Hlavní obsah

Plyn zlevňuje, přesto si desítky tisíc lidí pořádně připlatí

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

Reklama

Přestože ceny energií začínají klesat, některé skupiny zákazníků čeká cenový šok. Končící fixace z doby před dvěma či třemi lety znamenají nárůst o stovky procent. Desetitisícům zákazníků navíc příští rok cena přesáhne strop.

Článek

Od letošního ledna jsou domácnosti před výkyvy cen energií chráněny vládním stropem. Cena energií jim tak nemůže u silové elektřiny stoupnout nad 6050 Kč za MWh včetně DPH a u odebraného plynu nepřekročí 3025 Kč za MWh s DPH. S poklesem velkoobchodních cen energií však ceny dodavatelů už nyní klesají pod tuto hranici.

Cenový skok však stále mohou zažít ti odběratelé, kteří si zafixovali v minulých letech energie za částku výrazně nižší oproti současným cenám.

V průběhu měsíce dubna skončily či skončí fixace nižším desítkám tisíc zákazníků na elektřině i v plynu.
Alice Horáková, mluvčí ČEZu

„V průběhu měsíce dubna skončily či skončí fixace nižším desítkám tisíc zákazníků na elektřině i v plynu. Zákazníky, kterým fixace končí, samozřejmě aktivně upozorňujeme s dostatečným předstihem tak, aby měli čas si rozmyslet, zda chtějí ve fixacích pokračovat, nebo zda chtějí zvolit jiný produkt,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková. Do konce letošního roku skončí fixace dalším nižším stovkám tisíc zákazníků ČEZu.

Pokud zákazníkům například vyprší dvouletá fixace, kterou si u ČEZu sjednali v dubnu 2021, čeká je cenový nárůst přes 250 procent. Doposud podle ceníku platili 2334,09 Kč za MWh včetně DPH. Pokud by si chtěli sjednat produkt na dobu neurčitou, narazili by na stropovanou cenu 6050 Kč. U shodného produktu s fixací na dva roky by nyní platili 5771 Kč za MWh s DPH.

Naopak PRE má výrazně méně odběratelů, kterým letos vyprší fixace a budou se muset rozhodnout pro nový produkt. „Do konce dubna může končit fixace nižším jednotkám tisíců,“ uvedl mluvčí PRE Karel Hanzelka. Do konce roku pak garance cen skončí nižším desítkám tisíc domácností.

Tyto zákazníky pak čeká buď náraz na cenový strop, pokud by chtěli přejít na produkt na dobu neurčitou, anebo si mohou uzavřít novou fixovanou smlouvu pod úrovní cenového stropu.

Fixované produkty letos vyprší také zhruba 10 procentům zákazníků dodavatele E.ON, což by vzhledem k počtu jeho odběrných míst odpovídalo 140 tisícům odběratelů. „Aktuálně jsou všechny nové produkty pro nové zákazníky pod cenovým stropem,“ říká mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Platnost garantovaných cen z minulých let zatím vypršela tisícům odběrných míst u Centropolu. Této skupině zákazníků se však podle marketingového ředitele společnosti Jiřího Matouška cena příliš nezmění.

„Zákazníci, kterým končí fixace v dubnu, mají prakticky stejné ceny, na jaké budou v prolongaci přecházet. Cena 1990 Kč za MWh bez DPH za plyn jako komoditu a 4460 Kč za MWh či 4200 Kč za MWh bez DPH u silové elektřiny,“ říká Matoušek.

Některé zákazníky, kteří si zafixovali cenu před třemi lety, však čeká výrazný skok. „Na trhu ještě může být malé množství zákazníků, kteří např. s tříletou fixací měli cenu plynu na úrovni 600 Kč za MWh bez DPH za plyn jako komoditu. A máme je také v naší zákaznické bázi,“ popisuje Matoušek.

