím je ve využitelnosti – Česko musí nejdřív plyn od někoho koupit a nějak ho dopravit až na hranice.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Minulý týden jsme uspěli v aukci a pronajali jsme si na pět let kapacitu dvě miliardy kubických metrů plynu v LNG terminálech v Holandsku,“ řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Česko tak podle ministra výrazně posílí ve své energetické nezávislosti a zároveň bude schopné zajistit dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Přesto však nemáme vyhráno – dohodnutá kapacita pokryje zhruba pětinu české spotřeby, záleží na tom, jak je zima tuhá.

V Evropě je 32 terminálů zajišťujících příjem a zpětné zplynování LNG, nacházejí se vždy na pobřeží. Zkapalněný plyn se do těchto míst přiváží z těžebních stanic v tankerech.

Foto: Gas Infrastructure Europe, Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Trasy hlavních plynovodů a terminálů LNG.

Problém nastává u zemí, které nemají přístup k moři. „Sháníme LNG, ale nemáme přístavy. Jsme vnitrozemní stát, nemůžeme postavit vlastní terminál, a proto se musíme domluvit s našimi partnery,“ řekl Stanjura.

Stejné otázky si kladou také v Rakousku nebo na Slovensku, i oni se musejí spoléhat na dodávky ze zahraničí. Teoreticky bychom mohli vybudovat vlastní terminál na Labi, jenže tomu brání nesplavnost vltavsko-labské dopravní cesty.

„Česko má velmi dobré propojení s německou a slovenskou soustavou. Zde je kapacita vysoko převyšující domácí poptávku. Otázkou nicméně zůstává dostupnost kapacity na dalších úsecích mezi LNG terminálem a českými hraničními předávacími stanicemi,“ vysvětluje Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno.

Řada překážek

Jedním z problémů týkajících se dostupnosti LNG pro Česko je orientace německých plynovodů. Ty jsou totiž primárně orientované z východu na západ, což značně komplikuje dopravu LNG ze západních terminálů.

„Do budoucna, ve spojení s ukončením dodávek ruského plynu a vybudováním nových LNG terminálů, se způsob provozu německé soustavy upraví tak, aby bylo možné dopravit plyn i ze západu na východ, tedy i do Česka,“ ujišťuje Kocůrek.

Jednou z cest by mohlo být takzvané swapování, tedy výměna vzdáleného plynu za nám bližší. „LNG se v nejbližší budoucnosti zřejmě nedostane do Česka ve fyzické formě, ale to nevylučuje možnost takzvaného swap obchodu. Tedy kontraktu s partnerem, který spotřebuje náš nakoupený LNG a dodá nám energetický ekvivalent jiného plynu prostřednictvím existující přepravní cesty. Tedy potrubní plyn z Norska či Ruska,“ řekl v minulosti ČTK ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Zájem má česká vláda také o plyn z polských terminálů. Tam zatím funguje jeden terminál, ale již se připravuje plán na stavbu druhého, plovoucího terminálu blízko přístavu v Gdaňsku. Ten by měl mít podle polské ministryně životního prostředí Anny Moskwové kapacitu 12 miliard kubíků oproti plánovaným šesti.

A na výstavbu či rozšíření samotných terminálů se budou muset zaměřit i některé další přímořské státy. „Kapacita evropských terminálů (EU včetně Velké Británie) dosahuje 215 miliard kubíků ročně. To sice významně převyšuje import plynu z Ruska, nejde však o ten hlavní ukazatel schopnosti nahradit ruský plyn,“ říká Kocůrek.

„Terminály nejsou zdaleka plně využity. Markantní je to zejména ve Španělsku, kde se využití pohybuje zhruba na polovině maximální kapacity. Severozápad Evropy se již blíží 70–100 procentům,“ vysvětloval v minulosti Gavor.

Čím naplníme kapacitu terminálů

Kromě reálné kapacity terminálů a jejich napojení na soustavu plynovodů je třeba vzít v potaz také to, odkud budeme LNG dovážet. Nejvíce zkapalněného zemního plynu dováží Evropa aktuálně ze Spojených států, které však podle Gavora již nemohou více navýšit exportní kapacitu terminálů.

Další z významných vývozců LNG jsou pak státy jako Katar, Alžírsko, Nigérie, opětovně Egypt a v posledních letech také Rusko, říká Kocůrek. „Je ale nutno dodat, že celosvětová poptávka po LNG každoročně narůstá a evropští odběratelé budou muset soutěžit zejména s asijskými zeměmi o dodávky LNG.“

Právě na tomto trhu se bude Česko s ostatními střetávat, bez nákupu vlastního plynu by byla nově získaná kapacita v terminálu zbytečná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované