Hlavní obsah

Jídlo může zlevnit, Evropu zaplavila pšenice z Ukrajiny

Foto: Michal Turek

Přetlak na trhu trápí některé země EU. Polsko volá po clech.

Reklama

V Evropě se kupí ukrajinské obilí, ceny pšenice a dalších komodit se propadají. Pro lidi je to naděje na zlevnění potravin, pro zemědělce pohroma. Část proto volá po clech.

Článek

Také v zemědělství má vlna solidarity vůči Ukrajině své limity. Několik východoevropských zemí vyzvalo Evropskou komisi, aby zabránila rychlému propadu cen komodit včetně pšenice, řepky a kukuřice. Pokud to bude nutné, tak klidně obnovením cel, která se zrušila poté, co loni ruská armáda znemožnila Ukrajině export přes Černé moře.

Průměrná cena pšenice byla loni v říjnu necelých osm tisíc korun za tunu, nyní je 5600 korun.

Zemědělcům dělá cenový kolaps starosti zejména ve vztahu ke zpeněžení budoucí úrody. Do nákladů na přípravu polí a tím i nové úrody totiž někteří promítli drahá hnojiva, osiva a energie – a nyní se jim kvůli nižším světovým cenám vynaložené prostředky nemusejí vrátit.

Ukrajina začala loni hledat náhradní exportní kanály kvůli blokádě Černého moře Ruskem. Podle předsedy zemědělského podniku ZOD Brniště Petra Kubíčka logicky a zřejmě i nelegálně proti pravidlům evropského volného trhu docházelo k prodejům komodit na trh EU.

„Rozsah těchto obchodů vedl k určitému přezásobení zvláště ve Střední Evropě. Většina obchodníků má plné sklady a cena na okamžitém trhu v letošním roce klesá i v Česku. Proto vzniklá situace trápí všechny farmáře. Roste riziko, že nebude kam uskladnit produkci letošního roku,“ říká Kubíček.

Výhoda pro spotřebitele

Z propadu cen však naopak mohou časem těžit spotřebitelé, protože by mohly zlevnit potraviny.

„Evidentně začíná tento problém eskalovat a začíná se dostávat na evropskou úroveň. Je potřeba najít celoevropské řešení,“ říká Petr Cingr, místopředseda představenstva Agrofertu v rozhovoru pro SZ Byznys. „Polští zemědělci a zemědělci v příhraničních státech budou kolabovat, protože nebudou schopni konkurovat tomuto zboží,“ myslí si.

Zavést cla proti válkou napadené Ukrajině není férové a solidární. EU by měla raději významně podpořit reexport těchto komodit.
Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství

Cingr tvrdí, že Agrofert v Německu, kde provozuje pekárny Lieken AG, loni prodělával, protože čelil masivnímu nárůstu cen pšenice, kterou neměl nakoupenou dopředu, a zároveň prodával do řetězců za dlouhodobě nižší zasmluvněné ceny, třeba na půl roku či rok.

„Prodělávali jsme obrovské peníze, protože vám nedovolí, že byste růst cen energií a surovin promítli do cen. Letos se zachovají stejně. Na půl roku jsme si koupili obilí, ale nejsme schopni pokles cen promítnout do cen chleba, který už máme prodaný,“ uvedl.

Čeští zemědělci však podle průzkumu Zemědělského svazu měli loni skvělý rok. Z průměrným ziskem 6242 korun na hektar přepočtený roční zisk meziročně stoupl z 9,1 miliardy na 22 miliard korun. Průměrný roční zisk poslední dekády byl přitom 11 miliard korun.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha tvrdí, že zisk neodpovídá realitě, protože zvýšené náklady se promítnou až do letošních výsledků, které budou propadákem.

„Predikovaný nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Zemědělci mají ve skladech hnojiva, osiva a další vstupy za miliardy, které budou používat až letos, a proto je do loňských nákladů nemohli zaúčtovat. Tyto vstupy přitom byly nakupovány již za velmi vysoké ceny,“ řekl. Podle resortu je potřeba zajistit, aby se ukrajinské komodity především exportovaly mimo EU.

„V zemědělství jsou v první polovině roku větší náklady, ve druhé polovině větší výnosy. Tedy když začala válka na Ukrajině a rostly ceny, projevilo se to ve druhé polovině loňského roku. Letos to bude naopak. Drahé vstupy ovlivňují první polovinu roku a levné výstupy tu druhou. Navíc za celý loňský zisk se nakoupila hnojiva na letošní rok a reálné cash flow roku 2022 je jen mírně pozitivní,“ říká Jan Šimek, předseda představenstva JTZE, zemědělské skupiny, která je součástí J&T.

Řešení? Dostat obilí z EU

České Ministerstvo zemědělství připouští, že vývoz obilovin a olejnin do Evropské unie v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vzrostl a zejména státy v blízkosti Ukrajiny mají problém s konkurenceschopností vlastních zemědělců, ale export z Ukrajiny podporuje.

„Udržení vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny považujeme za velmi důležité z hlediska globálního potravinového zabezpečení a podpory ukrajinské ekonomiky,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý.

Podpora exportu mimo EU je nejvhodnější řešení i podle místopředsedy Asociace soukromého zemědělství Jana Štefla.

„Ceny zemědělských komodit se propadají na celém světě. V Evropě k tomu přispívají i dovozy z Ukrajiny, které se nedaří reexportovat mimo EU, jak bylo slibováno. Zavést cla proti válkou napadené Ukrajině není férové a solidární. EU by měla raději významně podpořit reexport těchto komodit,“ říká.

Dopis pěti do Bruselu

Situace se však nelíbí dalším zemím na východním křídle Unie. Premiéři pěti zemí – Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska – v dopise adresovaném předsedkyni EK Ursule von der Leyenové, vyzvali Komisi k opatřením, která sníží tlak na ceny, a pokud kroky nezaberou, tak k znovuobnovení cel a kvót.

Podle některých farmářů ze zemí, odkud zní nejtvrdší kritika, je problém v tom, že tranzitní cesty selhaly a levné komodity (někdy se mluví i komoditách deklarovaných jako technické), zaplavují Evropu místo toho, aby mířily dál do Afriky a na Blízký východ.

Dopisu Evropské komisi předcházely protesty polských a bulharských zemědělců na hraničních přechodech s Ukrajinou. U politiků částečně našli zastání, ale požadují víc.

„Nesouhlasíme s tím, aby toto obilí přicházelo na trhy Polska a Rumunska v obrovských množstvích a destabilizovalo naše trhy,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecky ještě před odesláním dopisu. Dodal však, že tranzit komodit z Ukrajiny vítá.

Jako kompenzaci ztrát farmářům a také jako formu podpory pro obchodníky, kteří přepraví ukrajinské obilí do přístavů a pryč z Polska, slíbil polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk vyplatit přes 277 milionů dolarů. Podpora zahrnuje také prostředky na výstavbu skladů obilí.

Vyjádření Zemědělského svazu ČR

Po zablokování ukrajinských přístavů měly být přes země EU vytvořeny koridory solidarity, jimiž se měly dostávat zemědělské komodity do cílových zemí. Bohužel část z těchto dodávek skončila v zemích EU, nejvíce v Polsku, Bulharsku a Rumunsku a významně ovlivnila trh s pšenicí a řepkou i v dalších zemích EU, včetně naší republiky. Kromě finančního dopadu na pěstitele těchto plodin se projevuje i nižší kvalita těchto surovin.

Ve většině případů sice pšenice z Ukrajiny splňuje bezpečnostní limity pro použití v EU, ovšem mnohdy nesplňuje kvalitativní požadavky pro potravinářské a často i krmivářské použití. Mouka a těsto vyrobená z této pšenice mají zcela jiné vlastnosti než z obilí pěstované podle evropských postupů. Navíc na zemědělce vně hranic EU nejsou kladeny takové environmentální požadavky a řada prostředků na ochranu rostlin (pesticidů) není možné v zemích EU používat.

„Genocida zemědělství“

Stejně tak Bulhaři vítají solidaritu vůči Ukrajině, ale ne za cenu snižování konkurenceschopnosti svých podniků.

Ve středu zahájili třídenní blokádu na hranicích s Rumunskem na protest proti nulovým clům na ukrajinské obilí. Tvrdí, že 40 procent jejich loňské sklizně leží kvůli přetlaku ve skladech a několik měsíců před novou sklizní není kam umístit nové obilí, zmínila agentura AP. Atmosféru naznačují transparenty s hesly „Zastavte genocidu zemědělství“.

Před dvěma týdny Brusel oznámil, že v rámci kompenzací poškozeným zemědělcům vyplatí 61 milionů dolarů, což je podle některých vlád nedostatečné.

Sám polský ministr zemědělství Kowalczyk nicméně připustil, že klesající ceny obilí jsou celosvětovým trendem a hlavním úkolem Bruselu nejsou kompenzace, ale navýšení exportu obilí z Evropské unie.

Reklama

Doporučované