Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po roce opět řeší vládce investiční skupiny Kaprain Karel Pražák přefinancování akvizičního úvěru spojeného s převzetím chemičky Synthesia a mediální skupiny Mafra. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů nyní jedná už s bankami o možnostech financování.
„Skládá se bankovní syndikát na přefinancování akvizičního úvěru,“ uvádí bankéř, který si nepřál být jmenován. „Má konsorcium, které mu to zafinancuje levněji,“ dodává zdroj z finančního trhu.
Snaha o přefinancování souvisí i s vývojem vzájemného vztahu Pražáka s největší tuzemskou investiční skupinou PPF Renáty Kellnerové. Pražák se mohl při svých investicích často opřít o financování od spřátelené PPF Banky. Tento scénář platil i během nákupu Synthesie a Mafry od svěřenských fondů šéfa hnutí ANO a miliardáře Andreje Babiše, který se uskutečnil v roce 2023.
Na akvizici poskytla PPF Banka kolem 100 milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun. Kvůli ochlazeným vztahům mezi Pražákem a skupinou PPF však začal minulý rok vládce skupiny Kaprain řešit přefinancování úvěru. Skupina PPF nicméně v té době obcházela banky i tuzemské miliardáře, aby Pražáka nefinancovali. Tomu se přesto nakonec podařilo získat úvěr od jedné z bank česko-slovenské investiční skupiny Penta.
Bylo to však v duchu parafráze klasika: „nechci úvěr zadarmo.“ „Pražák byl pod tlakem a chtěl peníze rychle,“ líčí zmíněný zdroj. Složitá situace se podle informací SZ Byznys promítla do ceny půjčky, kterou proto nyní chce Pražák refinancovat.
Jednání se nicméně podle uvedeného bankéře protahují. Vzniká dokonce možnost, že by se Pražák zbavil drahé půjčky nikoliv přefinancováním od syndikátu bank. Na trhu se podle zmíněného bankéře hovoří o možnosti prodeje části výroby Synthesie, která dodává své výrobky zbrojovkám.
Synthesia totiž vyrábí mimo jiné i nitrocelulózu pro vojenské využití. A v tom směru je jen jedním z hrstky výrobců v Evropě. Další podobný výrobce je v Srbsku. Nitrocelulóza je surovinou při výrobě střelných prachů, tudíž i munice. Stala se úzkým hrdlem v plánech, jak navýšit výrobu munice pro bránící se Ukrajinu. V případě prodeje by pak Kaprain mohl úvěr splatit z částky, kterou by zaplatil kupec.
Skupina Kaprain zaslané otázky nekomentovala.
V současnosti je ostatně po podobných výrobách hlad i v době, kdy trh fúzí a akvizic sužuje nejistota vyvolaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který na začátku dubna spustil světovou celní válku. Následně své kroky sice na devadesát dní odložil, ale škody na trhu fúzí a akvizic byly již napáchané.
Ostatně již při prodeji Synthesie společně s Mafrou byl vážným uchazečem o pardubickou chemičku majitel zbrojařské skupiny CSG Michal Strnad. Babišův Agrofert však dal nakonec přednost právě Pražákovi.
„Podle mě rozhodly především dvě věci. Tou první byla ochota jednat rychle, seriózně a transparentně. Tou druhou pak právě průnik se Spolchemií a naše vize dalšího rozvoje Synthesie. Ze všech zájemců jsme měli jednoznačně největší zkušenosti s chemickým průmyslem,“ uvedl příčiny úspěchu v rozhovoru pro Hospodářské noviny Pražák po uzavření transakce.
Podle dřívějších informací médií se cena měla přehoupnout přes deset miliard korun.