Od konce roku skončí fixace další desítce tisíc klientů u společnosti MND. Do konce dubna smlouva skončila jen malému množství z nich. „Z důvodu pokračujícího poklesu cen jim doporučíme přejít na tzv. Ceníky se stropem, u kterých vycházíme při stanovení ceny z průběžně klesajících cen velkoobchodních. Cenu těchto ceníků jsme tak od února již třikrát snižovali,“ říká Dana Dvořáková, mluvčí KKCG, pod kterou MND spadá.

Dodavatelé průběžně sledují situaci na trhu, a podle ní případně aktualizují svou produktovou nabídku.

Desetitisíce lidí se za rok dostanou nad strop

Nepříjemný střet s realitou může pocítit i skupina zákazníků, jež má zafixovanou vysokou cenu z minulého roku a nemůže se z ní vyvázat do roku 2024, kdy končí zastropování cen energií. Částky v cenících dodavatelů už nyní klesají pod stanovené maximum a zatím se neví, zda bude pomoc s drahými energiemi prodloužena.

„Nyní je tento systém schválen do konce tohoto roku a o jeho případném prodloužení by musela rozhodnout vláda. Pokud by tak učinila, proces prodloužení tohoto systému by byl technicky i časově výrazně méně náročný než jeho vytvoření,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Přestože odborníci nedoporučovali fixovat loňské vysoké ceny energií na déle než dva roky a také někteří dodavatelé ze své nabídky vyřadili dlouholeté fixy, nechali si i tak někteří zákazníci vysoké ceny zasmluvnit.

„Fixace s cenou nad vládním stropem se tak týkají jen nízkých jednotek procent našeho portfolia. Naopak stovky tisíc zákazníků mají zafixovány ceny nižší, než je nynější vládní strop,“ popisuje Horáková z ČEZu.

Velcí dodavatelé už přizpůsobují nabídku aktuální situaci na trhu, kdy cena energií od začátku roku klesala a nyní se ustálila. Postupně tak snižují ceníky jak pro nové, tak stávající zákazníky. „Pokud pozitivní situace na trhu vydrží, tak očekáváme, že v roce 2024 na úrovni vládního stropu již většina našich zákazníků nebude,“ říká Dvořáková z MND.

Od ledna 2024 bude mít také zafixovanou cenu nad vládním stropem méně než 10 procent zákazníků Centropolu, což by odpovídalo 29 tisícům odběrných míst. „I když jsme pro tyto zákazníky nakoupili zejména elektřinu za vysoké velkoobchodní ceny, nedovedeme si představit, že bychom jim od 1. ledna 2024 měli ponechat fixovanou cenu nad dosavadním vládním stropem,“ dodává Matoušek z Centropolu.

Podle něj však budou na trhu desítky tisíc zákazníků, kterým příští rok cena naroste nad úroveň stropu. „Proto jsme připravili návrh komplexního řešení, který budeme projednávat v rámci pracovní skupiny, která připravovala kompenzační mechanismus,“ dodává.

Jak může stát s účty pomoci

Existují zatím dvě možná řešení, jak zabránit tomu, aby některé domácnosti platily za energie víc než letos a jiné už profitovaly z nízkých cen.

Buď by došlo k zachování vládních stropů, případně by se upravila hranice, za kterou by ceny odebraných energií nezašly. Mechanismus zastropování cen by se tak nemusel měnit, vláda by jen dobu trvání či hodnotu stropu upravila pomocí vyhlášky.

Případně by se na pomoci zákazníkům částečně podíleli jak dodavatelé, tak stát. „V takovém případě by dodavatelé těmto zákazníkům nabídli ceny pod úrovní stropu a vzniklou ztrátu by řešili snížením svého hospodářského výsledku,“ popisuje Matoušek.

Takové rozhodnutí by se však mohlo rozporovat s vnitřními předpisy obchodníků a principem péče řádných hospodářů. „Jinými slovy, tato varianta by neznamenala jistotu pro spotřebitele, že nebudou platit více, než je stávající cenový strop,“ dodává Matoušek. Zda se vládní strop prodlouží, nebo stát přistoupí k jiné variantě, se pravděpodobně uvidí v druhé polovině roku.

Reklama

Doporučované